Magistrát patřil sestrám

Dne 3. února 2012 pozvalo eventové oddělení a časopis Sestra divize Medical Services vydavatelství Mladá fronta a. s. sestry na další konferenci z cyklu 1 den pro sestru. Nosným tématem letošního prvního setkání sester, které se uskutečnilo ve Velkém sále Magistrátu hl. města Prahy, byla dezinfekce, sterilizace a prevence nozokomiálních nákaz.

Konferenční sál magistrátu zaplnilo 130 sester, které zaujal program již etablovaného organizátora vzdělávacích akcí. Čekal je odborný program sestávající z téměř desítky přednášek a prezentací, které jako červená nit pojila problematika nemocniční infekce, nozokomiálních nákaz (NN), a především prevence. Partnery konference byly ČAS, Magistrát hl. města Prahy, Textilní zkušební ústav, s. p. Brno, Sivak Medical a Šumavský pramen, a. s. Mediálními partnery akce byly odborné tituly vydavatelství Mladá fronta divize Medical Services Sestra a Mladá fronta Zdravotnictví a medicínaZdraví.Euro.cz a dále Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR.

Až třetina NI je preventabilní

Ačkoli se nejedná o problematiku zdravotníkům neznámou, je pro svou závažnost a s ní spojená další rizika pro pacienty, ale i samotný zdravotnický personál, bohužel stále aktuální. Také proto první přednášející, MUDr. Zdeňka Jágrová, vedoucí protiepidemiologického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy, ve své prezentaci Infekce spojené se zdravotní péčí – nozokomiální infekce (NI ) v pražských nemocnicích pojala téma od základu. Je nutné uvědomit si, že bakterie za normálních okolností lidský organismus chrání, vyskytují se na kůži, sliznicích, ve stolici apod. v milionech a bez nich by nedocházelo k různým syntézám, jsou zodpovědné např. za tvorbu vitaminu K apod. Důležité však je, aby tyto bakterie patologicky nevytvářely nemocniční kmeny, ke kterým patří kromě MRSA např. také karbapenemázy. Význam prevence podtrhují alarmující hodnoty přímých nákladů způsobených NI za 1 rok v rámci celé EU: 5,5 bil. eur (334 eur/den), vznik 4 mil. NI, 37 000 úmrtí, 16 mil. dní hospitalizace navíc… „A to až jedna třetina NI je preventabilní,“ dodala dr. Jágrová.

Druhou část přednášky pak věnovala především dezinfekci a výsledkům prevalenční studie NI v ČR, která proběhla v roce 2009. Závěr studie ukázal, že až 21,4 % sledovaných pacientů mělo NI, 85 pacientů s NI mělo 110 NI, tzn. 1,3 NI na pacienta, nejvyšší prevalenci zaznamenala věková skupina 55–64 let, nejčastější infekcí byla pneumonie… Ne bez zajímavosti byl také poměrně obsáhlý výčet nedostatků zjištěných ve sledovaných ZZ.

Aktivity WHO…

v oblasti bezpečí pacienta a prevence nozokomiálních nákaz byl název prezentace ředitelky kanceláře WHO v ČR MUDr. Aleny Šteflové, Ph. D. Úvod patřil definici bezpečnosti pacientů podle WHO a jednoduchému vymezení „nekvalitní péče“, která je jednoduše nehumánní a zároveň neekonomická! A jaké možnosti pomoci či podpory nabízí WHO? Jednou z mnoha aktivit je od roku 2004 také tzv. World Alliance for Patient Safety (Světová aliance pro bezpečí pacienta), vydávající doporučené postupy a materiály k podpoře členských zemí, podporující výzkum a studie apod. V roce 2010 byla vyhlášena iniciativa Antimicrobial Resistance, ustanovena mezinárodní pracovní skupina připravující Global AMR Work Plan a pět pracovních podskupin definujících priority pro intervenci. Důvodem je dramaticky se zvyšující ATB rezistence jako výsledek neodpovídajícího a nadměrného užívání ATB.

