Komplexní péče o klienta v pobytovém zařízení sociálních služeb

Posláním pobytových zařízení je poskytování odborných a individuálně zaměřených sociálních služeb, které napomáhají k udržení, v některých případech i zvýšení, kvality života klientů a k prožívání smysluplného života. Na naplňování tohoto poslání se podílí především personál v přímé péči, a to jak personál zdravotní, tak i pracovníci v sociálních službách.

SUMMARY

The role of residential facilities is providing professional and individualized social services which help to maintain, and in some cases increase, quality and meaning of life of the clients. This goal is met by direct care personnel both healthcare and social services. Al these employees attend further education courses according to the Act no.108/2006 Coll., needs of the clients and the staff.

Kvalita života ve stáří, která je podmíněna zdravotním stavem a potřebou, ale i spotřebou zdravotních a sociálních služeb, představuje v současné době výsostně komplexní problematiku.Moderním službám musí být velmi blízký, téměř vlastní, celostní, komplexní a multidimenzionální pohled na klienta, v němž se vzájemně ovlivňují aspekty tělesné, psychické, sociální, spirituální i vlivy vnějšího prostředí. Jedním z významných systémových nástrojů komplexní péče o klienty je vzájemné integrování, prolnutí zdravotních a sociálních služeb. Prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, pomoc s výchovou, poskytnutí informací, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psycho a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů.

Sociálně zdravotní služby

Sociálně zdravotní služby napomáhají k zajištění fyzické a psychické soběstačnosti osob, kterým jsou poskytovány. Jsou určeny osobám, které již nepotřebují akutní zdravotní lůžkovou péči (dostatečná je zdravotní péče ambulantního rozsahu), ale současně jsou natolik nesoběstační, že potřebují pomoc druhé osoby při každodenních úkonech, a tato pomoc jim z objektivních důvodů nemůže být zajištěna v domácím prostředí. Sociálně zdravotní služby jsou poskytovány v pobytových zařízeních sociálních služeb nebo v pobytových zdravotnických zařízeních. Služby sociální péče poskytované v rámci sociálně zdravotních služeb (včetně základních služeb) podléhají úhradě. Zdravotnické úkony jsou hrazeny z fondů veřejného zdravotního pojištění.

Základními činnostmi při poskytování sociálních služeb jsou: * pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,* pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,* pomoc při zajišťování stravy nebo poskytování stravy,* poskytnutí ubytování,* poskytnutí výchovné, terapeutické, vzdělávací a aktivizační činnosti,* zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,* poskytnutí poradenství a pomoc při prosazování práv a zájmů.

Cílem služeb bývá mimo jiné:* podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti klienta, obnovení nebo zachování jeho životního stylu,* snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života.

Poskytovatelé sociálních služeb

Obce a kraje dbají na vytváření vhodných podmínek pro rozvoj sociálních služeb zejména zjišťováním skutečných potřeb lidí a zdrojů k jejich uspokojení; kromě toho samy zřizují organizace poskytující sociální služby. Nestátní neziskové organizace a fyzické osoby, které nabízejí široké spektrum služeb, jsou rovněž významnými poskytovateli sociálních služeb.

Ministerstvo práce a sociálních věcí je nyní zřizovatelem pěti specializovaných ústavů sociální péče. O sociální službu musí člověk obvykle sám požádat. U některých typů sociálních služeb vydávají obce a kraje rozhodnutí o poskytnutí služby, a to ve správním řízení. Jedná se zejména o pečovatelskou službu a pobytové služby v domovech pro osoby se zdravotním postižením a seniory. Pokud službu poskytuje nestátní nezisková organizace, uzavírá její uživatel s poskytovatelem smlouvu.

V rozhodnutí, respektive smlouvě je také stanovena finanční spoluúčast uživatele na poskytování služby. V sociální oblasti mají samospráva (obce, kraje), nestátní neziskové organizace a další organizace možnost čerpat finanční prostředky na: * vzdělávání zaměstnanců s cílem posílit jejich schopnosti a dovednosti při poskytování sociálních služeb,* podporu a pomoc skupinám ohroženým sociálním vyloučením – jedná se například o příslušníky romské komunity, oběti trestné činnosti, osoby komerčně zneužívané, osoby bez přístřeší apod.

