Kožní změny u vybraných interních onemocnění

Kožní a slizniční projevy u interních onemocnění jsou nezřídka charakteristické pro určitý typ nemoci, jejich znalost umožňuje nasměrovat další vyšetřování a může vést až ke konečnému stanovení diagnózy.

Někdy tyto kožní projevy mohou být prvními příznaky i velmi závažných vnitřních nemocí. Dermatologové nazývají kožní symptomy, které se objevují v souvislosti s interním onemocněním a se kterými jsou více či méně v úzkém vztahu, jako dermatom. Znalost těchto dermatomů má význam nejen pro diagnostiku, prognózu, ale i terapii.
Kožní změny při kardiopulmonálních onemocněních: * Cyanóza – je modravé až modrofialové zbarvení kůže a sliznic, které se objevuje při nedostatečném okysličení krve (hypoxemie), tedy při růstu redukovaného hemoglobinu nad 50 g/l. Podle mechanismu vzniku rozlišujeme cyanózu centrální a periferní. Centrální cyanóza vzniká při nedostatečném okysličení krve v plicích, ke kterému dochází z důvodu různých plicních onemocnění, při nízkém parciálním tlaku kyslíku ve vzduchu či u vrozených srdečních vad s pravolevým zkratem. Bývá nejvíce patrná na teplých místech, na jazyku, na spojivkách, sliznici dutiny ústní, ušních lalůčcích a jařmových obloucích. Periferní cyanóza vzniká při vazokonstrikci v chladu, při šoku, při srdečním selháním a u periferních vaskulárních nemocí, kdy je zpomalen proud krve, ale saturace kyslíkem je normální. Nejčastěji bývá pozorována na nose, na rtech, uších a konečcích prstů (obr. 1).
Cyanóza, která vzniká při syndromu horní duté žíly, se projevuje otokem obličeje a nápadným rozšířením žil v oblasti krku. Tento syndrom je způsoben plicními nádory či lymfomy, které tvoří překážku v toku krve (Stokesův límec).
Facies mitralis – červenofialové zabarvení rtů a tváře u nemocných s mitrální stenózou. Jedná se o zúžení mitrální chlopně, která se nachází mezi levou síní a komorou. Nejčastější příčinou mitrální stenózy je revmatická horečka, vzácně může být vrozená. Častěji jsou postiženy ženy (obr. 2).
Facies plethorica – zčervenání obličeje s likvidním (cyanotickým) nádechem. Při polycytemii bývá pokožka a sliznice díky erytému rudě zabarvena na jazyku, na nose, na uších a na prstech.
Palmární erytém – může být někdy normálním nálezem u žen nebo se popisuje při hypertenzi, srdečním selhání a u těhotných (obr. 3).
Paličkovité prsty – jsou rozšířené poslední články prstů s vypouklými nehty tvaru hodinového sklíčka. Jsou způsobené hyperplazií cév, edémem a proliferací měkkých tkání. Pohmatem vzniká pocit, jako by nehet volně plul v nehtovém lůžku. Může se jednat o příznak kardiovaskulárních či plicních nemocí. Postiženy mohou být prsty jen jedné ruky (obr. 4).
Syndrom žlutých nehtů – je onemocnění nejasné etiologie charakterizované žlutými nehty, lymfedémem a pleurálním výpotkem, nehty na rukou a nohou jsou světle zelené, ztluštělé, rostou nápadně pomalu. U 80 % pacientů se zjistí lymfedém nejvíce nohou, ale i obličeje a hrudníku. Z plicních potíží bývají nejčastější bronchitidy, chronické sinusitidy. Syndrom se může pozorovat i u nemocí štítné žlázy při nefrotickém syndromu.
Kožní změny při chorobách periferních tepen: * Ischemická choroba dolních končetin – je nedokrvení DKK různého původu, nejčastěji aterosklerotického. Podle rychlosti vzniku ischemie dělíme onemocnění z důvodu akutních uzávěrů či chronických uzávěrů tepen DKK. Akutní tepenný uzávěr vzniká v 80 % na podkladě tromboembolie. Končetina je bledá, chladná a bez hmatné pulzace. Akutní uzávěr je doprovázen krutou bolestí, objevuje se parestezie, barva končetiny je mramorovaná, později cyanotická, během několika dní se objevují trofické defekty – ischemické nekrózy (obr. 5).
