Kvalita života u pacientů po laparoskopické nefrektomii

S rychlým rozvojem a zdokonalováním nových operačních postupů, které jsou méně fyzicky zatěžující pro pacienta, se jakoby zapomínalo na psychickou zátěž pacienta, na jeho prožívání a vnímání dané situace. Proto jsme provedli průzkum týkající se pacientova subjektivního hodnocení vlastního zdravotního stavu.


SOUHRN: Autoři se v článku zabývají kvalitou života u pacientů po laparoskopické nefrektomii. Cílem průzkumu bylo dokumentovat vnímání kvality života u pacientů po laparoskopické operaci nádorů ledviny. Onemocnění ledvin představuje pro pacienta vážný problém a zátěž, a výrazně narušuje kvalitu jeho života. Miniinvazivní diagnostické a operační metody mohou napomáhat řešení těchto problémů.
Klíčová slova: kvalita života, laparoskopická nefrektomie, nádory ledvin, respondenti

SUMMARY: The authors deal with the quality of life of patients who have undergone the laparoscopic nephrectomy. The aim of the work was to record the perception of the quality of life of the patients after the laparoscopic operation of kidney tumours. A kidney disease represents a serious problem and a burden for the patient, significantly disturbing their quality of life. Minimally invasive diagnostic and surgical methods can help in addressing these problems.
Key words: quality of life, laparoscopic nephrectormy, kidney tumours, respondents


 

Kvalita života u pacientů po laparoskopické nefrektomii

Zhoubné nádory ledvin tvoří celosvětově 2–3 % všech nádorů dospělé populace (1). V posledních desetiletích se podstatně změnily a rozšířily poznatky o biologii, etiopatogenezi a dědičnosti nádorů ledvin. Intenzivní vědecká aktivita zaměřená na morfologii a biologii ukázala, že karcinom ledviny zahrnuje řadu odlišných subtypů vyrůstajících z různých častí nefronu a charakterizovaných samostatným morfologickým obrazem, unikátním genetickým základem a nádorovou biologií (2). Klinickou praxi obohatily nové chirurgické metody, které šetří parenchym postižené ledviny a jsou mnohem méně invazivní vůči pacientovi.

Minimálně invazivními fyzikálními metodami léčby je možné dosáhnout efektivní destrukce menších karcinomů ledvin. Pomocí ultrazvukových vyšetřovacích metod se zdokonalila diagnostika nádorů ledvin v časném stadiu. Radikální nefrektomií se značně zlepšily výsledky chirurgické léčby (3). Úspěšnější je také léčba zachovávající ledvinu postiženou nádorem a využívá se více miniinvazivní fyzikální metody léčby. Problém karcinomu ledviny je mimořádně aktuální a naléhavý a v současnosti směřuje základní a klinický výzkum k ověření možnosti multimodální léčby (léčba více způsoby) karcinomů ledvin (4).

Symptomatologie karcinomu ledvin: Karcinom ledvin se může manifestovat příznaky z lokálního nádoru, paraneoplastickými příznaky a příznaky z metastáz. Většina karcinomů ledvin však v důsledku retroperitoneální lokalizace zůstává až do vývoje pokročilejšího stadia onemocnění asymptomatická.
* Lokální příznaky – makroskopická hematurie, tupé bolesti v lumbální oblasti, hmatatelná masa nádoru.
* Celkové příznaky – pocit slabosti, malátnost, ztráta tělesné hmotnosti, nauzea, subfebrilie až febrilie, noční pocení, paraneoplastické příznaky (hyperkalcemie, polycystemie, hypertenze, nemetastaticky porušená funkce jater, anemie) (5).

Diagnostika nádorů ledvin:

1. Klinické vyšetření – fyzikální vyšetření, laboratorní vyšetření.
2. Zobrazovací vyšetření – intravenózní vylučovací urografie (IVU), ultrasonografie, CT, MR, PET.
3. Jiná vyšetření – perkutánní biopsie, genetické vyšetření.
4. Stanovení rozsahu onemocnění.

Léčba nádorů ledvin – laparoskopická a klasická nefrektomie

Rezistence karcinomu ledvin na standardní chemoterapii a radioterapii jednoznačně určuje za základní léčbu tohoto nádoru léčbu chirurgickou (6).
S rychlým rozvojem vědy a moderní techniky, s rozvojem miniaturizace přístrojů a s rozvojem medicíny se zdokonaluje i operační technika a operační metody. Cílem těchto nových metod je snaha o minimalizaci dopadu operačního výkonu a tím i rychlejší rekonvalescenci pacienta. Nezanedbatelný je samozřejmě i pooperační kosmetický efekt, kratší pobyt v nemocnici znamená také snížení nákladů na vlastní hospitalizaci. Na druhé straně však zavedení nových operačních metod, zaškolení zdravotnického personálu a samotné přístrojové vybavení vyžaduje nemalé náklady (7).
Laparoskopická nefrektomie je v současnosti standardní chirurgická metoda v léčbě nádorů ledvin v klinických stadiích T1 – T2 (podle TNM klasifikace) zachovávající onkologické principy (8).