KAZUISTIKA

Klientka XY narozena 16. 1. 1928 nastoupila k pobytu 21. 5. 2002. Diagnózy: chronická paranoidní schizofrenie s defektem osobnosti v remisi, DM 2. typu kompenzována dietou a PAD, ICHS s námahovou dušností, gonarthrosis bilateralis III. stupně. Medikace: Chlorprothixen 15 mg 2-20, Chlorporthixen 50 mg 0-0-1, Prochloperazin 0-0-2, Minidiab 5 mg 1-1-1, Vasocardin 50 mg 1/2-0-0, Moduretic 1/2-0-0, Dioxin 1,25 mg 1/2-0-0, Diclofenac 50 mg 1/2-1/20, Lipovitan 1-1-1, Tramal 50 mg na noc. Klientka mobilní se dvěma francouzskými holemi, váha 68 kg. V evidenci psychiatra, diabetické poradny a interní ambulance.

19. 11. 2002-27. 12. 2002: bolesti DK a zad, ošetřujícím lékařem naordinována Dolmina 1 amp. + B12 1amp. i. m. obden. Leden 2003: klientka se zadaptovala, je bez obtíží, sděluje, že se cítí dobře, někdy se jí ozvou hlasy, ale nevadí jí, černé myšlenky nemá, je spokojená. Jednou měsíčně je měřen TK, váha -obojí v normě. Jedenkrát za 3 měsíce je proveden kontrolní odběr krve na glykemii, jinak podle potřeby měřena glykemie v zařízení glukometrem.

3. 7. 2003: na zadní straně stehna PDK zjištěna zatvrdlá zarudlá boule, podle ordinace chirurga ordinován Chlumského roztok + Augmentin 375 mg po 8 hod. (dg.: carbunculus rec. Femoris post).21. 11. 2003: zjištěno žluté zabarvení kůže a bělma, svědění trupu a horních končetin – TK, TT a glykemie v normě, klientka převezena k hospitalizaci. 3. 12. 2003: návrat z hospitalizace s diagnózou choledocholithiasis, stav po ERCP, lékařem doporučena změna diety na č. 9/4, v čase kontrola jaterních testů a FW. K trvalé medikaci přidán Ursosan 2×2 tbl. a Isochol 3×1 tbl. po dobu jednoho měsíce. 7. 4. 2004: na doporučení ošetřujícího lékaře vyšetřena ortopedem, doporučena záměna Diclofenac 50 mg za Flamexin 20 mg 1krát d. 15. 12. 2004: po kontrole psychiatrem vysazen Prochlorperazin a naordinován Rispen 2 mg 0-0-1.

Během následujícího roku 2005 je zdravotní stav klientky stabilizovaný, nedošlo k žádnému zhoršení zdravotního stavu s nut nost í hospitalizace. Klientka se podle svých možností zapojuje do chodu oddělení a ráda si posedí s ostatními klientkami na terase. S personálem jak zdravotním, tak sociálním spolupracuje. Ráda se účastní akcí pořádaných zařízením. Z rodinných příslušníků ji nejvíce navštěvuje syn, se kterým je velmi dobrá spolupráce. Pomoc vyžaduje pouze při hygieně, jinak zcela soběstačná.

19. 12. 2005: ráno nereaguje na probuzení, glykemie 12,8 mmol/l, TK 180/80, po dohodě s ošetřujícím lékařem aplikovány 2 amp. Oxantilu i. m. bez efektu, poté byla převezena k hospitalizaci.23. 3. 2006: návrat z hospitalizace, podle propouštěcí zprávy NCMP v pravé hemisféře s levou hemiparézou, centrální paréza n. VII. sin., v. s. bulbární syndrom, hypochronní anemie mikrocytární při chronických ztrátách, ICHS městnavý typ s námahovou dušností (NYHA II. stupeň), DM 2. typ kombinace s PAD, divertikulóza sigmatu a colon descendens, schizofrenie v remisi, stav CHCE, stav po ERCP pro obstrukční ikterus, sklony k hypokalemii, meningeom FP l. dx. podle CT, kompenzovaná arteriální hypertenze, cystická formace u pravé adnexy s normální hladinou onkomarkerů.

Změna medikace: Omeprazol 20 mg 0-0-1, Furon 40 mg 1/2-0-0, Pirabene 1200 mg 1-1-0, Sorbifer Durules 10-0, Egilok 25 mg 1/2-0-1/2, Verospiron 25 mg 1/2-1/2-1/2, Simgal 20 mg 0-0-1, Anopyrin 100 mg 0-1-0, Diaprel 1/2-0-0, Acidum folicum 1-0-0, Chlorprothixen 15 mg 2-2-0, Chlorprothixen 50 mg 0-0-1, Rispen 2 mg 0-0-1, Kalnormin 1-0-1. Klientka je imobilní, nesoběstačná, potřebuje pomoc druhé osoby.

