Komunikace s pacientkou v procesu PAB vyšetření

Karcinom prsu je nejčastější zhoubnou chorobou žen. Ve Slovenské republice se za posledních 20 let počet nově zjištěných případů zdvojnásobil. Úmrtnost je stále vysoká. Příčinu je možné hledat v nedostatečné prevenci, nízké zdravotní uvědomělosti žen a v odkládání vyhledání lékařské pomoci. Prognóza choroby je závislá na stadiu, ve kterém je diagnostikována a je zahájena léčba. Je-li nemoc odhalena včas, může být s velkou úspěšností léčitelná a prognóza do budoucnosti je příznivá.

Punkční aspirační biopsie (PAB) patří v mamodiagnostice k invazivním vyšetřovacím metodám. Jedná se o aspirační cytologii tenkou jehlou. Cílem punkce je rozlišení cystického a solidního (pevného) ložiska v prsu a odebrání malého množství buněk k cytologickému vyšetření. Biologický materiál se získává zavedením tenké punkční jehly do ložiska anebo okolních struktur. Slouží k posouzení charakteru tumoru a jeho topografických vztahů k okolí. Při výkonu asistuje sestra, která nachystá soubor pomůcek, somaticky a psychicky připraví pacientku a dá jí podepsat formulář informovaného souhlasu.

Psychologické aspekty informovanosti

V současnosti je propagován nový přístup k pacientce, jehož součástí je kromě jiného také adekvátní informovanost o nemoci, vyšetřovacích metodách, lékařských nálezech, laboratorních výsledcích, terapeutických postupech, potenciálních rizikách a prognóze. Tyto informační atributy patří výlučně do kompetence lékaře. Sestra informuje pacientku o výkonech týkajících se ošetřovatelské péče – jaký výkon se bude realizovat, kdo jej vykoná, z jakého důvodu je indikovaný, jak bude probíhat, jako dlouho bude trvat, zda bude invazivní, anebo neinvazivní, jakou polohu musí pacientka zaujmout, jak má v průběhu výkonu spolupracovat a jaký režim musí dodržovat po výkonu. Pouze přiměřeně informovaná pacientka je zárukou kvalitní spolupráce. V intencích práv pacientky je, aby byla nejen adekvátním způsobem informovaná, ale aby svoje stanovisko k realizovanému diagnostickému výkonu souvisejícímu s jejím zdravotním stavem písemně potvrdila podpisem na formuláři Informovaný souhlas pacientky s výkonem.

Komunikace sestry s pacientkou

Psychologický obraz zpracování informace o následné PAB pacientkou má tři stránky:
* racionální – postoj pacientky k situaci (k výkonu) bez předsudků; optimální stanovisko může zaujmout za splnění podmínky informovanosti,
* citová – citové zpracování informace o nevyhnutelnosti realizace PAB,
* behaviorální – chování pacientky v dané situaci.

Při rychlém pracovním tempu na mamologických (MMG) pracovištích by si sestra měla najít dostatek času na to, aby se mezi ní a vyšetřovanou pacientkou vytvořil pozitivní kontakt. K přístupu k pacientce v MMG ambulanci se vztahují všechny psychologické a komunikační zákonitosti a pravidla vážící se k profesionalitě sestry. Jejich cílená aplikace směřuje u pacientky k lepšímu pochopení informace a následně efektivní spolupráci. Zároveň pacientka cítí zájem a ochotu sestry pomoci. Na druhé straně psychologické a komunikační zákonitosti pomáhají sestře lépe pacientku vnímat a porozumět jí.

Je třeba podotknout, že neexistuje univerzálně použitelná šablona či návod, podle kterých by sestra měla vést komunikaci s pacientkami při PAB prsu. Ta závisí na mnoha aktuálních interních a externích faktorech – osobnostních, typologických, postojových, informačních, sociálních, interaktivních a jiných. Navzdory tomuto faktu je možno prezentovat komunikační plán, jehož jednotlivé atributy jsou naprojektované ve smyslu logické a časové posloupnosti.

Tabulka: Komunikační plán s pacientkou v procesu PAB vyšetření

Komunikační plán s pacientkou v procesu PAB

V intencích posouzení pacientova chování a komunikace sestra konkretizuje ošetřovatelskou/komunikační diagnózu. Následně stanoví cíl, komunikační prioritu a výsledná kritéria (odrážející žádoucí chování a komunikaci pacientky). V další linii realizuje konkrétní komunikační intervence (zásahy) v časové sekvenci – před výkonem, v průběhu a po výkonu. V závěru hodnotí splnění cíle a efektivitu svých komunikačních záměrů.

Závěr

Elementární prostředky psychologického přístupu a komunikace sestry s pacientkou přicházející na diagnostiku chorob prsu jsou empatie, vhodnost výběru slov (srozumitelnost a adaptabilita její úrovni pochopení a vědomostí), snaha vytvořit a zachovat maximálně možnou míru intimity ženy a nabídka pomoci, směřují ke zmírnění napětí z pocitu hanby, nedůstojného postavení a k optimální spolupráci.


O autorovi: Jarmila Kristová1, Ľubica Trenčanská2 VŠZaSP sv. Alžbety, Bratislava1, Onkologický ústav sv. Alžbety, Bratislava2 (kristova@szsba.sk)

Ohodnoťte tento článek!