Larvální terapie očima pacientů

Larvální terapie je pojem, který je lidstvu známý již několik staletí. Zároveň si mnoho z nás nedovede představit, jak tato terapie ve skutečnosti probíhá a co všechno zahrnuje. I když se pomocí larev u nás léčí již v několika nemocnicích, konkrétních informací je v naší odborné literatuře poskrovnu. Setkáváme se pouze s kusými informacemi, s rozhovory lékařů, kteří se nebáli tuto metodu použít, se sporadickými reakcemi pacientů.


SOUHRN: V roce 2003 byla Vědeckou radou MZ ČR schválena larvální terapie jako léčebná metoda. Postupně se tato léčba rozšiřuje a dostává se více do povědomí lékařů i pacientů v celé České republice. Někteří pacienti byli osloveni a v následujícím článku jsou shrnuty jejich pocity, názory, postřehy a připomínky, které během své léčby získali.
Klíčová slova: léčba ran, nehojící se rány, larvy, larvální terapie, alternativní léčba

SUMMARY: In 2003 the Scientific board of the Czech Ministry of health approved maggot therapy as a valid treatment method. The method has gained attention of physicians and patients throughout the Czech Republic. Some patients have been asked to share their feelings, opinion and suggestions related to their treatment. Their answers are presented in the article.
Key words: wound treatment, non healing wounds, maggot therapy, alternative treatment


Pomocí dotazníkového šetření u pacientů, kteří tuto léčbu již podstoupili, jsem se chtěla pokusit tyto informace sjednotit. Zajímala jsem se o jejich zkušenosti, reakce, pocity a zda byli spokojeni s výsledkem léčby. Dotazníková akce, na které spolupracovalo deset pracovišť z celé republiky, probíhala od prosince 2007 do konce března 2008. Celkem bylo osloveno 64 pacientů: 26 (40,63 %) žen a 38 (59,37 %) mužů. Jejich průměrný věk byl 62 let, nejmladšímu bylo 26 a nejstaršímu pacientovi 90 let.

Poprvé se s pojmem „larvální terapie“ setkalo v televizi 15 (23,44 %) pacientů, v tisku 13 (20,31 %), na internetu 6 (9,38 %), u svého praktického lékaře 1 (1,56 %), až v okamžiku navržení léčby 26 (40,62 %), ve třech případech (4,69 %) to bylo někde jinde (kamarád, rodina, rozhlas), v některých případech volili dotazovaní i více možných odpovědí. Vyplývá z toho, že většina pacientů při příchodu k lékaři vůbec pojem larvální terapie neznala.

Při prvním nabídnutí léčby larvami reagovalo s pocitem naděje 56 (65,89 %) dotazovaných, zvědavost udávalo 10 (11,76 %) pacientů, obavy vyjádřili 4 (4,71 %) dotázaní, strach 6 (7,06 %), odpor 2 (2,35 %), nic zvláštního nepociťovalo 5 (5,88 %) pacientů a něco jiného, a to těšení na výsledek léčby a důvěru v lékaře pocítili 2 (2,35 %) pacienti. Pacienti měli možnost v této otázce zaznačit i více možností, řada z nich ji využila. V mnoha případech respondenti uváděli kombinaci pocitu naděje se zvědavostí. Někteří z nich uvedli, že s pocitem naděje se u nich zároveň objevil i pocit strachu, jak bude léčba vypadat, jak ji zvládnou a s jakým výsledkem léčba proběhne.

Z 64 dotázaných pacientů bylo 18 (20,13 %) léčeno ambulantně, 41 (64,06 %) léčeno během hospitalizace a 5 (7,81 %) ambulantně i za hospitalizace.
Důvodem k léčbě byla ve 22 (30,56 %) případech diabetická gangréna, nejčastěji, ve 27 (37,5 %) případech, to byly bércové vředy, ve 13 (18,06 %) cévní onemocnění, ve 2 (2,78 %) to byl stav po úrazu. Osm (11,11 %) pacientů uvedlo jiný důvod, jako byla artritida, dekubitus, růže, nehojící se rána po břišní operaci, stav po amputaci nebo kombinace diabetu a cévního onemocnění. Larvy byly u pacientů aplikovány nejčastěji jednou, a to u 49 (76,56 %) pacientů, dvakrát u 13 (20,31 %) pacientů a třikrát u 2 (3,13 %) dotázaných. Více než třikrát nebyly larvy aplikovány u nikoho.

U 46 (65,63 %) pacientů byla před aplikací larev nabídnuta jiná terapie, avšak bez požadovaného efektu, u 16 (25,00 %) byla nabídnuta, ale pacienti chtěli podstoupit léčbu larvami, ve 4 (6,25 %) případech byla přímo navržena larvální terapie, u 2 (3,13 %) pacientů byla navržena v jiném zdravotnickém zařízení již amputace končetiny. Jinou léčbou je zde míněna klasická léčba ran.

Informace o léčbě podával u 62 (84,93 %) pacientů lékař, ve 2 (2,74 %) případech sestra, která se specializovala na aplikaci larev, u 5 (6,85 %) dotázaných informace podávala všeobecná sestra a ve 4 (5,48 %) případech se pacienti dovídali informace někde jinde, nejčastěji od rodinných příslušníků či na internetu nebo v rozhlase. Vzhledem k tomu, že respondenti měli možnost zaznačit více odpovědí, je docela překvapivé, v jak malém počtu uvedli, že informace obdrželi pouze od lékaře. Sestry (zdravotní) byly zastoupeny minimálně.