Kožní změny při onemocnění periferních žil: * Flebotrombóza – zánět hlubokých žil – je vznik trombů v hlubokých žilách, provázený zánětem žil. Akutní komplikací flebo-trombózy jsou plicní embolizace. Klinicky se flebotrombóza dolní končetiny projevuje otokem, kůže je napjatá, bledá nebo cyanotická, teplejší, mramorovaná nebo bez příznaků (obr. 6).
Bércový vřed – ulcus cruris je nejzávažnější komplikací chronické žilní insuficience, při které jsou porušeny mechanismy návratu žilní krve. Bércové vředy žilního původu bývají nejčastěji lokalizovány na vnitřní straně dolní třetiny bérce (obr. 7).
Kožní změny při onemocnění trávicího traktu: * Pruritus – je jedním z nejčastějších subjektivních příznaků provázející onemocnění různé etiologie a patogeneze. Předpokládá se, že pruritus je vyvolán podprahovým drážděním receptorů pro bolest. Pruritus symptomatický (sekundární) je příznakem řady kožních a interních onemocnění, jako pruritus esenciální (primární) označujeme stavy, kdy je vyvolávající příčina neznámá. Pruritus různé intenzity, hlavně na trupu a končetinách, provází často žloutenku. Vyskytuje se u cholestázy – biliární cirhózy, extrahepatální biliární obstrukce a akutní hepatitidy. Nereaguje na antihistaminika, příznivě může být ovlivněn cholestyraminem, který zvyšuje vylučování žlučových solí.
Ikterus – nejčastější příznak téměř všech jaterních onemocnění. Je způsoben zvýšením bilirubinu v séru na dvoj- až trojnásobek normální hodnoty a projevuje se žlutým zbarvením sklér a kůže (obr. 8).
Erythema nodosum – je zánět podkoží, který se projevuje tvrdými, červenými, bolestivými ložisky o průměru 1–5 cm, která jsou vyvýšena a teplejší než okolní kůže. Uzlinová ložiska se vyskytují nejčastěji na přední straně lýtek, ale mohou se rozšířit na celou plochu horních i dolních končetin. Ložiska postupně, v průběhu několika týdnů až měsíců, měknou, barví se do fialova a později do hněda, nemusí vždy úplně vymizet. Erythema nodosum má řadu příčin. Vzniká jako přecitlivělost na různé infekce (např. streptokokové, mykoplasmové) a léky (např. sulfonamidy). Může však také znamenat „pouze“ projev (příznak) jiné vážnější infekční nebo imunopatologické nemoci, jako je infekční mononukleóza, TBC, hepatitida B, leptospiróza, psitakóza, Crohnova choroba, vzácněji může ukázat také na zhoubný nádor. U 30 až 50 % se však příčina vzniku erythema nodosum nezjistí (obr. 9).
Pavoučkové névy – hvězdičkovité rozšíření tepének, jsou červené barvy s centrální arteriolou a vinutými venulami do periferie, zpravidla se nacházejí v horní části trupu a v obličeji, u závažnějších forem jaterní cirhózy i na horních končetinách (může jít i o nespecifický výskyt např. v těhotenství) (obr. 10).
Literatura

Navrátil, L. a kol. Vnitřní lékařství pro nelékařské zdravotnické obory. Praha: Grada Publishing 2008. 424 s. ISBN 978-80-247-2319-8.
Šafránková, A.; Nejedlá, M. Interní ošetřovatelství. Praha. Grada Publishing 2006. 212 s. ISBN 80-247-1148. Cetkovská, P.; Pizing er, K.; Štork J. Kožní změny u interních onemocnění. Praha: Grada Publishing 2010. 240 s. ISBN 978-80-247-1004-4.

Souhrn Článek je věnován kožním změnám u vybraných interních onemocnění. Popisované kožní změny u těchto onemocnění doprovázejí barevné fotografie, které mají za úkol podpořit psaný text a znázornit jednotlivé změny na kůži. Klíčová slova: kůže, kožní změny, cyanóza, paličkovité prsty, ikterus, pruritus, pavoučkové névy, flebotrombóza, ischemie

O autorovi| Mgr. Lenka Vybíhalová, interní oddělení, Středomoravská nemocniční a. s. – odštěpný závod Nemocnice Prostějov, SZŠ Prostějov (L.li@seznam.cz)

Kožní změny u vybraných interních onemocnění
Ohodnoťte tento článek!
1 (20%) 1 hlas/ů