Klimakterium, včelí produkty a fytoestrogeny

Klimakterium neboli přechod je fyziologické období v životě ženy. Tvoří v pravém slova smyslu přechod z období reprodukčního do období reprodukčního klidu. I když se nejedná o nemoc, přesto může vyvolat řadu zdravotních komplikací a výrazně snížit kvalitu života ženy.


SOUHRN: Klimakterium je fyziologické období v životě ženy. Samo o sobě není nemoc, ale může být příčinou řady zdravotních problémů. Přípravky s obsahem včelích produktů a fytoestrogenů jsou vhodnou alternativou k jejich zvládnutí.
Klíčová slova: klimakterium, menopauza, fytoestrogeny, mateří kašička, pyl


Na úvod je vhodné doplnit i několik terminologických upřesnění. Menopauza – poslední menstruace v životě ženy. Klimakterium – období kolem menopauzy.

Projevy klimakteria

V povědomí laické veřejnosti pojem klimakterium evokuje soubor příznaků, jako jsou návaly horka, potu, nervozita, náladovost, bušení srdce, nespavost apod. Je tomu tak zřejmě proto, že jsou navenek jasně patrné a vnímatelné lidskými smysly. To je ale ve skutečnosti pouze část klimakterických potíží tvořících tzv. klimakterický syndrom. Jinak se jim říká akutní klimakterické příznaky, a to z důvodu, že se objevují poměrně brzy, ještě před menopauzou, kdy začínají kolísat hormonální hladiny, a těsně po ní, ale mohou přetrvávat ještě i několik let po menopauze. Jsou způsobené vyčerpáním zásoby dozráváníschopných vajíček ve vaječnících. Naprostá většina ženských pohlavních hormonů se totiž tvoří ve tkáních kolem dozrávajícího vajíčka. Hlavní roli v etiologii klimakterického syndromu hraje nízká hladina estrogenů a zvýšená tvorba FSH, kterou se organismus snaží vyhasínající ovaria opět probudit k činnosti.

Zajímavé je, že výskyt těchto příznaků má značné interindividuální rozdíly. Zhruba třetina žen nemá téměř žádné z uvedených potíží, další třetina trpí příznaky v mírnější formě a poslední třetina má potíže tak intenzivní, že se prakticky neobejde bez terapeutického zásahu. Dalším zjevným projevem mohou být nepravidelnosti menstruačního cyklu v období před menopauzou a následně jeho vymizení po menopauze. V klimakteriu ale probíhají i daleko rozsáhlejší změny, které na první pohled patrné nejsou, a pokud ano, pak až v pokročilém stadiu. Sem například řadíme tzv. subakutní klimakterické příznaky, kam patří řada orgánových změn způsobená nedostatkem estrogenů, např. atrofie vaginální sliznice, projevující se suchostí, pálením, svěděním, bolestmi při pohlavním styku, dále tzv. uretrální syndrom, který bývá doprovázen častějším nucením na močení, někdy spojený i se silným neodolatelným nutkáním, případně i s urgentním únikem moči, častějším nočním močením, bolestmi při močení atd. Rovněž dochází k atrofizaci rohovky, spojivky i slzných žláz, častějším infekcím těchto tkání a případně i k ulceracím rohovky.

S atrofizací sliznice nosu, hltanu a hrtanu se pojí tzv. suchá rýma a rovněž „suchý“ zánět hrtanu a hltanu. Poměrně hodně estrogenových receptorů je například v kůži, a tak dochází pod vlivem nedostatku estrogenů i ke zvýšené tvorbě vrásek, ztenčení kůže, její větší zranitelnosti, suchosti, depigmentaci atd. Často také dochází ke zvýšené lomivosti nehtů a vypadávání vlasů. Třetí skupinu tvoří tzv. chronické příznaky klimakteria, jinak také nazývané estrogen-deficitní metabolický syndrom. Můžeme je většinou pozorovat až za několik let po menopauze. Jsou způsobené dlouhodobým a prohlubujícím se nedostatkem estrogenů a na rozdíl od předchozích projevů, které mohou život spíše jen znepříjemnit a snížit jeho kvalitu, chronické projevy mohou ženu na zdraví a životě vážně ohrozit. Metabolický estrogen-deficitní syndrom se projevuje např. zvýšeným rizikem osteoporózy, aterosklerózy, infarktu myokardu a centrální mozkové příhody (1, 2).

