Léčba bércového vředu metodou vlhkého hojení ran

Na našem oddělení máme možnost používat moderní obvazové prostředky. Ze zkušeností s nimi můžeme potvrdit, že správné využívání jednak zkracuje dobu hojení, jednak nezatěžuje nemocného častými převazy a v neposlední řadě ušetří i finanční prostředky.

KAZUISTIKA

Dne 30. ledna 2005 byla na naše oddělení přijata žena ve věku 91 let, původním povoláním učitelka a úřednice.

Diagnózy: ICHS, osteoporóza, normocytární anemie, hypertenze, asi 20 let revmatoidní kloubní obtíže s deformitami a omezenou hybností, léčena dlouhodobě steroidy pro revmatoidní artritidu, bércový vřed na pravé dolní končetině. Podle údajů pacientky léčba bércového vředu trvá asi jeden rok.

Dosavadní léčba: poslední tři týdny denně oplach 3% peroxidem vodíku a do ulcerace Ialugen Plus, předtím oplach 3% peroxidem vodíku a Rivanol roztokem – 2krát denně.

V den příjmu (obr. 1) – 30. ledna 2005 – ulcerace na pravé dolní končetině velikosti 10 x 8 cm. Povrchová, okraje přisedlé, spodina granulující. Z větší části byla rána povleklá zbytky nekrotického povlaku, rána středně secernující, mírný zápach v okolí krusty. Otok dolní končetiny od konečků prstů po koleno. Byly provedeny stěry na kultivaci a citlivost. Bércový vřed byl převazován denně po dobu pěti dnů materiálem TenderWet 24, bandáž a elevace dolní končetiny.

Po pěti dnech (obr. 2) – 4. února 2005 – povlaky byly z větší části odstraněny, ulcerace zvětšena na 10 x 9 cm. Spodina granulující, místy mírné kapilární krvácení, rána bez zápachu a nadále střední secernace.

Převaz – rána oplachována Betadine roztokem ředěným ve fyziologickém roztoku 1:10, Atrauman, sterilní krytí a jako sekundární krytí použit Zetuvit E. Převaz prováděn po pěti dnech stejným způsobem, nadále bandáž + elevace dolní končetiny. Z výsledků kultivace a citlivosti vyšel pozitivní Staphylococcus aureus nerezistentní. Byla nasazena ATB. Po doužívání antibiotik byl proveden kontrolní stěr – výsledek negativní.

Po měsíci (obr. 3) – 5. března 2005 – bércový vřed zmenšen na 8 x 6 cm. Rána mírně secernující, bez zápachu, místy mírné kapilární krvácení, nadále oplach Betadine roztokem, Atrauman, sterilní krytí a jako sekundární krytí Zetuvit E. Interval převazu byl prodloužen na šest dnů.

V polovině dubna (obr. 4) – 15. dubna 2005 – bércový vřed zmenšen na 7 x 4 cm. Interval převazů prodloužen na sedm dnů.

Koncem dubna (obr. 5) – 29. dubna 2005 – ulcerace zmenšena na 5 x 3 cm, granulující, tvořící se epitalizace, rána bez sekrece a zápachu. Rána byla nadále oplachována Betadine roztokem, převaz Atrauman a sterilní krytí.

Po třech měsících – 6. května 2005 – ulcerace zmenšena na 4 x 2 cm a uzavřena krustou. Převaz – oplach Betadine roztokem, okolí promazáváno 3% borovou mastí a na krustu přiložen Atrauman.

16. května 2005 byla pacientka propuštěna, doporučeno promazávat krustu a okolí 3% borovou mastí a na krustu aplikovat Atrauman -převaz provádět po dvou dnech. Během tříapůlměsíční léčby bylo u pacientky provedeno 21 převazů. Celková cena spotřebovaného materiálu byla 2400 Kč. V této sumě jsou zahrnuty veškeré převazové pomůcky a obvazový materiál firmy Hartmann-Rico a. s.


SOUHRN

V článku je uvedena kazuistika zabývající se metodou vlhkého hojení ran.

SUMMARY

The article presents a case study that describes the use of the wet method of wound treatment.


O autorovi: Iveta Drahotová, Eva Nováková, Ošetřovatelská lůžka, Oblastní nemocnice Kolín, a. s. (eva.novakova@nemocnicekolin.cz)

Ohodnoťte tento článek!