Kontroverzní přístup žen k těhotenství a porodu

Všestranná příprava budoucí matky k porodu je jednou z částí prenatální péče. K porodu má maminka přijít v dobré kondici a duševní pohodě, kterou získá správnou životosprávou, tělocvikem a psychoprofylaktickou přípravou. Zatímco těhotenský tělocvik probíhá od zjištění gravidity, s psychoprofylaktickou přípravou začínáme až v posledním trimestru těhotenství.

Tělocvik těhotných

Je vypracován systém cviků, které mají za cíl zlepšit celkovou kondici, podpořit metabolizmus, povzbudit krevní oběh, zabránit jednostrannému zatěžování některých svalových skupin a kloubů, připravovat k porodu nácvikem správného dýchání a relaxace. Cviky jsou samozřejmě přizpůsobeny pokročilosti těhotenství. Tělocvik vedou v kurzech naše porodní asistentky, které absolvovaly v IDV PZ v Brně „Kurz rehabilitačního ošetřovatelství pro porodní asistentky“.

Psychoprofylaktická příprava k porodu

Těhotné připravujeme k porodu formou kurzu s lekcemi zdravotně-výchovnými a cvičením, prováděným koncem těhotenství s cílem připravit ženu na porod psychicky a fyzicky. V roce 1933 anglický porodník G. D. Read publikuje o podílu psychiky na intenzitě a prožívání bolesti, což znamenalo velký krok kupředu. Skupina psychiatra Velvovského v roce 1956 po praktickém ověřování nazvala svou metodu „Metoda psychoprofylaktické přípravy těhotných k porodu“. Obě metody využívají v přípravě těhotných základní prvky:

Didaktické. Cílem lekcí je budoucí rodiče dokonale informovat a poučit. Asistentky do našich kurzů zvou porodníky, pediatry, psychology a další odborné lékaře.

Fyzioterapeutické. Součástí lekcí je cvičení, plavání, nácvik dýchání, odlehčovací polohy, masáže.

Psychoterapeutické. Sem zařazujeme psychoterapeutické metody, tj. relaxaci a autogenní trénink. Učíme maminky vytvářet jiné dominantní podněty z periferie nervové soustavy pro potlačení pocitu bolesti – masáže při kontrakci, zrychlené dýchání, tlakové masáže.

Kurzy jsou součástí činnosti naší porodnicko-gynekologické kliniky. Všechny porodní asistentky, které vedou jednotlivé lekce, pracují současně i na porodním sále. Zvou budoucí matky i otce na návštěvu porodního sálu, prohlídku porodnice, včetně poučení o provozu a organizaci při přijetí.

Cílem přípravy je nabídnout všechny možnosti, jak s bolestí pracovat, jak zvládat účelně nejen bolest, ale i obavy a strach. Rodička má přicházet k porodu připravena nejen na jeho fyziologický průběh, ale i na možné komplikace. Význam této přípravy stoupá s narůstajícím počtem monitorovaných a operativních porodů. Zvyšující se počet těhotných v našich kurzech dokazuje snahu samotných žen předejít zbytečným komplikacím u porodu z důvodu jejich neznalosti. Jestliže žena ví, co se v jejím těle při porodu odehrává, co může sama dělat, aby se porod neprodlužoval, nezatěžoval zbytečně ji i dítě, ztrácí obavy. Lépe spolupracuje a na porodním sále je klidnější atmosféra. Psychoprofylaxe má umožnit rodičce porod lépe prožít. Pozornost se věnuje nejen mamince, ale i otci a rodině.

Trvalou výzvou zůstává psychoprofylaktický přístup personálu k rodičkám na porodním sále, který zajišťuje kromě bezpečného průběhu porodu i etické normy této intimní chvíle ženy, a také prožití tohoto ojedinělého okamžiku tak, aby se stal pevným základem pro vztah matky a dítěte.

Těhotenství žen s drogovou závislostí

Neradostná a o to více závažná a nutná je psychoprofylaktická a prenatální péče o drogově závislé ženy. Ženy užívají heroin a další opiáty, kokain, ředidla, metamfetamin a jiné stimulanty, konopí, LSD a další halucinogeny, sedativa, alkohol a tabák.

Závislost nebo návykovost může způsobit řadu problémů nejen samotnému jedinci, ale i členům rodiny a společnosti jako celku.