Léčba klimakterických potíží

Léčbu klimakterických potíží dělíme na léčbu medikamentózní – hormonální a nehormonální, úpravu životosprávy, fyzioterapii a alternativní léčbu. Základem medikamentózní terapie je tzv. HRT (hormonální substituční terapie), využívající buď kombinovanou léčbu estrogen-gestagenními preparáty (u žen s dělohou), nebo čistými estrogenními preparáty – u žen po hysterektomii. Samotné estrogeny by totiž u žen s dělohou mohly zvýšit riziko vzniku rakoviny endometria. Z nehormonálních léků využíváme např. léky ovlivňující návaly potu, horka, např. vinpocetin, nebo léky ovlivňující jednotlivé příznaky, např. antidepresiva, léky ovlivňující metabolismus vápníku apod. V oblasti životosprávy je vhodný režim s dostatečnou fyzickou aktivitou a vhodnou skladbou stravy (např. sója, hodně zeleniny, ovoce, dostatek vápníku), případně doplňování některých látek ve formě doplňků stravy s vitaminy, minerály a stopovými prvky (3). Do skupiny alternativní léčby v širším slova smyslu řadíme např. akupunkturu, akupresuru, homeopatii aj., podobně jako je tomu v jiných oblastech medicíny. V užším slova smyslu se v odborné literatuře tímto pojmem ale častěji označuje léčba doplňky stravy.

Včelí produkty a fytoestrogeny

Základem větší části doplňků stravy využívaných v léčbě klimakterických potíží jsou mateří kašička, pyl a fytoestrogeny. Pojmem fytoestrogeny označujeme estrogeny rostlinného původu nebo estrogenně aktivní přirozené metabolity látek výhradně rostlinného původu. Nejvíce využívanými zdroji fytoestrogenů jsou sója luštinatá a červený jetel (4). Oproti lidským a syntetickým estrogenům mají fytoestrogeny odlišnou afinitu k alfa- a betaestrogenovým receptorům, a proto je mohou užívat i ženy se zvýšeným rizikem trombózy. Jejich užíváním se nezvyšuje ani riziko rakoviny prsu, naopak, na prsní tkáň mají spíše ochranný vliv. Fytoestrogeny, podobně jako estrogeny syntetické, mají ochranný účinek na kostní tkáň, snižují hladinu cholesterolu a mají antioxidační účinky.

Další možností je využití mateří kašičky a pylu. Mateří kašička a pyl mají v podstatě velice podobné složení, liší se hlavně procentuálním obsahem vody. V mateří kašičce a pylu nalezneme mono-, oligo- a polysacharidy, aminokyseliny včetně esenciálních, tuky, nenasycené mastné kyseliny, lecitin, cholin, vitaminy A, B1, B2, B6, D, C, E, minerály a stopové prvky – K, P, Ca, Na, Mg, Cu, Co, Mn aj., flavonoidy – rutin, hesperidin, naringin, eriodictyol, fytoestrogeny: izoflavonoidy (genistein, daidzein), lignany (enterolakton) a další látky. Biologicky účinnější jsou přípravky s obsahem pylu fermentovaného. Tyto přípravky jsou využívány především v léčbě akutního klimakterického syndromu (5).

V praxi se jako účinnější proto jeví přípravky, které kombinují jak mateří kašičku a pyl, tak fytoestrogeny, a to pokud možno z více zdrojů (například ze sóji a z červeného jetele). Mnoho lékařů ještě i dnes pochybuje o jejich účinnosti, ačkoli byla prokázaná několika studiemi u nás i v zahraničí (6, 7). Jednou z nejrozsáhlejších studií u nás bylo např. zkoumání vlivu přípravku s mateří kašičkou na kost a kostní hmotu. Výsledky byly velice zajímavé. Zatímco v kontrolní skupině bez léčby došlo v průběhu ročního sledování k výraznému poklesu kostní hmoty, ve skupině s léčbou došlo k její stabilizaci až mírnému nárůstu. Jednalo se o přípravek bez obohacení o fytoestrogeny, ty v něm byly zastoupeny pouze v přirozené koncentraci v pylu a mateří kašičce (8). U přípravků doplněných o izolované fytoestrogeny je ochranný vliv ještě účinnější (9, 10, 11).

Závěr

I když je léčba klimakterického syndromu přípravky s mateří kašičkou, pylem a fytoestrogeny často zpochybňovaná, její účinnost a bezpečnost je dostatečně prokázaná a je zcela vhodnou a v mnoha případech i dostačující „přirozenou“ alternativou k hormonální léčbě, která je i nadále v řešení této problematiky nejúčinnější. Tuto alternativní metodu lze aplikovat zvláště v případech, kdy žena hormonální léčbu z nějakých důvodů užívat nechce a/nebo nemůže (např. tromboembolická nemoc). Patřičné místo v problematice klimakteria jim proto plně náleží.


O autorovi: MUDr. Pavel Turčan, Ambulance sexuologie a andrologie, Centrum MEDIOL s. r. o., Olomouc (mediol@seznam.cz)

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
3)
OR = 2,36, 95% CI 1,34-4,15, p = 0,003), resp. (OR = 2,42, 95% CI 1,22-4,81, p = 0,01
4)
OR = 3,22, 95% CI 2,28-4,55, p < 0,0001), resp. (OR 2,82, 95% CI 1,91-4,15, p < 0,0001
Ohodnoťte tento článek!