Kvalita života pacientů s CHOPN

Chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN) tvoří skupina onemocnění s pomalu progredující, převážně nezvratnou obstrukcí dýchacích cest. Jedná se o postižení dýchacích cest, které se klinicky projevuje jako chronická obstrukční bronchitida a postižení plicní tkáně typu emfyzému plic (Bayer, Eliašová, 2006).

Chronická bronchitida je definovaná jako „chronický kašel s expektorací po dobu tří měsíců ve dvou po sobě následujících letech. Emfyzém charakterizuje ireverzibilní rozšíření dýchacích cest distálně od terminálního bronchiola“ (Bayer, Eliašová, 2006, s. 46).

Léčba CHOPN

Vyléčení CHOPN není v současné době možné, průběh choroby nelze ani zastavit. Dnešní medicína dokáže pouze zpomalit její průběh, minimalizovat příznaky choroby, zabránit vzniku komplikací a mortalitě CHOPN anebo je oddálit a zlepšit kvalitu života pacientů (Kašák, 2006).
Léčba CHOPN musí být komplexní, zahrnovat prevenci, farmakologickou a nefarmakologickou léčbu. Léčba musí být zaměřena individuálně na obtíže jednotlivce a upravována podle přidružených onemocnění (Vondra, 2007).
Cílem léčby chronické obstrukční nemoci je zmírnit příznaky, zabránit vývoji onemocnění, zlepšit zdravotní stav a zvýšit tělesnou zdatnost, předcházet exacerbacím, zabránit komplikacím a léčit je, snížit úmrtnost (Vondra, 2007).

Průzkum v praxi

Cílem průzkumu bylo zjistit, jak chronická obstrukční plicní nemoc ovlivňuje kvalitu života pacientů.
V rámci zkoumaného vzorku byli zařazeni pacienti dispenzarizovaní v pneumologických ambulancích. Dotazník byl určen pacientům s dg. CHOPN.
Do průzkumu byli zahrnuti pacienti ze tří pneumologických soukromých ambulancí, kde bylo rozdáno celkem 40 dotazníků. Průzkum byl uskutečněn na základě písemného souhlasu vedoucích lékařů těchto ambulancí. Návratnost dotazníků byla 100%.
V následujícím textu se budeme věnovat analýze vybraných položek dotazníku. Hlavním tématem, kterému jsme se věnovali v průzkumu, byla kvalita života pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí.
Průzkum probíhal dotazníkovou metodou. Dotazníkové šetření bylo dobrovolné a anonymní určené pacientům s dg. CHOPN. Vzorek respondentů tvořilo 40 pacientů, mužů i žen dispenzarizovaných v pneumologických ambulancích v Prešově – 27 mužů (67,5 %) a 13 žen (32,5 %). Pacienti byli ve věkové kategorii od 45 do 84 let, průměrný věk respondentů byl 66,73 let. V současné době kouří 8 (35 %) respondentů, nikotinismus v minulosti udává 17 (42,5 %) respondentů a mezi nekuřáky se řadilo 15 (37,5 %) respondentů, z čehož vyplývá, že mezi kuřáky patřila více než polovina dotazovaných.
Otázka č. 3: Kdo vám podal informace týkající se vašeho onemocnění?
Ověřovali jsme informovanost respondentů o onemocnění CHOPN a na základě odpovědí jsme zjistili, že respondenti jsou dostatečně informováni o své nemoci. Informace týkající se onemocnění respondentům ve většině podal lékař (87,5 %), ale v tomto případě svoji úlohu sehrává i sestra (10 %), která také informuje pacienty o jejich onemocnění. Respondenti si poznatky o CHOPN získávají i z jiných zdrojů (2,5 %), ať jsou to různé brožury, letáky, anebo internet (tab. 1).
Také jsme zjišťovali, zda by respondenti chtěli získat podrobnější informace o svém onemocnění. K dané položce se vyjádřilo 100 % respondentů. Možnost „ano“ volilo 22,5 % respondentů, k variantě „ne“ se přiklánělo 77,5 % respondentů, kteří se „cítí být informováni dostatečně“. Otázka č. 4: S kým nejčastěji hovoříte o vašem zdravotním stavu?
Naši respondenti o svém zdravotním stavu nejčastěji hovoří se členy své rodiny. Z toho vyplývá, že o svých problémech nejčastěji hovoří s rodinou a příbuznými, což hodnotíme kladně, protože rozhovor o vlastním onemocnění může pomoci zbavit je psychického napětí, stresu a strachu z budoucnosti (tab. 2).
Otázka č. 9: Změnil se negativně váš život vlivem onemocnění?
Každý jedinec je různě senzitivní na vliv onemocnění, což způsobuje různé změny v životě pacientů. Změna ovlivnila život pacientů různým způsobem, ať již po fyzické, psychické, sociální, anebo finanční stránce. K dané položce se vyjádřilo 100 % respondentů. K možnosti „spíše ano“ se vyjádřilo 22,5 % respondentů, odpověď „ano“ volilo 47,5 % respondentů, „spíše ne“ 27,5 % respondentů a variantu „ne“ upřednostnilo 2,5 % respondentů (tab. 3).
V následující otázce jsme zjišťovali, jak pacienti hodnotí kvalitu svého života. K dané položce se vyjádřilo 100 % respondentů. Možnost odpovědi „velmi dobrá“ volilo 10 % respondentů, „dobrá“ 85 % respondentů a jako špatnou ji označilo 5 % respondentů.
Z analýzy vyplývá, že největší počet respondentů kvalitu svého života ohodnotilo jako dobrou, z čehož vyplývá, že kvalita jejich života je i přes onemocnění vyhovující.
Otázka č. 12: Pociťujete fyzické obtíže (dušnost, kašel) při výkonu denních aktivit?
K dané položce se vyjádřilo 100 % respondentů. Odpověď „ano“ volilo 75 % respondentů, variantu „ne“ označilo 25 % respondentů.
Z analýzy vyplývá, že většina respondentů pociťuje fyzické obtíže (dušnost, kašel) při provádění denních aktivit (tab. 4).
K položce „pokud ano, uveďte jaké“ se vyjádřilo 15 respondentů (37,5 %). Nejčastěji uváděné fyzické obtíže při provádění fyzických aktivit byly: dušnost, kašel, zadýchávání, pískoty na hrudi, dušnost, pocit dušení.
Otázka č. 14: Omezují vás fyzické problémy při provádění některých denních činností?
K této položce se vyjádřilo 100 % respondentů. Možnost „ano“ volilo 60 % respondentů, opačnou odpověď vybralo 40 % respondentů.
Z analýzy vyplývá, že fyzické problémy ve výkonu některých denních činností omezují většinu respondentů.
K položce „pokud ano, uveďte ve kterých“ se vyjádřilo 16 respondentů (40 %). Nejčastěji uváděné denní činnosti, při kterých respondenti pociťují fyzické problémy, byly: chůze, rychlá chůze, chůze do kopce, práce kolem domu, domácí práce, vaření, úklid, nošení nákupů, řezání dřeva.
Otázka č. 21: Má vaše onemocnění vliv na váš psychický stav?
K dané položce se vyjádřilo 100 % respondentů. Nabízenou variantu „spíše ano“ zvolilo 32,5 % respondentů, možnost „ano“ 20 % respondentů, „spíše ne“ upřednostnilo 37,5 % respondentů a možnost „ne“ zvolilo 10 % respondentů. Z analýzy vyplývá, že onemocnění se odráží na psychické stránce většiny respondentů a ovlivňuje jejich psychický stav pociťováním strachu, úzkosti, smutku či změnami nálad.

