Letní úrazy a náhlé příhody

Léto, prázdniny, dovolené. To je doba, kdy se všichni ve zvýšené míře věnují sportovním aktivitám a úrazy nebo náhlé příhody, typické pro toto období, jsou tím posledním, nad čím přemýšlíme. Následující článek by měl připomenout, jak na tyto situace reagovat, abychom je co nejlépe zvládli.

1. Úrazy a poranění

Rány

Vznikají většinou mechanickým poškozením kožního krytu, případně hlubších tkáňových struktur. Projevují se nejčastěji krvácením, bolestivostí, otokem. Poraněného nejvíce ohrožuje krvácení, infekce, amputace. První pomoc: * menší poranění pouze dezinfikujeme a kryjeme, * u velkých ran je prioritou zástava krvácení (má vždy přednost před ostatními postupy), eventuálně znehybnění končetiny, * zaklíněná cizí tělesa z rány NIKDY nevyndáváme, pokud by bránila transportu, pouze je zkrátíme, je-li to možné, * zajistíme transport do zdravotnického zařízení.

Zlomeniny

Poranění, při kterém dochází k porušení kontinuity kosti vlivem působení velkého násilí. Příznaky zlomeniny: nejisté – bolestivost, otok, hematom, porucha funkčnosti, deformace, jisté -úlomky kosti v ráně, patologická pohyblivost v periferní části, krepitace (chrastění) při pohmatu. První pomoc: * poraněnou končetinu provizorně zafixujeme, defigurované končetiny nikdy nenapravujeme, * u otevřené zlomeniny nikdy neodstraňujeme z rány cizí tělesa, ani úlomky kosti, ránu zakryjeme, * poraněnému NIKDY nepodáváme tekutiny a léky per os!!! * sledujeme vitální funkce a celkový stav poraněného, * zajistíme transport do zdravotnického zařízení, buď vlastními prostředky (lehčí poranění), nebo ZS.

Podvrtnutí

Poranění kloubních vazů nebo kloubního pouzdra nepřímým úrazem, nejčastěji prudkým pohybem v kloubu, který překročí jeho fyziologický rozsah pohybu. Projevuje se omezením hybnosti postiženého kloubu, bolestivostí, otokem a v závažnějším případě i krevním výronem. První pomoc: * poraněnou končetinu nezatěžovat, přiložit elastický obvaz a ledovat (lze použít igelitový sáček naplněný vodou a kostkami ledu), * pokud se stav nelepší, je nutné dopravit poraněného k lékaři, aby se vyloučila případná zlomenina nebo závažnější poškození měkkých tkání.

Poranění páteře a míchy

K těmto poraněním dochází v letním období nejčastěji při skocích do mělké vody. Tento druh poranění bývá provázen potrháním vazů, poškozením svalů a nervů v oblasti krku. Hlavní nebezpečí u poranění páteře spočívá v následném poškození míchy zhmožděním, krvácením nebo jejím přerušením. Příznaky: silné bolesti v poraněné oblasti, neschopnost pohybu, porucha citlivosti (mravenčení), změna vnímání (teplo jako chlad, šimrání jako bolest…), ztížené dýchání, inkontinence. PAMATUJ! Pokud je poraněný v bezvědomí, je nutné po úrazu VŽDY myslet na možné poranění páteře a míchy a podle toho s poraněným manipulovat, aby nedošlo k poškození nešetrným vyprošťováním nebo transportem. První pomoc: * poraněného při vědomí se snažíme verbálně uklidnit a požádáme ho, aby se nehýbal, * manipulujeme s ním pouze nezbytně nutně (uvolnění dýchacích cest, přerušení úrazového děje…), * do příjezdu ZS stabilizujeme krční páteř – klekneme si za hlavu poraněného, uchopíme ji oběma rukama a udržujeme v neutrální poloze, kdy je vyrovnána s krkem a páteří, předloktí si opřeme o stehna, abychom ruce udrželi v klidu, * manipulaci s poraněným by mělo provádět více lidí, aby byla znehybněna podélná osa těla a nedocházelo k ohýbání nebo k rotacím v průběhu podélné osy těla, * u poraněného v bezvědomí v případě nutnosti zajistíme průchodnost dýchacích cest, * stále sledujeme reakce poraněného a vitální funkce, v případě nutnosti neodkladně zahájíme KPR.

Uštknutí hadem (zmijí obecnou)

Zmije obecná je náš jediný jedovatý had a její uštknutí většinou není vážné, ale poraněného může hodně vyděsit. Uštknutí poznáme podle dvou bodných ranek po zubech, místo je oteklé a bolí, poraněný trpí nevolností, pocitem na zvracení.První pomoc: * poraněného uklidníme, uložíme ho a nedovolíme mu, aby se hýbal (když bude v klidu, jed se bude šířit pomaleji) * poraněnou končetinu znehybníme, zajistíme transport do zdravotnického zařízení.

