Léčba neplodnosti

Neplodnost je v medicíně definovaná jako „neschopnost počít dítě během jednoho roku nechráněného pohlavního styku s normální frekvencí“. Zdá se být rostoucím problémem na celém světě. V současnosti se odhaduje, že problémy s plodností nově prožívají asi 2 milióny párů ročně.

U zdravé ženy do 25 let je pravděpodobnost, že otěhotní se zdravým mužem při pravidelném (3krát týdně) pohlavním styku přibližně 20 % na menstruační cyklus, od 35 let se pak dále výrazně snižuje. Příčina neplodnosti páru může být na straně muže i ženy.

Mezi nejčastější příčiny neplodnosti u ženy patří: porucha činnosti vaječníků, chybění či poškození vejcovodů, endometrióza – přítomnost děložní sliznice v sousedních reprodukčních tkáních, anatomické odchylky dělohy, anatomické poruchy děložního hrdla, vývojové anomálie genitálu a záněty pochvy, špatná funkce imunitního systému ve vztahu ke spermiím partnera, vliv psychiky. Příčiny neplodnosti u muže: neschopnost pohlavního styku, odchylky ve spermiogramu, pozánětlivé změny a vývojové anomálie. Dalšími faktory ovlivňujícími plodnost jsou: věk partnerů, stále se zhoršující negativní vlivy zevního prostředí, ovzduší, drogy, cigarety, alkohol, vrozené vady a získané nemoci (DM, onemocnění ledvin, rakovina), psychický faktor – existuje, je špatně prokazatelný a potencuje všechny příčiny neplodnosti (proto také každý lékař i každá sestra v centru asistované reprodukce musí mít správný psychologický přístup), psychosociální dění, stres, přepracovanost, nervové vyčerpání, necitlivost okolí ze strany rodiny a přátel, stravovací návyky a stav jídelníčku v závislosti na BMI / 25.

Asistovaná reprodukce

Asistovanou reprodukcí se rozumí in vitro fertilizace (IVF) a techniky vyžadující manipulaci se zárodečnými buňkami včetně jejich uchování. Jde tedy o spolupráci mezi týmem gynekologů a embryologů. Historie asistované reprodukce sahá do roku 1969, kdy embryolog profesor Robert Edwards spolupracoval s gynekologem Patrikem Steptoe a tato spolupráce přinesla narození prvního dítěte ze zkumavky. Byla jím Louise Brownová, narozená 25. července 1978. V České republice se narodilo první dítě po IVF v Brně v roce 1982 u gynekologa prof. Pilky. Dnes se díky těmto léčebným metodám rodí více než 2 % ze všech narozených dětí. Na naše oddělení Centra asistované reprodukce (CAR) přicházejí ženy objednány do ambulantní péče k lékaři, který stanoví individuální plán léčby na základě výsledků doporučených vyšetření: např. hormonální profil – odběr krve ke zjištění hladiny hormonů v krvi při určitém dni menstruačního cyklu, folikulometrie – změření folikulů v určitém dni menstruačního cyklu pomocí ultrazvuku, hysterosalpingografie (HSG) – pomocí rtg kontrastní látkou vyšetření lokalizace, reliéfu a průchodnosti vaječníků, imunologické vyšetření, spermiogram u partnera, genetické vyšetření – tam , kde je indikováno, endokrinologické vyšetření – zjištění funkce štítné žlázy, laparoskopie, hysteroskopie a mnohdy návštěva psychologa. Další návštěva ambulance spočívá ve shrnutí všech výsledků a vyšetření. Poté lékař určí další postup léčby. Pokud byl pár vyšetřen a lékař nezjistil žádný anatomický problém nebo některou z uvedených překážek oplodnění, dochází pár na tzv. inseminaci (IUI). Intrauterinní inseminace (IUI) – vpravení vyčištěných spermií přes hrdlo děložní do dělohy pomocí speciálního tenkého katetru. Zavádíme sperma partnera nebo kryokonzervované sperma dárce, který je předem důkladně opakovaně vyšetřen. Inseminace se provádí v naturálním cyklu (nenastimulovaná ovulace), nebo se ovaria stimulují pomocí hormonální léčby. Většinou se u nás inseminace provádí 3krát. Po neúspěšné třetí inseminaci se pacientka objednává do poradny, kde lékař páru vysvětlí nezbytnost metody IVF. Navrhne pacientce plán léčby, který je vyznačen do stimulačního protokolu. Jednu kopii dostává pacientka domů, aby se podle něj mohla řídit při denní léčbě (aplikace spreje do nosu, hormonálních injekcí do kůže nebo do svalu), druhá kopie zůstává v dokumentaci pacientky, kam se při pravidelných kontrolách během stimulace zapisují ultrazvuková velikost folikulů, endometria a hladiny estradiolu v krvi. Když folikuly dozrají do optimální velikosti, je pacientka objednána k nám na zákrokový sálek k výkonu OPU – oocyty pick up. Oocyty pick up (OPU). Pacientka přichází ráno nalačno v doprovodu partnera, který embryologům odevzdá spermie a může odejít, aby si v poledne opět svou partnerku vyzvedl. Bez doprovodu partnera bychom ji nemohly pustit domů. Pacientka s sebou k výkonu přináší výsledky krevního vyšetření, předoperačního vyšetření, podepsaný souhlas svůj i partnera. Práce sestry na zákrokovém sálku spočívá v edukaci pacientky před výkonem, vysvětlení celého postupu při operaci a následných kroků po operaci (užívání léků nebo aplikace injekcí), doplnění dokumentace společně s pacientkou (podepsaný souhlas s operací v celkové narkóze, podepsané poučení pro anesteziologa z důvodů aplikace celkové anestezie). Dále pacientce změřím TK a puls, zapíšu váhu a upozorním ji na vyprázdnění močového měchýře, dále ji poučím o nezbytnosti navléci si speciální punčocháče jako prevenci komplikace tromboembolické nemoci. V době operace je na našem sálku operační tým složen z gynekologa, gynekologické sestry, anesteziologa, anesteziologické sestry a embryologa. Výkon spočívá v odsátí folikulů jehlou IVF, za kontroly vaginálního ultrazvuku, do speciální teplé zkumavky, která se ihned předává embryologům k dalšímu zpracování. Po skončení výkonu anesteziolog pacientku probudí a ta je převezena do vedlejšího dospávacího pokoje, kde jí měřím TK a puls a sleduji celkový stav podle ordinace anesteziologa. Po dvou hodinách pacientka za mé pomoci pomalu vstane z lůžka, doprovodím ji na WC, vyndám jí kanylu a dovolím jí se napít a najíst. Poté čekáme na propuštění pacientky anesteziologem a gynekologem, a žena v doprovodu partnera odchází do domácí péče. Při sepisování příjmové dokumentace jsem ji poučila o tom, že následující den ráno bude konzultovat telefonicky embryologa, kde jí bude sděleno, kolik oocytů se oplodnilo – kolik je embryí a kdy bude proveden embryotransfer.

