Malé srovnání nestátního zařízení se státním ve zdravotnictví

Lékařský dům byl založen v roce 1995 a v současné době poskytuje pacientům/klientům péči zejména v jednodenní chirurgii v oborech plastické chirurgie, ortopedie, cévní chirurgie a dále v ambulantních oborech.

Organizační struktura naší společnosti se příliš neliší od struktury ve státních nemocnicích. Má dvě hlavní větve -lékařskou a správní, které zastřešuje a řídí vedení společnosti. Jedním z hlavních rozdílů pravděpodobně je, že v našem nestátním zdravotnickém zařízení je počet pracovníků plně optimalizován a většina zaměstnanců zejména ze správní oblasti vykonává činnosti, které má v nemocnicích na starost mnohem více lidí.

Univerzálnost personálu a jeho schopnost pružně reagovat na jakoukoli změnu je dána nejen tím, že je naše zařízení menší než běžné nemocnice, ale zejména tržním prostředím, které neefektivnost a nepružnost vylučuje.

Za zmínku v této souvislosti jistě stojí mnohem užší spolupráce vedení společnosti a lékařského personálu, kterého je při daném systému i velikosti nemocnic téměř nemožné prakticky dosáhnout.

Prostředí i přístup

Jedním z nejzásadnějších rozdílů je však přístup k pacientovi/ klientovi. V některých státních zdravotnických zařízeních bohužel stále ještě přežívá jakýsi socialistický přístup. Není tedy divu, že řada pacientů volí při své léčbě některé ze zařízení nestátních, které jim poskytne lékařské služby profesně na stejné úrovni, avšak klientsky orientované, tj. s maximálním možným komfortem.

Příjemné prostředí, osobní přístup a vstřícnost i plynulost procesu lékařské péče se stávají samozřejmostí. Vždy je kladen důraz na pacientovo pohodlí a maximální úsporu času.

Průkopníci nových metod

Před jedenácti lety, když naše společnost vznikla, jsme ještě netušily, jak náročnou cestou jsme se vydaly. Zpočátku bylo velmi obtížné naučit se ekonomickému myšlení, skutečně efektivně hospodařit.

Bylo nezbytné pacientům nabídnout něco víc, což ve spojení s odvahou vzít na sebe určitá rizika přispělo k tomu, že jsme se staly průkopnicemi některých nových lékařských metod, jako např. vibracemi asistované tumescenční liposukce. Bohužel nepružný systém českého zdravotnictví nám naši snahu o neustálé zdokonalování poskytované péče a služeb značně ztěžuje. Největší odměnou za naše snažení nám bylo více než 40 000 spokojených klientů, přičemž jejich počet stále roste.

Ve státních zařízeních zůstali kvalitní odborníci, kterým systém státního zdravotnictví vyhovoval a neradi dělali zásadní změny ve svém životě. Mohli se dál vzdělávat v odbornosti, kterou si zvolili, a to bez problémů, které přinášela nová vlna ve zdravotnictví – vznik privátních zařízení.

V začátcích se nemuseli starat o to, zda je prioritou péče o pacienta či ekonomika nemocničního zařízení. Zatímco se privátní lékaři a personál vyrovnávali s ideály, jak má nové zdravotnictví vypadat, ve státním zdravotnictví s dotacemi od státu a stálou podporou ministerstva zdravotnictví vše plynulo nastavenou setrvačností.

Nové myšlení pacientů

Do státního zařízení pacient přicházel bez přemýšlení, zda je to pravé zdravotnictví. Vše plynulo automaticky. Vznikem nových zdravotnických zařízení se postoj a přístup pacienta vůči personálu začal měnit. Tím se odstartovalo nové myšlení pacientů. Pacient se stal klientem, který si může vybrat lékaře i pracoviště.

Státní zdravotnictví tím začalo novou éru, protože odliv pacientů ukazoval nastoupení nezbytné cesty přiblížení se konkurenci. Rozdíl byl zejména v přístupu k pacientovi, ve spokojenosti s odborným ošetřením. To byl začátek změn.

Ve státním sektoru se začaly měnit priority, ale zdravotníci měli stále zachovány své jistoty. Soukromé zdravotnictví zápasilo s konkurencí jak privátní, tak státní. Zdravotníci si zde museli na sebe bezpodmínečně vydělat na rozdíl od státního sektoru, kde se ztráty postupně začaly prohlubovat.

Tím nastala doba, která se při solidních záměrech podnikání ve zdravotnictví pacientům mnohonásobně vyplatí. Pacienti jsou zváni na kontrolu na určitou hodinu, takže se jim nekomplikuje denní program. Zásadně se změnil i přístup k pacientům a kde ne, tam čas ukáže. Lékaři i ostatní zdravotnický personál musí investovat do svého vzdělávání, protože se stávají sami sobě konkurenty. Jaká je úroveň v našem zdravotnictví, nám totiž ukazuje sám pacient. Pevně věřím, že lidé časem pochopí, že zdraví je nade vše a budou se řídit mottem naší společnosti, které zní: „Po věky věků bylo zdraví na prvním místě…“


SOUHRN

V Lékařském domě jsme začaly pracovat jako sálové sestry na oddělení plastické chirurgie před jedenácti lety. Předtím jsme pracovaly na státní klinice. Na základě zkušeností, které jsme během profesní kariéry ve státním i nestátním zdravotnickém zařízení získaly, bychom se ve svém příspěvku rády pokusily o jejich krátké srovnání.

SUMMARY

We started working in Medical House as operation room nurses on the department of plastic surgery eleven years ago. Before that we worked at a public clinic. In our article we would like to share our experience that we have gained during our professional carrier both in public as well as private healthcare facility and make a comparison.


O autorovi| Alena Steinvaldová Jana Harapátová, Lékařský dům Praha 7, a. s. (asteinvaldova@seznam.cz)

Malé srovnání nestátního zařízení se státním ve zdravotnictví
Ohodnoťte tento článek!