Kožní projevy endokrinologických poruch

Endokrinologické poruchy se mimo jiné mohou projevovat také na kůži. Jaké projevy jsou typické pro poruchy jednotlivých žláz či produkci konkrétních hormonů, popisuje tento článek.

SUMMARY

Endocrinology impairments can have various skin symptoms. The article lists skin problems typical for impairments of particular hormone producing glands.

Kůže, jejíž celkový povrch je 1,5 až 2 metry čtvereční, je citlivým barometrem endokrinních poruch i obrazovkou funkce endokrinních žláz. Vnitřně sekretorické žlázy dozírají na výkon orgánů, zatímco sledování endokrinologických funkcí je soustředěno na kvantitu. V kůži jde o kompetenční boje mezi třemi zárodečnými listy. Hormonální dysbalance na buněčné úrovni se projeví buď nedostatečnou aktivitou některé struktury, nebo aktivním excesem, příkladem jsou poruchy funkce nadledvinkové kůry.

Hormony štítné žlázy

Štítná žláza reguluje dodávky energie. Tyreoidní hormony mají významnou úlohu v embryonálním vývoji i v dospělosti, řídí mitotickou aktivitu v epidermis ve fázi proliferace i přechod do diferenciace. Na tyroxinu závisí vývoj vlasového folikulu, závisí na něm hyperi hypopigmentace a nadměrné pocení.

Tyreotoxikóza neboli nadprodukce tyreoidních hormonů se projevuje tím, že nemocný má kůži teplou, měkkou a vlhkou, s výrazným erytémem v obličeji, na šíji a na končetinách – to vše je oblast sympatické inervace. Vlasy jsou jemné až difuzně alopetické, je snížena funkce mazových žláz, někdy se na nehtech 4. a 5. prstů objevuje onycholýza (uvolnění nehtové ploténky od nehtového lůžka) s nadzdvižením nehtového okraje, tzv. Plummerův nehet.

V obličeji se může objevit pigmentace nebo naopak vitiligo. Na celém těle bývá generalizace svědění a na bércích pretibiální myxedém – to již je součást tzv. Gravesovy-Basedovy nemoci a tento příznak se může objevit i při hypotyreóze nebo při Hashimotově tyreoiditidě. Prsty bývají paličkové a spojení s oftalmopatií není nijak vzácné. Při GravesověBasedově nemoci se nezřídka na krku a na ramenou objeví anetodermie (atrofie kůže připomínající strie, vyskytující se v okrouhlých ložiscích).

Opakem tyreotoxikózy je hypotyreóza, spojená s myxedémem. Kůže je suchá a chladná, neboť je to provázeno vazokonstrikcí a sníženou produkcí potu. V kůži se hromadí karoten a dává kůži zažloutlou barvu. Jemné vrásky a hyperkeratózy připomínají atopickou dermatitidu. Žlutá barva kůže může přejít v bledost, když se v koriu nahromadí nadměrné množství vody a mukopolysacharidů. To vše utlačuje vlasové folikuly a je příčinou prořídlé kštice. Většina změn se vrací k normě po podání tyreoidního hormonu.

Pankreatický hormon

Nejčastějším projevem poruchy pankreatu, resp. jeho Langerhansových ostrůvků, je diabetes mellitus. Je provázen lokalizovaným svěděním, suchostí kůže i sliznice, zejména na vulvě. Porucha epidermální bariéry a změna imunitní reakce vede k mykotickým a kvasinkovým infekcím. Utilizace glukózy v kůži kontrastuje s rozložením extracelulárních tekutin. Proti tomu účinkuje inzulin, nezbytný pro udržení homeostázy v kůži.

Velice časté bývají kožní pyodermie, jejichž hlavní terapií jsou antibiotika. Zvláště závažné jsou tyto infekce na dolních končetinách, kde spojení s diabetickou neuropatií vede k celkovým sepsím nebo až k amputacím končetin. Odolnost kůže je vážně oslabena, a proto je třeba dbát i na maličkosti, jako jsou shrnuté ponožky či kamínky v botě atd. Nezhojitelnost těchto poškození je podporována vysokou hladinou matrixovýchmetaloproteináz v okolních fibroblastech.