Jedním z úkolů iniciativy je proto vytvořit kalkulaci celkového dopadu rezistence. Cílem pak je racionální preskripce ATB, a to díky využívání nově vytvořených národních programů ATB politiky, doporučení na národní úrovni atd. V rámci této iniciativy se také v ČR stala prioritou ATB politika a kontrola rezistence. Vycházejíc z aktivit WHO vyhlašuje MZ ČR od roku 2010 pravidelně resortní bezpečnostní cíle, jejichž úkolem je poskytovat v ZZ bezpečnou péči, tzn. péči s minimalizovaným množstvím omylů. ČR se také připojila ke kampani WHO „Čistá péče je bezpečnější“, související s resortním bezpečnostním cílem „Zavedení optimálních postupů hygieny rukou při poskytování zdravotní péče“, a podporuje WHO Guidelines pro hygienu rukou ve zdravotní péči.

NN v českých podmínkách

Téma Nozokomiální nákazy – jak jsme na tom v ČR si pro své vystoupení vybrala RNDr. Renata Podstatová, předsedkyně Společnosti prevence nozokomiálních nákaz a šéfredaktorka časopisu Nozokomiální nákazy. V úvodu zmínila platnou legislativu a stručně shrnula základní informace o výskytu a negativních důsledcích NN. „Nejsou nemocnice bez NN, jsou jen nemocnice, které je nesledují, nehodnotí, nezavádějí adekvátní opatření a tím cíleně nesnižují jejich výskyt. Pokud NN ‚neexistují‘, neinvestuje se do jejich prevence,“ zdůraznila přednášející. Zajímavé bylo také srovnání NI v USA, EU a ČR. V USA odhalí NN asi u 2 mil. pacientů, jsou 4. nejčastější příčinou smrti a způsobí až 100 000 úmrtí za rok. V EU získá NN ročně 4 mil. pacientů a způsobí 37 000 úmrtí ročně. V roce 2010 bylo v ČR hospitalizováno 2 231 938 pacientů a hlášeno bylo 0,9 % NN. Nejedná se však o relevantní údaje, protože tato data monitorují pouze dobrovolně nahlášené infekce: „U nás je tato problematika považovaná téměř za tabu. V ČR se vůbec nemonitorují náklady ZZ a celé společnosti na tyto infekce, nikdo neví, kolik která infekce stojí, jaké je prodloužení doby hospitalizace kvůli vzniku NN, jaká je úmrtnost na jednotlivé typy NI. Není k dispozici legislativní zázemí, které by hodnocení kvality péče pomocí výskytu NN umožňovalo, chybí standardní definice a kritéria NN, neexistuje jednotná metodika a doporučené postupy ohledně sledování a hlášení…“ Ekonomická náročnost NN v ČR proto stále ještě vychází z pouhého odhadu. Znovu tak zaznělo motto „Kvalita je drahá, nekvalita mnohem dražší“ a závěr přednášky patřil zdůraznění prevence, nejčastějším nedostatkům a významu hygieny rukou. „Kolegové, chraňme životy čistýma rukama!“

Prevence IMCHV

Mgr. Jana Wichsová z FN Motol, Praha, a členka výboru Společnosti instrumentářek EORNA Board Members věnovala své vystoupení Infekci v místě chirurgického výkonu z pohledu perioperačních sester. Za zkratkou IMCHV se skrývají infekce vznikající v souvislosti s operačním výkonem a s porušením celistvosti tělesného povrchu, kůže a skliznic. Dělit lze tyto infekce podle místa vzniku na povrchové, hluboké incizní a infekce orgánu nebo prostoru v okolí rány. „Vzhledem k riziku IMCHV je důležité sledovat stav pacienta a jeho bezprostřední přípravu před výkonem,“ uvedla Mgr. Wichsová.

V rámci bezprostřední přípravy je prováděna koupel antibakteriálním mýdlem, včetně mytí vlasů, holení operačního pole, antisepse operačního pole, redukující rezistentní a tranzientní mikroflóru. Významnou roli hraje také sterilní krytí operačního pole a dodržení zásad jeho použití. V souvislosti s rizikem IMCHV je však nutné počítat také s intraoperačními faktory, jako je prostředí, použitý materiál, personál, chirurgické techniky atd. Riziko IMCHV však může být ovlivňováno také pooperačními faktory (péče o ránu, krytí, sterilní převazy, ale i edukace pacienta). V závěru přednášky Mgr. Wichsová prezentovala výsledky průzkumu mezi německými studenty Hannoverské lékařské fakulty. Cílem bylo zjistit vědomosti mediků o dezinfekci rukou. Průzkum ukázal, že 1 z 5 respondentů odpověděl správně na všechny otázky, 1 ze 3 by si dezinfikoval ruce ve všech případech z 5 (nabízeno bylo 7 příkladů, v 5 z nich měla znít odpověď „ano“). Mgr. Wichsová se s účastníky rozloučila obrázkem z naštěstí již dávné minulosti, kdy se problematikou infekce a jejích následků zabýval průkopník dezinfekce, sterilizace dr. Ignác Filip Semmelweis, ve své době jistě osvícenec, bohužel však ne plošně pochopený.