Diskuse

Hlavním tématem, kterému jsme se v průzkumu věnovali, byla kvalita života pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí. Většina respondentů kvalitu svého života hodnotila jako dobrou, i když se jim život vlivem onemocnění negativně změnil.
Zjišťovali jsme informovanost respondentů o onemocnění CHOPN a výsledky ukázaly, že respondenti jsou dostatečně informováni o svém onemocnění. Dále jsme u těchto pacientů zkoumali jejich fyzický stav a zda onemocnění ovlivňuje jejich psychiku. Po fyzické stránce se respondenti cítí být omezováni v největší míře při vykonávání těžších fyzických aktivit, při kterých pociťují somatické obtíže, nejčastěji kašel, dušnost či pískoty na hrudníku. Ověřili jsme také zároveň, že onemocnění ovlivňuje i jejich psychický stav.

Závěr

Člověk si mnohdy neuvědomuje, že to nejcennější, co má, je jeho vlastní zdraví a častokrát si jej vlastním přičiněním poškozuje. Musí si v prvé řadě uvědomit, že to, zda se jeho onemocnění bude zlepšovat, má ve vlastních rukou a nemůže se spoléhat pouze na zdravotnický personál. Lékaři a sestry mají svými poznatky a cennými radami rozvíjet vědomosti pacienta, být pro něj psychickou podporou a tím mu pomoci k udržení zdraví a zkvalitnění jeho života. Aby pacient s chronickou obstrukční plicní nemocí mohl žít plnohodnotným životem, je nutná včasná diagnostika, léčba a zajistit, aby pacient znal opatření pro zlepšení svého dýchání. Je třeba, aby se nemocný vyhýbal aktivitám, které zhoršují dýchání a vyvolávají pocit dušnosti, a naopak věnoval se takovým, které ho nezatěžují. I přesto, že jsou pacienti dostatečně informováni o svém onemocnění a schopní si tyto informace získat z různých zdrojů, ať již z literatury, anebo internetu, je ze strany sester potřebné a nenahraditelné nadále prohlubovat pacientovy poznatky, a to osobním kontaktem při edukačním setkání, kde má pacient možnost zeptat se na to, co mu není jasné, a stanovit další kroky důležité v léčbě této zákeřné choroby a tím i ke zlepšování úrovně kvality života pacientů.