„Obřadní drogou“ se stala extáze. 3,4 metylen-dioxi-metamfetamin (MDMA) byl vyvinut a patentován roku 1912 farmaceutickou společností Merck. Používán je od 70. let v psychiatrické praxi. Dlouholetým výzkumem, který byl později pozastaven, bylo zjištěno jeho psychoaktivní působení. MDMA byl vedle heroinu a metamfetaminu klasifikován podle DEA (americký úřad pro potírání drog) jako vysoce nebezpečná droga. Byla charakterizována jako nový typ drogy empa-togen.

Ve studii ELSPAC (European Longi-tudinal Study of Pregnancy and Childhood, 1990-92) byla zjišťována životospráva žen v době před otěhotněním a v 1. a 2. trimestru těhotenství. Konzumuje-li těhotná žena drogy, ohrožuje dva životy – svůj a svého dosud nenarozeného dítěte. Většina drog totiž prostupuje placentární bariérou a plod přímo ovlivňuje. Potenciální poškození vyvíjejícího se plodu s sebou nese mnoho problémů: medicínských, etických, ekonomických i legislativních. Je proto nutné, aby gynekologové a porodníci měli poznatky o tom, jaká je frekvence konzumace drog u jejich těhotných pacientek, a dovednosti v primárně preventivním poradenství.

Vliv užívání drog na průběh těhotenství

Nejčastější komplikací v těhotenství způsobenou užíváním drog jsou: abort, partus prematurus, předčasný odtok plodové vody, odumření plodu, hypotrofický plod, abrupce placenty, eklampsie. Téměř vždy se zjišťují poruchy struktury a funkce placenty. Rizikové a nebezpečné jsou výkyvy hladin návykových látek v krvi v období předávkování, abstinence nebo polydrogové závislosti. Při intravenózní aplikaci drogy se mohou očekávat tyto komplikace: bakterémie, septikémie, abscesy, endokarditida, edémy, hepatitida, HIV infekce, hypertenze, flebitida, pneumonie, tetanus, TBC, cystitidy, uretritidy, pyelonefritidy.

Drogově závislé trpí nutričním deficitem z důvodu:

Zakoupení drogy místo jídla.

Inhibice centrálních mechanizmů řídících pocit sytosti a hladu

Problémů při absorpci výživných látek – souvislost s vysokou incidencí poškození střev, pankreatu a jater.

Vliv užívání drog matkou na plod a novorozence

Většina návykových látek prostupuje placentou a v krvi plodu dosahuje stejné nebo vyšší koncentrace než v krvi matky. Plod se tak stává nedobrovolným – pasivním narkomanem. Některé drogy (kokain, barbituráty, alkohol) vyvolávají vznik VVV plodu. Krátce po narození již nedochází k přenosu drogy od matky a u novorozence se může objevit NAS (novorozenecký abstinenční syndrom). Z klinických projevů NAS (objevuje se obyčejně prvních 48 hodin po porodu) jsou nejčastější poruchy dýchání, svalového tonu, tremor končetin až křeče, neobvyklé vegetativní příznaky (zívání, slinění, slzení, kýchání a silné pocení) a časté gastrointestinální symptomy – vomitus a diarea. NAS většinou odezní 3. až 4. den, u části novorozenců i 7. až 10. den. V případě těžkých abstinenčních příznaků je ohrožen život dítěte.

V kojeneckém věku je významně častější syndrom náhlého úmrtí (SIDS). V různých souborech novorozenců jsou nejvíce zaznamenány hyperbilirubinémie, anémie, hypertenze, hypertermie, anomálie GIT, arytmie, mentální retardace, projevy dysfunkce CNS (zvýšená neurosvalová dráždivost). Kojení je při abúzu drogy kontraindikované. I když do porodnice přijde porodit dítě skoro každá závislá žena, předpokládá se, že novorozenců matek závislých na psychoaktivních látkách se narodilo určitě více. Problémy jsou spatřovány v diagnostice. Často se totiž na tuto možnost nemyslí. Nespolehlivost anamnestických údajů, účelové zatajování užívání drog a nespecifičnost klinických příznaků mohou často způsobit diagnostický problém. Toxiko-logické vyšetření moči, vlasů, krve, plodové vody, mateřského mléka u matky a mekonia, vlasů a krve u novorozence (chromatograficky a RIA metodou) diagnózu upřesní. Charakter a délka terapie dítěte jsou závislé na typu drogy a jejích dávkách. Nejnovější průzkumy přehodnocují způsoby substituce a terapie. Tyto děti potřebují vhodné rodinné zázemí, dostatek empatie, trpělivosti a pochopení při překonávání všech problémů spojených s jejich dalším vývojem.