Tonutí

Stav, při kterém dochází k hypoxii a asfyxii s následnou srdeční zástavou. Může probíhat s aspirací tekutiny (vlhké tonutí) nebo bez aspirace (suché tonutí), při kterém dojde k reflexnímu uzavření glotis. Vždy je potřeba myslet na to, že k tonutí mohlo dojít z jiné příčiny (úraz páteře, CMP, hypoxie po předchozí velké fyzické zátěži…). Příznaky: cyanóza, chrčivé nepravidelné dýchání, tachykardie, panický strach, křeče, bezvědomí a bezdeší. První pomoc: * vyproštění z vody (pamatuj na vlastní bezpečnost!), * uvolnění dýchacích cest, při bezvědomí a bezdeší co nejdříve zahájení KPR, * transport do zdravotnického zařízení. (Měli by být transportováni i tonoucí, u kterých došlo ke zlepšení stavu na místě. Jsou ohroženi tzv. sekundárním tonutím, kdy dochází po předchozím zlepšení k náhlému zhoršení celkového stavu s poruchami vnitřního prostředí.)

2. Náhlé příhody interního charakteru

Kolaps

Je reverzibilní, krátce trvající ztráta vědomí. Nejčastější příčinou je nedostatečný přísun tekutin, horko, stres. Projevuje se závratí, „tmou“ před očima, bledostí, pocením, zvýšením nebo snížením tepové frekvence a tlaku, postižený se snaží co nejrychleji položit, má zachované obranné reflexy a nepadá bez kontroly (ve vodorovné poloze dochází lépe k návratu okysličené krve do mozku). První pomoc: * postiženého necháme ve vodorovné poloze, * zkontrolujeme reakce na oslovení, případně bolestivý podnět, * zdvihneme dolní končetiny, uvolníme těsný oděv u krku, * stále kontrolujeme vědomí a dýchání. Pokud se stav poškozeného zhruba do 5 minut nezlepší, přivoláme odbornou pomoc. PAMATUJ! Nikdy poškozenému nepodkládáme hlavu, ramena, ani krk!!!

Celkové přehřátí organismu

Stav, který vzniká při dlouhodobém pobytu v teplém, vlhkém prostředí. V důsledku přehřátí dochází k poruše termoregulace, ztrátě tekutin a vzestupu tělesné teploty. ÚPAL – těžká forma vyčerpání z horka, která může vést následkem selhání termoregulace až k život ohrožujícímu stavu. Příznaky: zarudlá horká kůže, tachykardie, vysoká horečka, bolesti hlavy, zvracení, později ztráta vědomí, křeče. ÚŽEH – dochází k podráždění mozkových blan přímým slunečním zářením na nechráněnou hlavu. nastupují často s časovým odstupem, např. v noci, nevolnost, zvracení, závrať, horká a červená kůže obličeje a hlavy, ztuhnutí šíje, v těžkých případech křeče, bezvědomí. SYNKOPA Z HORKA – působením tepla dochází k periferní vazodilataci a nedostatečnému prokrvení mozku, např. u dlouhého stání… Příznaky: nevolnost, závrať, malátnost, hypotenze, horká, vlhká, zarudlá kůže, symptomy šoku. KŘEČE Z HORKA – vznikají při těžké tělesné zátěži, při vysoké okolní teplotě s velkou ztrátou potu.Příznaky: těžká svalová bolest, záškuby a svalové křeče, slabost, nauzea, normální tělesná teplota. První pomoc: * uložení postiženého do chladného prostředí, * uvolnění těsného oděvu, * ochlazování studenými obklady, ventilátorem, při plném vědomí podání chladných tekutin, u křečí z horka podání iontového nápoje, * kontrola vitálních funkcí, při zhoršení stavu transport do zdravotnického zařízení.

Alergická reakce

Jedná se o nepřiměřenou reakci organismu na cizorodou látku (bodnutí hmyzu, pyl, potraviny, chemické látky…). Projevuje se nejdříve kožními projevy (zarudnutí), následně malátností nebo výrazným neklidem, pocity mravenčení v axilách, tříslech, genitálu, ztíženým dýcháním, výrazným edémem zejména v oblasti hrudníku, krku a obličeje, ztíženým dýcháním, bezvědomím a bezdeším – anafylaktický šok. První pomoc: * je-li postižený při plném vědomí, tak ihned při prvních příznacích podáme 1-2 tbl. antihistaminika pokud je máme k dispozici, * máme-li možnost, zakanylujeme periferní žílu, * zaledujeme hrudník a krk, snažíme se o zajištění průchodnosti dýchacích cest (postižený se může sám pokusit stlačit si ukazovákem jazyk k dolnímu patru), * v případě bezvědomí a bezdeší zahájíme KPR, zajistíme rychlý transport do zdravotnického zařízení.


O autorovi: Martina Eliášová, MUDr. Martin Voldřich, ABC první pomoc s. r. o. (elpim@tiscali.cz)

Ohodnoťte tento článek!