Zkušenosti z praxe

Konkrétní výsledky vlastního výzkumu „Bariérový režim na operačních sálech“ prezentovala Bc. Marcela Mykytynová z FN Motol. Zaměřila se na teoretické znalosti pracovníků operačních sálů (OS) o bariérovém režimu (BR), míru důležitosti přikládané pracovníky OS jednotlivým složkám BR, deklaraci dodržování BR na OS a praktické dodržování zásad BR. Jako metodu výzkumu, uskutečněného v únoru až březnu 2011 ve FN Motol, si autorka zvolila dotazník a skryté pozorování. Dotazník byl distribuován mezi sestry a sanitáře, skrytému pozorování však neunikly ani ostatní zdravotnické profese. Stanovené hypotézy autorka korigovala podle výsledků dotazníkového šetření a následně výzkum doplnila ještě skrytým pozorováním, které zaměřila na deklarované dodržování jednotlivých složek BR. Míru důležitosti respondenti volili na škále 1 až 5. Většina dotázaných deklarovala převlékání a přezouvání vždy před vstupem na operační trakt (OT) (míra důležitosti 4,88), což bylo potvrzeno také skrytým pozorováním. Shodu důležitosti a deklarovaného stavu se skrytým pozorováním vykázaly také položky „používání čepic a ústenek na OS“, „řádná úprava nehtů na OS“, „minimalizace počtu lidí na OS“, „odkládání šperků a hodinek před vstupem na OT“, „dodržování nekřížení čistých, špinavých a odsunových zón“. Aktivním pozorováním však byly i v případě těchto položek zjištěny určité odchylky od ideálního stavu (např. nedodržování pravidla BR určitou profesní skupinou apod.). V případě dekontaminace (míra důležitosti 4,85) skryté pozorování prokázalo neshodu přisuzování důležitosti a deklarovaného stavu. Nejvyšší míru důležitosti (5) šetřením u respondentů vykázala hygiena rukou, výsledky se však neshodovaly se skrytým pozorováním, zvláště u mytí rukou před vstupem na OT a dodržování doby chirurgického mytí rukou mezi jednotlivými operačními výkony. A jaké plynou z provedeného šetření závěry pro praxi? Přednášející zdůraznila nutnost zavedení funkce edukační sestry, vytvoření směrnic a standardů na téma BR, vytvoření jednotné celorepublikové směrnice zahrnující téma BR, zařazení více pravidelných školení a seminářů.

V rámci konference Dezinfekce, sterilizace a prevence nozokomiálních nákaz zazněla také přednáška Mgr. Markéty Hrubanové z Textilního zkušebního ústavu, s. p. Brno, na téma Prádlo ve zdravotnictví – systémové řešení. Zmíněny byly faktory ovlivňující kvalitu textilu a vhodnost pro dané použití, účastníkům se dostalo přehledného shrnutí základních zkoušek kvality textilu a Mgr. Hrubanová stručně představila základní platné normy. Nabídla praktické odpovědi na otázky „Co by mělo ZZ vyžadovat při nákupu prádla a) od dodavatelů, b) od prádelny?“ a co představuje a jak pracovat s tzv. systémem kontrol. Své vystoupení Mgr. Hrubanová zakončila radou: „Není v lidských silách znát všechny technické požadavky na zdravotnické textilie a poskytovatele služeb praní prádla. Je ale potřeba vědět, co od dodavatelů těchto služeb můžete požadovat a co on musí garantovat!“

Zájemcům byly v průběhu dne k dispozici také prezentace ve stáncích odborných společností, které se rozhodly podpořit tuto konferenci.

Informace o dalších konferencích a aktivitách divize Medical Services (odborné knihy apod.) najdete na www.medical-services.cz, kde jsou pro vás pravidelně aktualizovány.

Ohodnoťte tento článek!