Kazuistika 1:

Matka, 19letá, svobodná, nezaměstnaná, I. para, II. gravida. Abúzus pervitinu již 4 roky. Poradnu pro těhotné navštěvovala od 7. měsíce gravidity, celkem pětkrát. Přijata pro kontrakce po 10 minutách, s pokročilejším nálezem na porodních cestách. Porod v termínu (v 40. týdnu gravidity). Po dirupci vaku blan odtéká zeleně zkalená plodová voda. Rodička nespolupracuje, kontrakce lze obtížně identifikovat, racionální kontakt zcela nemožný. Dochází k alteraci ozev plodu ve II. době porodní. Při kontrakci extrakce hlavičky plodu Simpsonovými kleštěmi. Porozen plod ženského pohlaví 3400 g, 48 cm. Apgar skóre 6 – 9 – 10 bodů.

Dítě je ihned přeloženo na JIRP pro hypotonus, lapavé dechy, cyanózu (krátce insuflace O2) vzhledem k anamnéze matky. Novorozenec je bez výraznějších abstinenčních příznaků, v moči je však prokázán metamfetamin. Pacientka odchází třetí den po porodu na vlastní žádost domů. Dítě je v relativně dobrém klinickém stavu – jen dráždivost a vyšší křik. Přeloženo je do kojeneckého ústavu. O jeho osudu rozhodl okresní soud a svěřil jej do péče babičky.

Kazuistika 2:

Matka, 19letá, svobodná, bezdomovec – vyrůstala v dětských domovech, z posledního odešla rok a půl před porodem, I. para, II. gravida. Abúzus pervitinu. Otec dítěte makedonské národnosti. Poradnu pro těhotné navštěvovala od 4. měsíce. Přijata na kliniku v 35. týdnu gestace pro počínající kontrakce a odtok zkalené plodové vody. Porod spontánní, záhlavím. Porodní hmotnost děvčete 2300 g, délka 42 cm. Novorozenec se známkami hypotrofie a nezralosti, chabý, později nápadná dráždivost, vomitus, anémie – TRF erymasy. Dítě přeloženo vzhledem k hypotrofii, nezralosti a sociálním podmínkám matky (po podepsání negativního reverzu opouští republiku) do kojeneckého ústavu. Do doby předání do pěstounské péče (10 měsíců) dítě prodělává opakovaně bronchitis, varicellu, bronchopneumonii, opakovaně katar HCD, sledováno pro hyperexcitabilní syndrom.

Drogově závislé nespolupracují

Konzumentky ilegálních drog bývají exponovány také tabáku a alkoholu a mají špatnou životosprávu. Přesnější stanovení účinku těchto drog na průběh porodu a vývoj plodu je velmi obtížné. Lehčí formy NAS unikají, protože klinicky jsou podobné fetální hypotrofii a mají stejné adaptační problémy po narození. Drogově závislé gravidní nevyhledávají poradny pro těhotné. Když se přece jen dostanou ke gynekologovi, vyžaduje se důkladné odebrání anamnézy. Drogově závislé nejeví velkou ochotu spolupracovat a anamnestické údaje se daří doplnit až po více vyšetřeních.

Podle American Medical Association by se gravidní drogově závislá měla podrobit substituční léčbě ještě před porodem.

Většina těhotných kuřaček si však podle studie ELSPAC nevzpomíná, že by je jejich lékař výrazněji oslovil ve smyslu motivace odvykání.

Drogová epidemie, která zachvátila i naši republiku, je výzvou pro všechny zdravotníky, aby se intenzivně věnovali prevenci, diagnostice a léčbě drogových závislostí.

Když dokážeme omezit užívání drog v těhotenství, můžeme předejít všem negativním následkům u plodu a novorozence vlivem drog. Zodpovědnost za prevenci následků drogové závislosti pro budoucnost naší populace nese celá společnost, ale iniciativu v tomto směru by měli převzít zdravotničtí pracovníci. V případě nezájmu o razantní řešení budou drogy a alkohol (i v době boomu kvalitní techniky ve zdravotnictví a objevů farmaceutických společností) nadále vykonávat své tragické dílo na budoucích generacích.

Ilustrační fota Marie Psotková

Foto Marta Jedličková

Ohodnoťte tento článek!