26. 3. 2006: po těle výsev pupínků a hlavně na hrudníku a ramenou, svědivé, škrábe se. Podle ordinace ošetřujícího lékaře Triamcinolon S ung. + Zyrtec 0-0-1. 15. 4. 2006: léčba bez efektu, ordinace změněna na Endiaron ung. + Dithiaden 1-1-1, Zyrtec ex., po dlouhodobé léčbě došlo ke zklidnění. 18. 8. 2006: opět rozškrábaná kůže s krvácením v oblasti kostrče, ošetřeno zinkovou pastou, po omytí a oplachu Prontodermem. Znovu Zyrtec 1-0-1. 28. 8. 2006: kontrola na kožní ambulanci, podle ordinace aplikován na postižená místa Septonex TMC, na exkoriace genciánová violeť a na noc Endiaron-dexaleniens ung.

1. 9. 2006: stav se nezlepšuje, z důvodu používání jednorázových plen, po telefonické domluvě doporučeno z kožní ambulance zavedení permanentního katétru za současného sledování příjmu a výdeje tekutin a naordinován Furantoin 1-0-1. Leden 2007: začátkem měsíce dochází ke zhoršení kožního defektu, klientka udává pálení a svědění, zároveň zjištěny otoky DK a prstů HK, ošetřujícím lékařem klientka odeslána k hospitalizaci.

12. 1. 2007: návrat z hospitalizace, podle zprávy zjištěn invazivně rostoucí duktální karcinom levého prsu, k medikaci přidán Tamoxifen 20 mg 1-0-1 a Lactulóza p. p., psychiatrem omezena dávka psychiatrických léků. 13. 7. 2007: zjištěna opět zažloutlá kůže, u kořene nosu otoky, afebrilní, obtížně komunikující – ošetřujícím lékařem odeslána k hospitalizaci. 15. 11. 2007: návrat z hospitalizace, na obou hýždích nehojící se dekubity II. stupně, otlaky na holeni LDK, po domluvě s lékařem oplach Prontosanem, na okolí zinkovou mast, na samotný defekt Ialugen + krytí.

Do dekurzu klientky jsme zavedli převazový list. Denně provádíme převaz podle ordinace, klientku polohujeme na lůžku po dvou hodinách, v lůžku má antidekubitální pomůcky (elektrická antidekubitální matrace, polohovací pomůcky – viz foto), dbáme na úpravu a čistotu lůžka, lůžko je opatřeno postranicemi, které jsou používány se souhlasem klientky (písemný souhlas je založen v dekursu). Pravidelně klientku vysazujeme do křesla, a to hlavně k jídlu, kde provádíme nácvik soběstačnosti při jídle.

Hygienickou péči za použití moderních přípravků provádíme na lůžku 4krát denně a 2krát týdně nebo podle potřeby provádíme celkovou koupel ve vaně za použití hydraulického zvedáku. Důležitá je péče o permanentní katétr, při které sledujeme příjem a výdej tekutin, pravidelně pořizujeme záznamy do listu, který je součástí dekursu. Permanentní katétr měníme pravidelně po 3 týdnech a sběrný sáček každých 24 hodin. Klientku se snažíme aktivizovat, udržujeme kontakt verbální i neverbální. Spolupracuje vzhledem ke svému zdravotnímu stavu velmi dobře se všemi členy ošetřovatelského personálu.

Únor 2008: dekubity na hýždích zhojeny. Ke zhojení došlo nejen kvalitní péčí, ale i spoluprací se synem a klientkou. Se souhlasem klientky a jejího syna jsme jako prevenci proti neustálému škrábání z důvodu úporného svědění použili bavlněné rukavičky, které ušila pracovnice v sociálních službách klientce na míru. Klientka je velmi spokojená, zhojené dekubity ji neobtěžují bolestí ani svěděním. Nácvikem jsme dosáhli toho, že se sama nají pod dohledem člena týmu. Kazuistikou jsme chtěli přiblížit významnou úlohu práce všeobecných sester bez odborného dohledu při ošetřování těchto klientů a velmi důležitou týmovou spolupráci.


Zdroj: www.mpsv.cz

Martina Svědíková, Kateřina Menclová Domov důchodců Teplice nad Metují (martinasvedikova@seznam.cz,katmen@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!