Letecký transport pacientů s diagnózou akutní infarkt myokardu

Článek pojednává o pacientech postižených akutním infarktem myokardu, kdy je důraz kladen na včasnou diagnostiku ještě v terénu, správnou přednemocniční léčbu a co nejrychlejší transport do kardiocentra. Všechny tyto kroky jsou důležité, aby zdravotní postižení pacientů bylo co nejmenší a mohli se vrátit co nejdříve do plnohodnotného života.

SUMMARY

The article addresses care of patients with acute myocardial infarction stressing early diagnosis n the scene, pre-hospital care and prompt transport to a cardiac center. All these steps are important to minimize the damage and enable the patients to return back to their previous life as soon as possible.

Infarkt myokardu (IM) vzniká uzávěrem koronární tepny s následnou nekrózou oblasti myokardu zásobené uzavřenou tepnou. Infarkt myokardu podle rozsahu dělíme na transmulární, postihuje myokard v celé jeho tloušťce (Q infarkt), a netrasmulární – zpravidla subendokardiální nekróza (non-Q infarkt). IM dělíme také podle lokalizace na anterolaterální, anteroapikální, anteroseptální, laterální, septální, spodní, inferolaterální, zadní, infarkt pravé komory.

Mezi příznaky IM patří protrahované stenokardie nereagující na nitráty, s propagací do levého ramene, krku, dolní čelisti, epigastria. Dále celkový neklid až strach ze smrti, pocení, nauzea, dušnost. Diagnostika IM je prokazována u minimálně dvou ze tří následujících kritérií: typická symptomatologie, nález na EKG, vzestup srdečních enzymů. V rámci zdravotnické záchranné služby (dále ZZS) je diagnostika a započetí léčby AIM dnes již na velmi vysoké úrovni.

Diagnostika: Zhodnocení anamnézy + symptomatologie, zhodnocení nálezu na 12svodovém EKG – v případě pochybností je záznam odesílán na kardiocentrum, kde je nález vyhodnocen, a následně je posádka telefonicky informována o výsledku a doporučena léčba a transport.

Léčba: Standardně je po diagnostikování AIM ihned na místě zahájena antikoagulační léčba, analgosedace, kyslíková terapie, případně antiarytmická léčba. Možné komplikace AIM: náhlá smrt (úmrtí pacienta do 24 hodin od prvních příznaků), maligní arytmie (fibrilace komor…), akutní koronární insuficience, rozvoj kardiálního šoku.

Směrování nemocných Jak již bylo uvedeno, pacienti s AIM jsou přímo ohroženi na životě, a proto je velmi důležité nejen včasné zahájení léčby již v terénu, ale hlavně směrování pacientů na specializované kardiologické pracoviště. Takovými pracovišti dnes disponují prakticky všechny krajské nemocnice. Výše uvedené diagnostické a léčebné postupy jsou aplikovány i v rámci Územního střediska záchranné služby Moravskoslezského kraje (dále ÚSZS-MSK).

Po vyslovení podezření na AIM v terénu jsou pacienti z Moravskoslezského kraje směrováni do Fakultní nemocnice Ostrava na oddělení Invazivní kardiologie, resp. do Nemocnice Třinec Podlesí a. s. Jelikož u AIM je důležité eliminovat časovou prodlevu a Moravskoslezský kraj je poměrně rozsáhlý a členitý (Jeseníky, Beskydy), je pro transport pacientů ze vzdálenějších periferií volen rychlý a šetrný – letecký – transport.

Chtěli bychom přiblížit víceméně standardizovaný postup jednotlivých úkolů a úkonů v rámci ÚSZS-MSK. Pro město Ostravu, její nejbližší okolí a okresy Frýdek-Místek, Nový Jičín, Karviná, Opava, kdy dojezdy z místa události do kardiocentra ve FN Ostrava, resp. Nemocnici Třinec Podlesí jsou zhruba do 30 minut, jsou pacienti po diagnostikování a po telefonické domluvě s kardiocentrem směrováni pozemní cestou vozem RLP s lékařem přímo na katetrizační sál. Z odlehlých míst s dlouhým časem dojezdu do Ostravy (Třince) je do záchranného řetězce zapojen vrtulník Letecké záchranné služby Ostrava (dále LZS).

Ze vzdálenějších míst Moravskoslezského kraje – Krnovsko, Bruntálsko, horské oblasti Beskyd, Jeseníků a části Zlínského kraje (Valašské Meziříčí) – jsou pacienti zajištěni po stránce léčebné při transportu takto: při příjezdu lékaře na místo a vyslovení podezření na AIM je případ nejprve telefonicky konzultován s kardiocentrem. Následně probíhá přes Centrum tísňového volání v Ostravě (dále CTV) výzva posádce LZS s požadavkem ke vzletu.

Po zvážení dojezdového času do nejbližší nemocnice je let uskutečňován buďto přímo na místo události, nebo na heliport, kterým disponují všechny bývalé okresní nemocnice. Doletové časy z Ostravy: Bruntál – 18 minut, Krnov – 16 minut, Valašské Meziříčí – 19 minut. V noci se standardně přistává pouze na osvětlené heliporty. Výzvu přebírá lékař LZS, který s pilotem konzultuje letové podmínky. Po obdržení informací o místě přistání a stavu pacienta (při vědomí, v bezvědomí, oběhově stabilní, nestabilní…) je realizován samotný let.

Po vzletu je navázáno rádiové spojení s CTV k upřesnění času přistání na místo zásahu. V případě, kdy je let směrován do terénu, je navíc žádána informace o sdělení volacího znaku zasahujícího vozu RLP, což slouží k upřesnění místa přistání a k jeho zabezpečení pozemní posádkou, popřípadě jinými složkami integrovaného záchranného systému. Zmiňované informace se za letu zjišťují proto, aby nedocházelo k časové prodlevě. Po přistání na místě se lékař LZS seznámí s aktuálním stavem pacienta, který je mezitím ve voze RLP trvale monitorován.

Poté vydá pokyn záchranáři LZS k přípravě potřebného přístrojového vybavení, případně léků k podání. Následně se přistoupí za stálého monitorování vitálních funkcí k samotnému přeložení pacienta na transportní nosítka a palubu vrtulníku. Během letu je neustále sledován zdravotní stav pacienta a jeho vitální funkce. Jestliže dojde k náhlému závažnému zhoršení stavu, jsou podány léky (antiarytmika, analgetika…). Samozřejmostí vybavení vrtulníku je i defibrilátor, připravený k okamžitému použití. Záchranář během letu opět komunikuje s dispečinkem a upřesňuje čas přistání.

Po přistání na heliport FN Ostrava, resp. Nemocnice Třinec Podlesí, se pacient transportuje za doprovodu posádky LZS a při neustálém monitorování vitálních funkcí a podávání kyslíku přímo na katetrizační sál. Za rok 2007 bylo leteckou záchrannou službou v Ostravě takto transportováno 81 pacientů.

Shrnutí na závěr: U pacientů s diagnózou AIM je kladen důraz na časový faktor a dostupnost kardiocentra.

Literatura
Vademekum lékaře. Schäffler, A. a kol. Praha, Galén 1993.
Letecký transport pacientů s diagnózou akutní infarkt myokardu
Ohodnoťte tento článek!