Komplexní prevence plicní trombembolie

Trombembolická nemoc je příčinou značné morbidity a mortality. K nejčastějším a nejobávanějším vůbec patří hluboká žilní trombóza a s ní spojené komplikace. K nejznámějším patří plicní embolie.

Příčiny trombembolické nemoci je možno zařadit do tří hlavních rizikových skupin.

1. Vysoké riziko. Pacient po předchozí hluboké žilní trombóze nebo plicní embolii.

Pacient s extenzívním maligním onemocněním.

U velkých ortopedických operací.

2. Střední riziko. Operace trvající déle než 60 minut.

U věkových skupin nad 40 let.

U nemocných s infarktem myokardu v anamnéze.

3. Nízké riziko. U nekomplikovaných malých operačních výkonů.

U věkových skupin pod 40 let.

U pacientů bez dalších rizikových faktorů.

Tato rizika zvyšují: obezita, dlouhodobá imobilizace, rozsáhlý operační výkon, varikozity dolních končetin, dehydratace. Vzhledem k invazivitě chirurgických oborů a v logické vazbě na imobilizace, je riziko výskytu trombembolické nemoci v této oblasti medicíny proti některým jiným oborům vyšší.

Prevence trombembolické nemoci

Prevenci trombembolické nemoci lze rozdělit na fyzikální, která spadá do kompetence ošetřujícího sesterského personálu, a medikamentózní.

Mezi fyzikální prevenci řadíme:

Bandáž dolních končetin elastickými obinadly. K jejich nevýhodám patří ne vždy správná aplikace. Bývá opomíjena oblast kotníku při pohybu pacienta, bandáže sklouzávají a padají, a tím se stávají nefunkční. Podstatný pokrok představuje používání elastických punčoch. Principem punčochy je vytvoření tlaku, lišícího se v jednotlivých partiích dolních končetin. Největší tlak se vyvíjí v oblasti kotníku a distálního bérce, čímž dochází k urychlení průtoků vracející se žilní krve. Elastické punčochy překrývají oblast od prstů a vedou až po gluteální svalovou rýhu.

Elevaci dolních končetin. Jde o relativně jednoduché opatření, které lze realizovat jak předoperačně, tak pooperačně. Stupeň elevace má být 15 nad úrovní pravé předsíně.

Pasívní cvičení. Nejjednodušší metodou je polohování nemocného na lůžku. Důležité je hlavně u imobilních nemocných v raném pooperačním období. K tomuto účelu používáme na našem pracovišti polohovací tabulky. K zajištění polohy používáme polohovací pomůcky (klíny, válce, polštáře).

Metodou, kterou zvýšíme rychlost žilního proudu, je aktivní cvičení, které představuje významné opatření v boji proti trombembolické nemoci. Vyžaduje spolupráci pacienta – nácvik před operací a kontrolu provádění. Aktivní cvičení zahrnuje: tlaková cvičení, aktivní cviky dolních končetin zaměřené na posílení funkce svalové pumpy. Nejpřirozenějším aktivním cvičením je jednoznačně chůze. Proto dbáme po operačních výkonech o včasnou mobilizaci pacienta, a to nejen ve smyslu postavení, ale hlavně chůze.

Z preventivních opatření je nutno dbát i na dostatečnou hydrataci pacienta, zvláště v letním období, a u vyšších věkových skupin, kde pocit žízně bývá snížen. U takových nemocných je nutné sledovat bilanci tekutin.

K medikamentózní prevenci trombembolické nemoci patří nízkomolekulární hepariny. U nás nejčastěji používaný je Fraxiparin. Profylaktické dávkování je určováno podle váhy pacienta, do 70 kg 0,3 ml/den, nad 70 kg 0,6 ml/den. Podávání u vysokého stupně rizika má trvat nejméně 10 dní. U přetrvávajícího rizika (imobilizace, maligní onemocnění), podáváme Fraxiparin dlouhodobě. K dalším preparátům patří Fluxum, Clexan a Clivarin. Jednou z možných metod prevence plicní embolie je přerušení dolní duté žíly – kavoplikace.

Je indikováno u nemocných, u kterých opakovaně při zajištěné antikoagulační terapii dochází k progresi trombózy dolní duté žíly i s projevy embolizace. Jedná se hlavně o nemocné s extenzívním maligním onemocněním. n

Prevence trombembolické nemoci

Ohodnoťte tento článek!