Výhody laparoskopického výkonu: menší operační zátěž (neplatí pro anestezii, viz dále), menší operační rána a z toho vyplývající kratší rekonvalescence, menší pooperační bolesti a lepší kosmetický efekt, menší poškození struktur a tkání, minimální krevní ztráty (9).

Nevýhody laparoskopického výkonu: prolongovaná anestezie, poruchy cirkulace krve a zvýšené hodnoty CO2 v krvi během operace, omezené možnosti operování pokročilejších stadií onemocnění (zejména nádorových a zánětlivých), časová náročnost, nemožnost vyšetření ostatních orgánů pohmatem (7).

Kvalita života pacientů po laparoskopické nefrektomii

Termín kvalita života je v medicíně a zdravotnictví poměrně novou problematikou, začal se používat v 70. letech minulého století a od let 80. se stále častěji používá v klinických studiích. V posledním období se stále víc dostává do popředí zájmu. V mnohých oblastech klinické medicíny se sleduje život pacientů trpících různými onemocněními a monitoruje se dopad konkrétní zvolené terapie na kvalitu jejich života. V medicínské a zdravotnické oblasti je při zkoumání kvality života základem psychosomatické a fyzické zdraví, nejčastěji se pracuje s pojmem „kvalita života ovlivněná zdravím“. Znamená to, že sledujeme vliv zdravotního stavu a podmínek na jedince (10).

V medicíně a zdravotnictví se sleduje dopad nemoci a její léčby na jednotlivé oblasti života a jejich souhrn určuje kvalitu života pacienta, přičemž nedostatek v jedné oblasti nemusí znamenat nedostatek v jiných oblastech. Pocit uspokojení nebo nedostatku může být v jednotlivých doménách různý a nemusí se lišit od zdravých jedinců (11).

Systematické hodnocení kvality života lépe zachytí plný léčebný potenciál daného postupu a jeho dopad na tělesný, psychický a funkční stav nemocných a může vést k modifikaci léčby, ke zmírnění nežádoucích účinků. Získané informace mohou být cenné při hodnocení účinku nových léků a lékových kombinací.

Snaha o zlepšení kvality života onkologicky nemocných v sobě nezahrnuje jen kvalifikovanou péči, ale i citlivou a otevřenou komunikaci lékařů a sester s pacientem o všech aspektech nemoci a léčby, respektování jeho přání a zvyků a zapojení pacienta do léčebného procesu a spolurozhodování o dalším postupu léčby, abychom společně hledali nejlepší řešení jejich problémů (10).

Graf 1

Cíl průzkumu

Cílem našeho průzkumu bylo:
* zdokumentovat vnímání kvality života u pacientů po laparoskopické operaci pro nádor ledviny a porovnat se skupinou pacientů s nádorem ledviny operovaných klasickým způsobem,
* hodnotit stupeň spokojenosti v různých oblastech denního fungování,
* zjistit u pacientů po laparoskopické operaci nádoru ledviny míru izolovanosti od společnosti. Proto úkolem našeho průzkumu bylo porovnat kvalitu života u pacientů po laparoskopické radikální nefrektomii s kvalitou života pacientů po klasické – otevřené – radikální nefrektomii.

Metodika průzkumu

Průzkum jsme uskutečnili na Klinice urologie FNsP J. A. Reimana v Prešově. Probíhal od července do listopadu 2009. Objektem průzkumu byli pacienti s diagnózou karcinom ledviny, kteří podstoupili radikální nefrektomii.

Průzkumu se zúčastnilo 24 respondentů v průměrném věku 58,2 let. Výběr sestával z respondentů, kteří v daném období podstoupili radikální laparoskopickou nefrektomii a z porovnatelného vzorku pacientů, kteří podstoupili otevřenou radikální nefrektomii.

