Léčba malé, ale dlouhodobě se hojící rány

V článku je popsána kazuistika pacientky, která měla čtyři znaky charakteristické pro dlouhodobé hojení defektu na dolní končetině – DM, obezita, ICHDK a kouření. Z tohoto důvodu se i relativně malý defekt dlouhodobě hojí a dá se očekávat i recidiva.

SUMMARY The article contains a case study of a patient with 4 known risk factors of slowed wound healing – DM, obesity, ischemic disease of lower extremities and smoking. Due to the number of risk factors even a relatively small defect heals longer than expected and recurrence can be expected.

Příčin vzniku defektů na dolních končetinách je mnoho. Může se jednat o žilní nedostatečnost, zúžení až uzávěr tepen na dolních končetinách, následek úrazu, mykózy, erysipel, dědičnou dispozici, obezitu, kouření, sedavé zaměstnání, nedostatek pohybu, dlouhodobě nošenou nevhodnou obuv a řadu dalších.

Žena narozená roku 1946 byla přijata na lůžko LDN z chirurgického oddělení k doléčení malého defektu na bérci PDK. Diagnózy při příjmu:

* flegmona v oblasti pravého bérce,
* stp. incizi a drenáži abscesu na bérci PDK,
* DM 2. typu na inzulinu,
* morbidní obezita,
* chronická renální insuficience,
* ICHDK – bércový vřed PDK v anamnéze.

Obr. 1: 29. 7. 2009 – při příjmu na oddělení

Obr. 2: 29. 7. 2009 – při příjmu na oddělení

Obr. 3: 29. 7. 2009 – při příjmu na oddělení

Obr. 4: 10. 8. 2009

Obr. 5: 12. 8. 2009

Obr. 6: 24. 8. 2009

Objektivní stav při příjmu: Pacientka byla chodící, dobře spolupracovala, musela jsem ji však opakovaně edukovat ohledně hmotnosti a kouření. Převážnou část noci proseděla na lůžku se svěšenými končetinami.

Vstupní vyšetření:

* Stupnice podle Nortonové – 22 bodů = střední riziko pro vznik dekubitů.
* ADL test soběstačnosti – 55 bodů = závislost středního stupně na druhé osobě.
* Nutriční screening – 1 bod = bez nutnosti intervence nutričního terapeuta.
* Hladina bílkoviny 76 g/l, hladina albuminu 36,7 g/l.

Defekt na bérci PDK: Velikost defektu byla při příjmu 3 x 2 cm, hloubka 1,3 cm, spodina povleklá, střední sekrece. V okolí další 4 malé povrchové defekty o velikosti asi 0,2 mm s povleklou spodinou. Končetina měla normální barvu, okolí defektů klidné, pouze v oblasti lýtka bylo nápadné zatuhnutí a otok.

Obr. 7: 24. 8. 2009

Obr. 8: 26. 8. 2009

Obr. 9: 4. 9. 2009

Obr. 10: 7. 9. 2009

Obr. 11: 5. 10. 2009

Obr. 12: 5. 10. 2009

Obr. 13: 5. 10. 2009

Obr. 14: 12. 10. 2009

Obr. 15: 16. 10. 2009

Ošetření: Do rány byl zaveden drén s hadičkou a rána zvlhčována roztokem Dermacyn. Okolí rány jsem promazávala Heparoidem. (obr. 1 až 3) Na malé rány jsem přikládala Inadine. Velký defekt se rychle čistil, končetina byla celkově klidná, otok a zatuhnutí v lýtku pozvolna vymizely. Převazy jsem prováděla denně. (obr. 4 až 6)
Po měsíci jsem Dermacyn vyměnila za materiál podporující granulaci – Chitoskin. Chitoskin se zpočátku v ráně zcela rozpouštěl, defekt se začal rychle vyplňovat a zmenšovat. Převazy jsem prováděla 3krát týdně a končetinu bandážovala. (obr. 7 až 9)
Zhruba po pěti týdnech se Chitoskin již v ráně nerozpouštěl, proto jsem začala používat Revamil gel s alginátem až do ukončení hospitalizace a propuštění do domácí péče – kombinace gelu s alginátem se mi velice osvědčila. (obr. 10 až 12) Léčba pacientky trvala od 29. července do 16. října 2009 (obr. 13 až 15), kdy byla pacientka propuštěna do domácí péče a poučena, jak má o ránu pečovat. V současné době je defekt uzavřen.


O autorovi: Vladimíra Šípková, vedoucí konzultantka hojení ran FTNsP Praha 4-Krč (vladimira.sipkova@ftn.cz)

Ohodnoťte tento článek!