Komplikace hojení rány po operacích srdce

Nejčastějším operačním přístupem v kardiochirurgii je podélná sternotomie. V pooperačním období po operacích srdce může dojít k tzv. dehiscenci sterna, která může vyústit ve velmi závažnou ranou infekci.

Dehiscence sterna znamená, že dojde k uvolnění a patologické pohyblivosti okrajů hrudní kosti, způsobené selháním osteosyntézy hrudní kosti, prováděné při zavírání operační rány.

Rizikové faktory vzniku této komplikace jsou: chronická bronchitida, diabetes mellitus, obezita, dlouhý operační výkon, pooperační krvácení, resuscitace v pooperačním období, nízký minutový srdeční výdej.

Mezi základní příznaky nestability sterna patří pohyblivost hrudní kosti, která bývá doprovázena bolestivostí. Současně dochází k sekreci z rány a dalším zánětlivým známkám, jako zarudnutí a otok. Musíme tedy rozlišovat mezi touto pooperační nestabilitou hrudní kosti a „pouhým“ zánětem operační rány na úrovni kůže a podkoží. Ale i tato komplikace může být závažná, když se infekce dostane k hrudní kosti s následným zánětem hrudní kosti a již uvedenou nestabilitou hrudní kosti.

Co udělat po zjištění sekrece z rány

Prakticky vždy je sestra první, kdo si všimne sekrece z rány. V tomto okamžiku je nutné okamžitě informovat lékaře a dále postupovat podle jeho ordinací. Na našem pracovišti odebíráme ihned stěr z rány na bakteriologické vyšetření a určení citlivosti na antibiotickou léčbu. Pokud je přítomna jen sekrece, provádíme podle potřeby převazy s Betadine. Snažíme se ránu udržovat v čistém prostředí, proto vždy, když dojde k prosáknutí hrudního krytí, je nutné je vyměnit. Pokud se jedná o otevřenou ránu, provádíme 3krát denně převazy s Persterilem, kdy převazuje lékař a sestra mu asistuje.

Pacient po nové osteosyntéze hrudní kosti

Nestabilita hrudní kosti, zvláště když je patrná komunikace do předního mediastina, se musí neodkladně chirurgicky řešit novou osteosyntézou hrudní kosti. Protože se jedná o infekční ránu, je nutné zavést laváž retrosternálního prostoru, která se provádí přibližně 7 dnů od resutury (viz obr. 2,3). Resutura se provádí na operačním sále v celkové anestezii. Po ukončení výkonu je pacient převezen na dospávací pokoj, kde dojde ke stabilizaci jeho celkového stavu. Na standardní oddělení je převezen až v okamžiku, kdy je plně probuzen, je kardiopulmonálně kompenzován a jeho celkový stav je uspokojivý.

Na standardním oddělení je pacient uložen na samostatný box, aby se zabránilo šíření infekce mezi ostatní pacienty. Sestra jej napojí na monitor, který kontinuálně zaznamenává jeho fyziologické funkce (krevní tlak, puls, saturaci kyslíkem), nasadí oxygenoterapii (nejčastěji kyslíkovými brýlemi) a přivolá lékaře k napojení hrudních drénů a zavedení proplachu. Na našem pracovišti používáme nejčastěji Ringerův roztok 500 ml s 5 ml Betadine. Rychlost laváže určuje lékař, většinou však bývá 2000 ml za 24 hodin.

Podle ordinace lékaře sledujeme fyziologické funkce (TK, P, TT, SpO2), většinou každou hodinu odebíráme krev, měříme bilanci tekutin a sledujeme odpady z drénů. Bolesti nemocného tlumíme dle ordinace lékaře, nejčastěji Valoronem gtt. Velmi důležitá je antibiotická léčba, kdy v rané fázi podáváme intravenózní antibiotika podle citlivosti infekčního agens. Později pacienta převádíme na perorální antibiotika.

Nezapomínáme na psychiku pacienta!

Pacienti s dlouhodobou hrudní drenáží a laváží jsou připoutáni na lůžko. Během několika dnů může dojít ke zhoršení jejich psychického stavu, depresím a trudomyslnosti. V těchto případech je důležitý přístup ošetřujícího personálu, zejména sester. Důležité je najít si čas, sednout si k nemocnému a zajímat se o něj. Nemocný vnímá každý vstřícný dotyk, stisk ruky, pohlazení. To vše mu dává pocit, že ve své nemoci a bolesti není sám. Rády bychom zde zmínily, že komplikace po operacích srdce jsou velmi závažné, často ohrožující život člověka. Je nutné, aby nestabilita sterna byla vždy řešena na kardiochirurgickém oddělení.

Ohodnoťte tento článek!