Kazuistika imobilní pacientky s dekubity

Souhrn Ošetřování chronických ran, především dekubitů, je velmi častou součástí práce sestry v geriatrickém oboru, zvláště u imobilních klientů. Pro léčbu chronických ran je naštěstí v dnešní době již mnoho terapeutických prostředků.

SUMMARY
Care of chronic wounds, especially pressure ulcers, is an integral part of nursing in geriatrics, it is particularly common in immobile clients. Fortunately, there are many therapeutic materials available now for the treatment of chronic wounds.

Pacientka (72 let) byla přijata na oddělení gerontopsychiatrie s diagnózou Alzheimerova choroba a s rozsáhlým dekubitem v sakrální oblasti. Pacientka je inkontinentní a imobilní. Pohyb zajišťuje invalidní vozík, který není schopna sama příliš ovládat. Pacientka nyní vyžaduje celodenní dohled a nároky na péči se možná budou v průběhu času zvyšovat.

Pacientka má více proleženin. V sakrální oblasti je defekt 4. stupně, o velikosti 5 x 4 cm, svalovina v místě defektu je oteklá, červená a bez zápachu. Bolest pacientka udává mírnou. Druhý dekubitus lokalizujeme na PDK na patě. Jedná se o defekt 1. stupně, o velikosti 2 x 1 cm, kůže je mírně zarudlá, není porušena mikrocirkulace krve a pacientka jeví v této oblasti známky zvýšené citlivosti. Péče spočívá v odlehčení postižené oblasti a používání léčebných prostředků s cílem vyhojení.

Sakrální oblast čistíme při každé výměně krytí fyziologickým roztokem a roztokem Betadine (1:10). Po vyčištění rány přikládáme Suprasorb A o rozměrech 5 x 5 cm. Celý defekt se sterilně kryje. O okolí rány pečujeme promazáváním mastí Menalind. Převazy podle potřeby, ne však déle než za 7 dní. Vzhledem k tomu, že pacientka je inkontinentní a imobilní, budou převazy častější. Předpokládá se i zhoršení těchto defektů a vznik nových z důvodu imobility, a proto pečujeme o predilekční místa. Léčba Suprasorbem A trvala 3 týdny a spodina v sakrální oblasti se začala čistit a granulovat. Defekt se pozvolna zmenšoval. Po 3 týdnech této léčby se rána týden čistila roztokem Betadine a sterilně se kryla. Další léčba spočívala v přikládání Inadine a sterilního krytí.

Terapie kůže na pravé dolní končetině se zajišťuje především promazáváním Flamigelu. Dále používáme antidekubitální pomůcky (např. antidekubitální boty a matraci) a pacientku každé 2 hodiny polohujeme. Pomalé hojení porušené integrity kůže nasvědčuje úspěšnému zvolení formy léčby.

Závěr

Léčba Suprasorbem A a výplachy ředěným roztokem Betadine se osvědčily. Defekt v sakrální oblasti se v průběhu měsíce zmenšil téměř o celý 1 cm. Pravá dolní končetina se zcela zhojila. V léčbě bylo i nadále nutno pokračovat a podle fáze dekubitu používat i jiné prostředky (např. Inadine, který jsme už na ránu také přikládali, nebo Nu-gel). Díky dostatečné péči zatím jiné defekty nevznikly. Pacientka udává, že se cítí lépe.

—- LITERATURA

Mikešová, Z., Fraňková, M., Zajíčková, M.: Kapitoly z ošetřovatelské péče II. Praha, Grada Publishing 2005. Juřeníková, P., Hůsková, J. a kol.: Ošetřovatelství – učební text pro IV. ročník SZŠ. Ortopedie, kožní, infekční, stomatologie, neurologie, psychiatrie – 2. část. Uherské Hradiště, Středisko služeb školám UH vlastním nákladem, 2001. 174 s.


O autorovi: Kateřina Frydrychová, Gerontopsychiatrie, Sanatorium Topas s. r. o. (katafrydrychova@centrum.cz)

Kazuistika imobilní pacientky s dekubity
Ohodnoťte tento článek!