Jednorázové pomůcky ve zdravotnictví

V dnešní moderní a pokrokové době jsme obklopeni jednorázovými pomůckami nejen ve zdravotnickém prostředí. Jsou vždy připraveny k použití, šetří náš čas a jsou většinou v hygienickém balení.


SOUHRN: Článek pojednává o jednorázových zdravotnických pomůckách. Zahrnuje rozlišení jednorázových pomůcek, jejich použití a označení. Dále zmiňuje resterilizaci jednorázových zdravotnických pomůcek, legislativu, rizika a bezpečnost pacienta.
Klíčová slova: jednorázové zdravotnické pomůcky, určení, resterilizace, bezpečnost pacienta


V domácnosti se setkáváme s jednorázovými nástroji, jako například s kosmetickými pomůckami – vatové tyčinky, kosmetické tampony, různé druhy ubrousků a jiné, mezi jednorázové nástroje patří také pomůcky pro dentální hygienu, pro vaření a pečení a mnoho dalších. Největší objem jednorázových pomůcek se ovšem vyskytuje ve zdravotnických zařízeních – od malých ambulantních zařízení až po velké nemocnice. Tyto pomůcky šetří čas zdravotníků, usnadňují veškerou práci, jsou ve sterilním i nesterilním provedení, z různých materiálů, připraveny k okamžitému použití a určeny k jednomu použití.

Jednorázové pomůcky ve zdravotnickém zařízení

Ve zdravotnickém zařízení slouží jednorázové pomůcky k základní ošetřovatelské péči, např. podložky, roušky, emitní misky, komprese, tampony, vložky a jiné. Jako ochranné osobní pomůcky se používají jednorázové rukavice, ústenky, empíry, brýle, špunty, zástěry, respirátory a další. Nebo k diagnostickým a terapeutickým výkonům, což je velká skupina pomůcek, do které patří například sondy, katétry, šití, kanyly, pinzety, nůžky, jehly, stříkačky atd. Výrobci jednorázových zdravotnických pomůcek (JZP) označují tyto pomůcky většinou znakem pro jednorázové pomůcky, což je přeškrtnuté číslo 2 v kroužku, nebo slovním popisem: for single use, no autoclavable, no resterilized. Některé zdravotnické prostředky mají v kroužku vyšší číslo než 2, což značí, že prostředek lze sterilizovat daným počtem cyklů uvedeným v kroužku. Mají tedy omezený počet opakovaných použití, jako například anesteziologické laryngeální masky, robotické nástroje a jiné. Pokud je zdravotnický prostředek určen k resterilizaci, uvádí výrobce daný postup předsterilizační přípravy a deklaruje typ sterilizačního média v návodu k použití.

JZP jsou vyrobeny pro jedno použití. Ve většině případů nelze tyto pomůcky demontovat a následně řádně dekontaminovat a mechanicky vyčistit. U prostředků s dutinami je velké množství pomůcek uzavřeno z jedné strany, nebo mají průměr dutiny do 1 mm.

Kdy hovoříme o opakovaném použití jednorázových pomůcek

Existuje několik situací, které lze označit jako opětovné použití zdravotnických pomůcek:

* zpracování pomůcek, kterým vypršela lhůta exspirace;
* zpracování pomůcek, u kterých byl dříve porušen obal, ale nebyly použity na pacientovi;
* zpracování pomůcek, které se nacházely ve sterilním poli během chirurgické procedury, ale nebyly použity na pacientovi;
* zpracování pomůcek, které již byly použity na pacientovi.

Citace vyhlášky č. 195/2005 Sb. § 8 odst. 2: „…opakovaně používané zdravotnické prostředky se čistí, dezinfikují a sterilizují podle návodu výrobce. Jednorázové pomůcky se nesmí opakovaně používat ani opakovaně sterilizovat.“ Z citace této vyhlášky jasně vyplývá, že JZP se nesmí resterilizovat ani v případě prošlé exspirace, nebo nechtěného rozbalení JZP, ač nebyla použita.

Obr.1

Většina JZP je vyrobena z termolabilních syntetických materiálů, výrobci je sterilizují nízkoteplotními způsoby sterilizace, jako je radiační či etylenoxidová sterilizace. Materiály, ze kterých je výrobek zhotoven, mohou být opakovanou sterilizací těmito způsoby poškozeny, přičemž navíc pomůcky s dutinami nelze spolehlivě sterilizovat. Při působení dezinfekčních prostředků dochází již k prvnímu poškození materiálu JZP. Při použití jiného sterilizačního média dochází někdy k viditelnému, ve většině případů však pouhým okem neviditelnému poškození, nebo se uvolňují toxické látky. Takové poškození může mít fatální následky.

Bezpečnost pacienta

V nemocnicích máme k dispozici nejmodernější technologie – etylenoxidovou, plazmovou, formaldehydovou sterilizaci, ale v běžných podmínkách nelze zajistit dokonalý reprocessing jednorázových pomůcek. Ani finanční pohled na reprocessing JZP není ekonomický. Dochází ke komplikacím technického rázu – netěsnost, nestabilita, kdy dochází k riziku poškození pacienta i personálu.

Pacient přichází do našeho zdravotnického prostředí s plnou důvěrou a je zcela odkázán na schopnosti zdravotníků a jejich odpovědnost. Proto bychom měli mít na mysli především bezpečí pro pacienta ve všech sférách.

Literatura k dispozici u autorky.


O autorovi: Bc. Monika Francová, CS, Oblastní nemocnice Kolín (monika.francova@nemocnicekolin.cz)

Ohodnoťte tento článek!