Léčba cirkulárního bércového vředu

Jedenadvacáté století se přes veškerý pokrok v medicíně nepřestává potýkat s problematikou léčby bércového vředu. Farmaceutické firmy se snaží stále zdokonalovat a vyvíjet své preparáty, které jsou cíleně zaměřeny na léčbu tohoto onemocnění postihujícího převážně seniory.


SOUHRN: Bércový vřed je jedno z nejčastějších onemocnění seniorů. Ve velké míře jim znemožňuje žít běžný život bez bolesti, ostychu před okolím z mnoha důvodů (zápach, estetický problém – prosakující obvaz) souvisejících právě s tímto onemocněním.
Klíčová slova: léčba, bércový vřed, hojení, převaz

SUMMARY: Leg venous ulcer is one of the most common conditions in seniors. Many times it prevents them from having a normal life without pain, embarrassment (due to foul odor and body changes) and other problems related to the disease.
Key words: treatment, leg venous ulcer, healing, dressing change


I přes veškerou snahu bývá léčba dlouhodobá, komplikovaná, vyžadující individuální přístup. Negativum této léčby je její finanční nákladnost.

Kazuistika

Pacientka, nar. 1932.
Osobní anamnéza: Od roku 2008 léčena pro vředovou chorobu DK.
Farmakologická anamnéza: Ranisan, ANP, Actrapid, Insulatard, Novalgin, Enap, Glyvenol, Mictonorm, Aktiferrin, Agapurin, magnesium.
Alergie: PNC, amoxicilin Na naše chirurgické oddělení přijata v listopadu 2009 k léčbě chronické cirkulární ulcerace na levém lýtku o šířce 23 cm a hloubce 3 mm.

Pacientka přišla z domácí péče, kde byla léčena pro rozsáhlý bércový vřed, který ji trápil více než 1 rok a postupně se stav zhoršoval. Dekompenzovaný DM.
Lékařské diagnózy: Diabetes mellitus 2. typu s periferními oběhovými komplikacemi, varixy žil DK se vředem i zánětem, koronární ateroskleróza, lymfedém, flegmona – cellulitis I. dx., arteriální hypertenze, ateroskleróza končetinových tepen.
Ošetřovatelská anamnéza: Pacientka má silné bolesti LDK, je orientovaná, bez větších problémů soběstačná. Po psychické stránce je úzkostlivá z bolesti a nehojící se a zapáchající rány. Léčba bércového vředu:

1. den: Před samotným ošetřením je pacientce podáno analgetikum i. v. Bércový cirkulární vřed ve střední části levého bérce o šířce 23 cm. Rána je bolestivá, zapáchající, na několika místech slabě krvácející, žlutě povleklá, secernující s bílými ostrůvky. Z rány je proveden stěr, následoval oplach roztokem Prontosan. Poté jsme na celou ránu aplikovali Prontosan gel a překryli Braunovidon gázou. Krytí – sterilní čtverce s následnou bandáží. Pacientka je průběžně během převazu o postupech informována. Podávání informací pacientku zklidňuje.

3. den: Stěr z rány: Obvaz je silně prosáklý, zapáchající. Postup při převazu opakován jako první den. Následovaly převazy stejného rázu i postupu každý den do 5. dne (14. 11.), kdy byla na základě výsledků stěru pacientce nasazena antibiotika.

9. den: Bolestivost a otok mírně ustupují, rána se začala vlivem léčby zlepšovat, krvácející místa zanikla, žlutý povlak se secernujícími ostrůvky se plošně zmenšuje, rána se čistí. Pacientka si stěžuje na mírnou svědivost rány. Postup při převazu: oplach roztokem Prontosanu, poté přikládáme čtverce Askina Sorb, následuje sekundární sterilní krytí + bandáž.

14. den: Rána klidná, granulující, bez povlaku, mírná secernace, zápach již není tak silný. Na okrajích je vidět výrazná epitelizace.
Postup při ošetření je stejný jako u předchozích převazů. Převazy jsou takto prováděny v intervalech 5 dnů do 8. 12. 2009.

27. den:
Výrazné zmenšení postižené oblasti. Rána od krajů epitelizuje. Okraje rány jsou růžové v poslední fázi hojení. Šířka rány 18 cm, cirkulárně však přetrvává. Rána bez secernace, zápachu. Střed rány postupně granuluje, vytvářejí se drobné epitelizace. Rána již vůbec nebolí, nesvědí. Otok není znatelný. Pokračujeme v již zavedené, zcela vyhovující léčbě v intervalu 5 dnů.

Léčba cirkulárního bércového vředu

48. den: Rána se na přední straně bérce zcela zaceluje, tím zaniká cirkulace. Na tuto část rány je po oplachu Prontosanem aplikován Braunovidon gáza. Převážná část rány je narůžovělá, zbylá okrsková místa jsou pokryta granulací. Na tuto část po oplachu Prontosanem přikládáme opět již zavedenou, zcela vyhovující léčbu Askina Sorb. Celkově je rána klidná.

53. den: Na přední straně bérce začíná být zřetelně vidět již zahojená rána – tuto část promazáváme Calcium panthotenicum ung. Vnější, vnitřní a zadní strana lýtka je pokryta ostrůvkovitou granulací, kterou nadále léčíme Askina Sorb, na ostatní místa postižené tkáně přikládáme opět Braunovidon gázu + sterilní krytí a bandáž.
Rozměr rány se zužuje, místy na 10-11 cm.
Tímto léčebným postupem pokračujeme do 13. 1. 2010.

63. den: Rána je klidná, šíře v nejširším bodě je 8 cm, a naopak nejužší bod nezhojené části rány je 1 cm. Na ránu přikládáme Braunovidon gázu a zepitelizovaná růžová místa promazáváme Calcium panthotenicum ung. s následným sterilním krytím. Tímto způsobem ošetřenou ránu se stejným postupem převazujeme obden do 23. 1. 2010.

73. den: V postižené oblasti, která je tímto dnem téměř vyhojená, zůstávají pouze malá ložiska granulujících až epitelizujících ostrůvků, které jsou následně ošetřeny Braunovidon gázou + sterilním krytím.

Závěr

Pacientka propuštěna do domácí péče 83. den hospitalizace, kdy je rána zcela zahojena. Je poučena o kontrolách v chirurgické ambulanci v rámci prevence dalšího vzniku ulcerace. Po psychické stránce se cítí velmi dobře, již není negativistická jako při přijetí na naše oddělení. Její úzkost budí pouze návrat do domácí péče a zařazení zpět do chodu běžného života po strávení takto dlouhé doby v nemocnici.



O autorovi: Monika Wojnarová, Doubravka Malá CHIR – JIP, IOR na Pleši, Nová Ves pod Pleší (doubravka.mala@gmail.com)

Ohodnoťte tento článek!