Doporučení pro praxi

Na základě výsledků průzkumu jsme podle zjištěných nedostatků v oblasti kvality života pacientů s CHOPN vytyčili následující návrhy pro klinickou praxi na její zlepšení.
I přesto, že výsledky šetření poukazují na dostatečnou informovanost pacientů, je ze strany personálu potřebné: * zvýšit zapojení sester do edukace pacientů, * edukovat pacienty o CHOPN, prohlubovat jejich poznatky, * ověřit si, zda pacienti ovládají správnou techniku používání inhalátorů.
Pacienti by pak měli v první řadě: * vyloučit nikotinismus ze života, nezdržovat se v prašném prostředí, ale naopak ve vzdušných a dobře větraných prostorách, * pravidelně a správně užívat léky, * vyhýbat se namáhavým činnostem, které jim vyvolávají obtíže, * věnovat dostatek svého času relaxaci a naučit se realizovat dechová cvičení, techniky na odstranění hlenu z dýchacích cest a polohy na snížení pocitu nedostatku vzduchu, * vybrat si z rekreačních sportů ty, které je budou nejméně omezovat po fyzické stránce, * zdravě a pestře se stravovat, * využívat psychoterapii a v případě potřeby také pomoci psychologa.
Literatura

BAYER, A.; ELIAŠOVÁ, A. Vybrané kapitoly z kliniky chorôb. Martin: Osveta, 2006. 106 s. ISBN 80-8063-209-X.
KAŠÁK, V. Chronická obstrukční plicní nemoc. Praha: Maxdorf, 2006. 186 s. ISBN 80-7345-08-8.
KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada Publishing, 2002. 198 s. ISBN 80-247-0179-0.
RYBÁROVÁ, Ľ. Základy výskumu. 1. vyd. Prešov: Prešovská univerzita v Prešove, Fakulta zdravotníctva, 2008. 176 s. ISBN 978-80-8068-816-5.
VONDRA, V. Konsenzus současné terapie stabilizované chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). In Studia pneumologica et phthiseologica. 2007. roč. 67, č. 2, s. 49-50. ISSN 1213-810X.

Tabulka 1: Zdroj informací
o onemocnění
Možnosti n %
Lékař 35 87,5
Sestra 4 10
Jiné zdroje 1 2,5
Celkem 40 100

Tabulka 2: Osoby, se kterými
pacienti nejčastěji hovoří o svém
zdravotním stavu
Možnosti n %
S lékařem 13 32,5
Se sestrou 1 2,5
Se spolupacienty 2 5
Se členy své rodiny 19 47,5
S přáteli 5 18,5
Celkem 40 100

Tabulka 3: Změna života vlivem
onemocnění
Možnosti n %
Spíše ano 9 22,5
Ano 19 47,5
Spíše ne 11 27,5
Ne 1 2,5
Celkem 40 100

Tabulka 4: Pocit fyzických obtíží
(dušnost, kašel) při výkonu denních
aktivit
Možnosti n %
Ano 30 75
Ne 10 25
Celkem 40 100

Tabulka 5: Vliv onemocnění na
psychický stav respondentů
Možnosti n %
Spíše ano 13 32,5
Ano 8 20
Spíše ne 15 37,5
Ne 4 10
Celkem 40 100

Souhrn Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) patří k civilizačním onemocněním s vysokým výskytem, které v negativním směru ovlivňují kvalitu života nemocných. Ve vysoké míře destabilizuje dýchání pacientů a po psychické, fyzické, sociální i ekonomické stránce omezuje nejen je, ale také rodinné příslušníky a tím celou společnost. CHOPN se tedy stává problémem celospolečenským, nejen problémem v rámci medicíny. Incidencí v celosvětovém měřítku je CHOPN čtvrtou nejčastější příčinou smrti s rostoucí tendencí. Tento nárůst je extrémní, proto je CHOPN označována jako hrozba třetího tisíciletí. Klíčová slova: chronická obstrukční plicní nemoc, CHOPN, pacient, kvalita života

O autorovi| Mgr. Valéria Jusková OSVČ, Prešov (waleryja@azet.sk)

1)
R
Ohodnoťte tento článek!