Průzkum jsme uskutečnili kvantitativní metodou. V rámci kvantitativní metody jsme zvolili generické subjektivní měřítko – Nottinghamký profil zdraví (NHP). NHP je komponován jako 38položkové měřítko, které hodnotí subjektivní vnímání energie (3 položky), vnímání bolesti (8 položek), emocionální reakci (9 položek), spánek (5 položek), sociální izolaci (5 položek), vnímání mobility (8 položek). Pacienti odpovídali buď ANO – 1 bod, pokud potvrzovali přítomnost daných pocitů, nebo NE – 2 body, pokud se jich uvedené výroky netýkaly. Celkové skóre bylo od 38 do 76 bodů.

Vyšší skóre znamenalo lepší stav pacienta. Průzkum probíhal v pěti fázích. První rozhovor byl vykonán den před operací, druhý v 1. pooperační den, třetí ve 4. pooperační den, čtvrtý rozhovor proběhl 1 měsíc a pátý 2 měsíce po operaci. První tři rozhovory probíhaly v nemocnici a další, jeden a dva měsíce po operaci, byly uskutečněny telefonicky. Respondenti s tímto postupem souhlasili a udali své telefonní číslo. Takovýto časový úsek měl zhodnotit změny v subjektivním vnímaní bio-psychosociálních vlivů na respondenta.

Graf 2

Výsledky

Naším průzkumem jsme zjistili, že:

* kvalita života je všeobecný termín, který v sobě zahrnuje nejen zdravotní stav, věk, pohlaví, vzdělání, psychické vnímání, očekávání, přání a cíle jedince, ekonomické, sociální a kulturní podmínky, ve kterých pacient existuje, je i výsledkem působení vnitřních (bolest, strach, úzkost, deprese, omezená pohyblivost, samostatnost) a vnějších faktorů (nedostatek informací, nedostatečná komunikace ošetřovatelského personálu s pacientem, sociální izolace, nutnost omezení denních aktivit),
* kvalitu života je nutné sledovat na úrovni subjektivní, kdy hodnotíme pocity a spokojenost pacienta se životem, a objektivní, kdy hodnotíme materiální a sociální zabezpečení pacienta, jeho sociální status a fyzické zdraví,
* zjištěné hodnoty měřící kvalitu života udávané respondenty po laparoskopickém zákroku měly nejnižší skóre v 1. pooperační den a nejvyšší jeden měsíc po operaci,
* u pacientů po laparoskopickém operačním zákroku bylo průměrné skóre 2 měsíce po operaci nižší než měsíc po operaci,
* kvalita života u pacientů po laparoskopické nefrektomii je v porovnání s pacienty po klasické nefrektomii na vyšší úrovni (graf 1 a 2).

Závěr

Pacient prožívající onkologické onemocnění pociťuje nejen tělesné a fyzické obtíže, ale výrazně je poznamenané i jeho psychické, sociální a spirituální prožívání. Kvalita života zde označuje míru, do jaké nemoc a její léčba ovlivňují pacientovu schopnost a možnost žít život, který by mu poskytoval uspokojení. Kvalita života je hodnota, která je velmi proměnlivá a má vliv na život nemocného, na průběh jeho onemocnění, ale i samotnou léčbu a spolupráci pacienta.

Cílem naší práce bylo zdokumentovat vnímání kvality života u pacientů po laparoskopické operaci ledviny, zhodnotit jejich spokojenost v oblastech denního života a porovnat ji s kvalitou života u pacientů po otevřené nefrektomii v perioperačním období. Z výsledků průzkumu vyplývá, že každé onemocnění, každá operace je pro pacienty zatěžující a stresující, že ovlivňuje a do určité míry zhoršuje kvalitu jejich života. Miniinvazivní metody tuto zátěž snižují a zvyšují spokojenost a komfort pacientů. Je třeba zdůraznit, že i kvalitní edukace a empatický přístup snižují stres pacienta.

Sledované oblasti, jako energie, bolest, spánek, fyzické schopnosti, emocionální pocity či sociální kontakty můžeme v rámci komplexní ošetřovatelské péče pozitivně ovlivňovat a motivovat pacienta, zapojovat do léčebného procesu i rodinné příslušníky. V našem průzkumu ve všech sledovaných podškálách udávali pacienti po laparoskopické operaci ledvin vyšší skóre a tím i vyšší kvalitu života v porovnání s pacienty operovanými klasickým – otevřeným způsobem. Tyto informace poukazují na to, že laparoskopický operační výkon je pro pacienta méně zatěžující a stresující než otevřená operace ledviny.


Bc. Ľudmila Mikolajová, PhDr. Katarína Angelovičová, MUDr. Ivan Viľcha, Klinika urológie FNsP J. A. Reimana v Prešove (katka.angelovicova@gmail.com)

Ohodnoťte tento článek!