Časté jsou také xantomy (kožní útvar nažloutlé barvy, v němž se hromadí tukové látky), anulární granulomy (kožní útvar charakterizovaný kroužkovitým valem z drobných uzlíků) a také mikroangiopatie (projevuje se na dolních končetinách jako hnědé asymptomatické makuly). Neuropatie, opět hlavně na dolních končetinách, je spojena s anhidrózou (snížená nebo chybějící tvorba potu) a i sama o sobě signalizuje možnost diabetu. Necrobiosis lipoidica diabeticorum na dolních končetinách je nekróza v koriu, obklopená fragmentovanou elastikou a zánětlivým infiltrátem. Označení „lipoidica“ je dáno pěnovitou cytoplazmou infiltrujících buněk.

Pituitární (hypofyzární) hormony

V kůži jsou dva hlavní hormony: melanin stimulující hormon (MSH) a adrenokortikotropní hormon (ACTH). Oba jsou secernovány kožními buňkami. Avšak hypofýza produkuje ještě další hormon, lipotropin, který jako růstový hormon mazových žláz při hyperfunkci hypofýzy přispívá ke vzniku akromegalie s nápadně velikými nehty, hirsutismem a Cushingovým syndromem. Při hypofunkci záleží na množství nefunkční tkáně hypofýzy – projevem bývá tenká, nedostatečně pigmentovaná kůže, stařecký výraz v obličeji a vymizení ochlupení v podpaží a kolem genitálu.

Glukokortikoidy

Glukokortikoidy mají protizánětlivý účinek a mají úzký vztah k hypofyzárnímu ACTH. Projevem nadměrné funkce je Cushingův syndrom s měsícovitým obličejem, atrofickou kůží a s typickými striemi na trupu. Glukokortikoidy jsou potentní imunomodulátory, blokující funkci dendritických buněk, především Langerhansových antigen prezentujících buněk v epidermis. Nedostatečná funkce se projeví addisonskou hyperpigmentací, jejíž podstatou jsou autoimunitní změny v melanocytech. Ty čekají teprve na vysvětlení. Při nádorech nadledvinkové dřeně – feochromocytomech – se projeví jeho sympatická povaha tzv. flush-erytémem v obličeji, jehož podstatou je katecholamin, serotonin a prostaglandin.

Pohlavní hormony

Androgeny a estrogeny působí v kůži cestou intracelulárních androgenních receptorů a projevy jsou regionálně velice odlišné, např. součinnost testosteronu s receptory 5 ?-reduktázy mRNA vyvolává atrofii folikulů vlasů na frontální linii kštice, kdežto v okcipitálním regionu působí přesně opačně. Účinkem androsteronu tloustne epidermis a zvětšují se mazové žlázy. Funkční jednotkou je testosteron, který se intracelulárně mění na 10krát účinnější dihydroepisteron.

Ten pak indukuje anabolický proces. V ženské kůži je testosteron ještě účinnější a v přehnaných případech vede až k virilizaci (rozvoj druhotných mužských pohlavních znaků u žen). Při nedostatku těchto hormonů, např. u eunucha, je kůže tenká, jemná a bledá, bez pigmentu. Na obličeji se dělají jemné vrásky a frontální hranice kštice je posunuta hluboko do čela. Rozložení vlasů je definováno schématy podle Hamiltona u mužů nebo podle Ludwiga u žen.

Účinky žláz s vnitřní sekrecí jsou četné a po právu by bylo možné připočítat také acne vulgaris, u které na poruchu pohlavních hormonů reaguje především epitelová výstelka vývodů mazových žláz. Ve žlázách se kumuluje maz, a tak vzniká příznivá půda pro pomnožení specifických mikrobů. Bylo by možno definovat ještě další kožní choroby s endokrinologickou souvislostí, ale to by přesahovalo daleko za smysl tohoto krátkého referátu.


prof. MUDr. Pavel Barták, CSc. 3. LF UK , Praha (prof.bartak@gmail.com)

Ohodnoťte tento článek!