Laryngitida a epiglotitida

Laryngitida a epiglotitida jsou onemocnění, která mohou způsobit obstrukce dýchacích cest. V některých případech může dojít až k akutnímu respiračnímu selhání. Jako akutní respirační selhání označujeme stav, kdy dýchací systém náhle není schopen udržet koncentraci O2 a CO2 v krvi v normálním rozmezí, tedy aby výměna krevních plynů odpovídala metabolickým potřebám organismu.

Na našem oddělení jsou hospitalizováni malí pacienti s laryngitidami a epiglotitidami. Při jejich léčbě spolupracujeme s lékaři ORL. Tyto akutní stavy však vyžadují rozhodný přístup již v domácí péči. V případě, že se jedná o akutní respirační selhání, překládáme děti na specializované pracoviště.

Laryngitida

Laryngitida je zánět hrtanu, který může postihnout jedince všech věkových skupin, nejčastěji se však objevuje u dětí od 3 měsíců do 6 let věku. Vyvolavatelem zánětu je nejčastěji respiračně syncytiální virus (RSV) a Haemophilus influenzae. Podle délky onemocnění ji dělíme na akutní a chronickou. Laryngitida má různé formy, od lehkých až po život ohrožující události.
Nestenózující laryngitida je lehčí forma onemocnění. Jedná se o katarální zánět s bohatou tvorbou hlenu, tato forma neohrožuje člověka na životě. Projevuje se suchým, neproduktivním, dráždivým kašlem, chrapotem až afonií. Při odkašlání se hlas vrátí v omezené kvalitě. Dítě pociťuje sucho a pálení v krku. Horečka nebývá, tělesná teplota je jen mírně zvýšená. Těžší formy jsou stenózující laryngitidy, a to subglotická, která způsobuje otok a zúžení horních cest dýchacích, a nejčastěji se vyskytuje u dětí od 6 měsíců do 3 let věku. Řadí se sem také laryngotracheitida, což je zánět průdušek, průdušnice a hrtanu. Je charakteristická tvorbou blan, které zužují průsvit dýchací trubice.
Akutní subglotická laryngitida propuká nejčastěji v noci, bez jakýchkoli příznaků onemocnění před usnutím dítěte. Typický je vyděšený výraz dítěte v obličeji a dušení, slyšitelný pískot při nádechu, tzv. stridor, a štěkavý kašel. Tělesná teplota je zvýšená, srdeční činnost zrychlená (tachykardie), pozorujeme cyanózu (promodrání na rtech a ušních boltcích). Při rozvinutí těchto příznaků vždy voláme RZP. Mezi rizikové faktory vzniku laryngitidy patří kontakt s mikroorganismy, které zánět hrtanu vyvolávají, pobyt ve výrazně chladném, horkém, suchém či prašném prostředí, hlasové přepětí, inhalace jedovatých plynů a par, kouření, abúzus alkoholu a drog – typický ranní chrapot po bujarých večírcích.
Léčba laryngitidy spočívá v podávání kortikoidů (Dexamed parenterálně, Adrenalin inhalačně), antitusik, expektorancií, antibiotika se podávají pouze výjimečně. Součástí léčby je také inhalace sterilní H2O a monitoring vitálních funkcí (tepová frekvence, počet dechů, TK a saturace O2). Nemocný by měl dodržovat klid na lůžku. Samozřejmý je zákaz kouření.
Prevence vzniku laryngitidy spočívá v řádné léčbě dýchacích cest, v době nejvyššího výskytu onemocnění (na jaře a na podzim) se doporučuje zvýšit konzumaci potravin bohatých na vitaminy nebo užívat vitaminy jako doplněk stravy. V mrazivém počasí nedýchat ústy, popíjet teplé nápoje, věnovat pozornost hygieně hlasového ústrojí, důležitý je odpočinek. V rizikovém prostředí používat ochranné pomůcky a střídmost v požívání alkoholu.

Epiglotitida

Epiglotitida neboli zánět záklopky hrtanové postihuje zejména děti předškolního věku 3–6 let.
Příznaky epiglotitidy se rozvíjejí velmi rychle, v řádu několika desítek minut. Jsou podobné jako u subglotické laryngitidy, s tím rozdílem, že dítě nekašle, trpí řezavou bolestí v krku, bolestivě polyká, ústa jsou pootevřená, vytékají z nich sliny a má lehce vyplazený jazyk. Odmítá pití, nemůže polykat, postupně se objevuje dechová tíseň, vyhledává polohu vsedě. Horečka je nad 39 °C. Při nádechu a výdechu je slyšet srkavý až bublavý hlasitý zvuk, dítě mluví tiše. Toto je stav přímo ohrožující život. Ihned volat RZP, nikdy dítě v takovém stavu nepřevážíme sami, hrozí udušení uzávěrem dýchacích cest, transportuje se vsedě, umožníme mu dýchat chladný vzduch.
Léčba epiglotitidy spočívá v udržování polohy vsedě s mírným předklonem, dítě je po převozu do nemocnice umístěno na oddělení JIP. Zajistí se intravenózní vstup, podávají se antibiotika, antipyretika, popřípadě kortikoidy. Monitoring základních fyziologických funkcí (srdeční frekvence, počet dechů, TK a saturace O2). Opakované klinické vyšetření lékařem ORL, podávání zvlhčeného kyslíku inhalačně a podávání tekutin. Často je nutné provést intubaci, koniotomii nebo tracheotomii, aby mohla být zajištěna plicní ventilace.
Prevence epiglotitidy spočívá v očkování proti bakterii Haemophilus influenzae typu B.
V ČR je toto očkování zavedeno od roku 2002 formou hexavakcíny, očkování je bezplatné, probíhá ve 4 dávkách od ukončeného 13. týdne věku dítěte, nejpozději do 18. měsíce věku dítěte.

SOUHRN

V článku jsou stručně popsány infekce horních cest dýchacích vyskytující se nejčastěji v dětském věku – laryngitida a epiglotitida – včetně typických příznaků, rizikových faktorů, léčby a prevence. Klíčová slova: laryngitida, epiglotitida, hrtan, stridor

LITERATURA

Nemoci. [online]. c2012. [2013-10-26]. Dostupné z: http: nemoci.vitalion.cz NOVÁK, I. et. al. Intenzivní péče v pediatrii. Praha: Galén – Karolinum, 2008. 579 s. ISBN 978-80-246-1474-8.

O autorovi| Martina Riedlová dětské oddělení, Nemocnice Šternberk, SMN (Riedlova. M@seznam.cz)

Epiglotitis

1)
R
Ohodnoťte tento článek!