Na otázku, zda byli s informacemi spokojeni, mohli respondenti své odpovědi zaznamenat do grafu, od hodnoty -5 znamenající velkou nespokojenost až po hodnotu +5, která znamenala velmi spokojen. Průměrně hodnotili spokojenost hodnotou +3,89. Pouze 1 (1,56 %) respondent uvedl záporné hodnocení, byl mírně nespokojen. Jeden (1,56 %) dotázaný nevěděl, jak zhodnotit, a všichni ostatní, tedy 62 (96,88 %) pacientů, reagovali kladně.

Pět (7,81 %) pacientů postrádalo během léčby podrobnější informace, např. že léčba není hrazena pojišťovnou a je nákladná, že larvy se mohou uvolnit z obvazu nebo že bude aplikace larev tak bolestivá. Padesát devět (92,19 %) dotázaných vyjádřilo svou spokojenost, že informace týkající se léčby byly dostatečné. V porovnání s předchozí položkou je dostatečnost a spokojenost informovanosti o léčbě vyjádřena téměř ve stejných číslech.

Po přiložení larev pociťovalo 30 (35,30 %) pacientů šimrání, 6 (7,06 %) cítilo „pálení v kopřivách“, 14 (16,47 %) udávalo bolest, neurčený nepříjemný pocit popisovalo 10 (11,76 %) pacientů, nic zvláštního nepocítilo 23 (27,06 %) pacientů a ve 2 (2,35 %) případech pacienti cítili něco jiného. Jeden uváděl, že ke konci léčby měl již pocit, že larvy jedí i zdravou tkáň, a druhý, že larvy se hodně pohybovaly a rána výrazně páchla. V této otázce měli pacienti opět možnost zaznačit více odpovědí. Nejčastěji uváděli kombinaci šimrání a později, v průběhu léčby, objevivší se bolesti.
Fotodokumentace před i po aplikaci larev byla provedena u 44 (68,75 %) pacientů, před aplikací u 4 (6,25 %) pacientů, vůbec nebyla provedena u 12 (18,75 %) dotázaných a 4 (6,25 %) pacienti nevěděli. To hodnotím jako velice pozitivní, protože je zde jakási zpětná vazba, kdy můžeme sledovat průběh celé léčby.

Nejčastěji přiložené krytí kontroloval lékař, a to u 50 (69,44 %) pacientů, u 12 (16,67 %) pacientů krytí kontrolovala sestra, která se na aplikaci larev specializovala, všeobecná sestra u 7 (9,72 %) dotázaných, ošetřovatelka u 2 (2,78 %) nemocných a ve 2 (1,39 %) případech krytí kontrolovali příbuzní; jednalo se vždy o ambulantně léčené pacienty. K této položce jsem neměla v dotazníku uvedenou možnost vybrat více odpovědí. To byla možná chyba, protože někteří pacienti sami zaznačili, že krytí kontroloval jak lékař, tak sestra. Věřím, že pokud by respondenti byli vyzváni přímo, výsledky by byly mírně odlišné.

S přístupem ošetřujícího personálu bylo spokojeno 57 (89,06 %) pacientů, 6 (9,38 %) pacientů bylo spokojeno, ale měli připomínky, a 1 (1,56 %) dotázaný byl nespokojen.
Pacienti měli také možnost zaznamenat spokojenost do grafu, výsledné hodnocení bylo v průměru +4,13. Nespokojeni byli 2 (3,12 %) pacienti, 1 (1,56 %) pacient nedokázal míru spokojenosti zhodnotit a spokojenost celkem a s přístupem ošetřujícího personálu hodnotilo kladně 61 (95,32 %) respondentů. I v této položce jsem hodnotila všechny kladné odpovědi. Zde se jen velmi mírně rozcházely výsledky mezi slovním hodnocením a zaznačením do hodnotící škály s číselnými hodnotami. Z toho plyne, že hodnocení pomocí škály je přesnější, respondent má větší možnost výběru. Připomínky se týkaly především špatné komunikace, jeden pacient dokonce uvedl, že ošetřující personál nevěřil, že má velké bolesti.

Další graf vyjadřoval celkovou spokojenost pacientů s výsledkem léčby. Zde byla průměrná spokojenost +2,94. Jeden (1,56 %) respondent dokonce zaznačil hodnotu -5, což znamenalo velmi nespokojen. Dalších 12 (18,75 %) dotazovaných pacientů nevědělo, neumělo zhodnotit výsledek léčby a 51 (79,69 %) respondentů bylo s výsledkem larvální terapie spokojeno, uvedli kladné hodnocení od +1 do +5. Vzhledem k často závažným onemocněním, kdy v několika případech pacientům hrozila amputace již před aplikací larev, lze spokojenost pacientů hodnotit jako dobrou.

Se získanými zkušenostmi po aplikaci larev by znovu tuto léčbu podstoupilo 46 (71,88 %) nemocných, 9 (14,06 %) dotázaných by léčbu již nechtělo absolvovat a 9 (14,06 %) nevědělo. Počet lidí, kteří by byli ochotni léčbu opět absolvovat, je poměrně vysoký, což samo o sobě svědčí o tom, že pacienti byli celkově s touto léčbou velmi spokojeni.

Závěr

Z mého průzkumu mezi pacienty, kteří léčbu podstoupili, vyplývá, že velké množství z nich se o této možnosti léčby dozvědělo až v okamžiku, kdy jim byla nabídnuta. Proto by měla přijít tato metoda do širšího povědomí veřejnosti jak laické, tak odborné.
Ne vždycky se tato metoda setkala s pozitivním přijetím. Ale vytrvalost a odhodlanost všech, kteří se podílejí na léčbě, a vesměs kladné výsledky určitě pomáhají vyzvednout opět tuto terapii mezi uznávané léčebné postupy.


O autorovi: Bc. Jana Zádrapová Městská nemocnice Ostrava (jana.zadrap@post.cz)

Ohodnoťte tento článek!