Embryotransfer je zavedení 2 – 3denního embrya pomocí speciálního katetru zpět do dělohy. Po výkonu je pacientka převezena na dospávací pokoj, kde hodinu setrvá na lůžku. Potom je objednána (za tři týdny) na kontrolní ultrazvuk a odběr krve ke zjištění HCG v krvi. Při vyšších hodnotách hladiny HCG je pacientka těhotná. Ještě 2 -3krát k nám dochází na kontrolní ultrazvuk a poté je odeslána ke svému obvodnímu gynekologovi do těhotenské poradny.

Citlivý přístup k párům

Pracovníci centra asistované reprodukce musí mít správný psychologický přístup ke všem párům navštěvujícím centrum, ale zejména k pacientkám, které většinou trpí tím, že nemohou otěhotnět. Jejich problémy začínají, když zjistí, že plánované těhotenství se nedostavuje, a vyhledají lékaře. Svůj život musí začít přizpůsobovat gynekologovi, menstruačnímu kalendáři atd. Dochází u nich ke ztrátě sebedůvěry, klidu, jistoty, pocitu zdraví, ke ztrátě zájmu o sexuální život. Psychika sterilního páru je charakterizována depresí, hněvem a pocitem viny. Pár se uzavírá do samoty, dochází k nepochopení a ke kritice ze strany rodiny a přátel. To vede k intenzivnímu stresu. Pacientky mají pocity viny, že neuspokojují svého partnera, a obávají se, že ho ztratí, myslí, že zklamaly rodinu. Pocity méněcennosti, které sterilitu provázejí, partneři kompenzují různými způsoby. Buď přímo, tedy adopcí dítěte, nebo nepřímo tím, že se snaží uplatnit nebo vyniknout v určité oblasti, např. sportu, zaměstnání, společenském postavení. Pokud pár dochází do našeho centra, musíme počítat s tím, že psychika ženy je ještě daleko více zatížena působením hormonální léčby, která často ovlivňuje také hmotnost. V našem centru je zvykem, že každý pár, který se u nás léčí a otěhotní, donese po porodu fotografii narozeného dítěte. Tyto snímky jsou umístěny na stále se rozšiřujících nástěnkách. Máme radost z toho, že se k nám rodiče i s dětmi stále rádi vracejí.


O autorovi: Gynekologicko-porodnická klinika, FN Motol, Praha

Ohodnoťte tento článek!