Mám kolegyni prostitutku!

Dotaz: Dobrý den, před rokem jsem nastoupila do nové práce. Zaměstnavatel nám nabízí možnost ubytování za výhodných finančních podmínek v areálu naší nemocnice. Asi před měsícem jsme se sešly na pokoji se spolubydlící a povídaly si. Dominika je fajn a myslím si, že si spolu rozumíme a vycházíme si vstříc. Svěřila se mi, že prožila dětství v dětském domově. Její nevlastní otec byl alkoholik a matka byla skoro nepřetržitě doma se sourozenci Dominiky a nepracovala. Dominika je nejstarší, tak musela pomáhat v domácnosti, ale říkala, že to nezvládala a byla za to trestána, začala tedy z domova utíkat. A aby se nějak uživila, nabízela se hlavně zahraničním turistům. Říkala mi, že když se otčím vracel pozdě z hospody, tak si na ni dovoloval, proto útěky opakovala. Nakonec skončila v dětském domově, kde byla o něco déle, než dostudovala školu. Tam si také našla svou první přítelkyni, s níž pár let žila. Přiznala se mi, že pořád chodí do klubů, kde si přivydělává sexem. Překvapuje mě, že přestože zná všechna rizika, toho nenechá? A už vůbec nechápu, že když žije se ženou, provozuje sex s muži. Martina

Dobrý den, Martino, příběh, který popisujete, je skoro jako vystřižený z typické kazuistiky žen, které poskytují sexuální služby. Výraz prostituce pochází z latinského prostiture, což znamená „vystavovat veřejně“, a pokud budeme chtít termín vymezit, tak se jedná o prodávání svého těla za účelem získání prostředků k existenci či za účelem vlastního obohacení.

Co je a co není prostituce?

Ve Velkém sociologickém slovníku (1996) najdete dělení prostituce platné v sociologii a kulturní antropologii na tři typy: na nábožensko-rituální, tzv. chrámovou (sexuální služba byla součástí obřadu), na ceremoniální přijetí hosta v domě (hostu byl umožněn pohlavní styk s vlastní ženou, dcerou) a na ekonomicko-sociálně podmíněnou (zde se jednalo o základní nebo doplňkový zdroj příjmů). Přičemž první dva typy řada autorů za prostituci nepovažuje.

Motivace, které vedou ženy k poskytování sexuálních služeb, jsou různé, někdy je to kombinace více faktorů, které se dají rozdělit na vnější (vmanipulování okolnostmi a okolím), vnitřní (sklon k promiskuitnímu chování) a vlastní rozhodnutí (jedná se o racionální rozhodnutí ženy, které vyhovují „pracovní podmínky“ – práce v noci, rychlý zdroj příjmů, pracovat jen pár dní v týdnu apod.).

Nejvíce ohrožené při poskytování prostituce jsou mladé dívky, protože mají malé zkušenosti v sociálních a intimních vztazích. Mladá tvář a tělo pak lákají více zákazníků, kteří si obvykle dobře uvědomují i svoji fyzickou převahu. Dá se říct, že velkým rizikem a pastí je institucionální život v dětství v různých typech zařízení, kde dotyčná/ý ztrácí pocit soukromí.

Sexuální orientace není totéž co sexuální chování nebo náhražkové chování. Ženy, které jsou homosexuálně orientované, přistupují k prostituci často jako k jakékoli výdělečné činnosti, která je příliš nebaví a neuspokojuje (ani sexuálně). Vysvětlují ji často tak, jako když docházíte do práce, která vás nebaví, chodíte do ní jen za účelem výdělku. Mezi tzv. homoprostituty není pravidlem (naopak spíše výjimkou), že prostitut nabízející své služby mužům je homosexuálně orientován. Na veřejnost často přicházejí zprávy, že pedofil zneužil dítě. Během vyšetřování se však velmi často při sexuologických vyšetřeních ukáže, že se jednalo o tzv. náhražkové jednání, a nikoli o pedofilii. Soudobé dělení prostituce lze rozdělit podle několika kritérií – podle subjektu (žena, muž, dítě), podle preference (homoči heteroprostituce), podle prostoru (pouliční, silniční, veřejné domy, escort servis, bytová, hotelová) a specifickou kategorií jsou tzv. call girls. Další kritérium je podle

četnosti kontaktů (příležitostná, stabilní klientela a tzv. institut vydržování).

Typickým příkladem prostitutky je žena do 35 let (zhruba 80 %), samoživitelka, středoškolsky vzdělaná. Podle posledních trendů se mezi prostitutkami více objevují vdané ženy, které mají děti a pro něž je prostituce zdrojem jistých a rychlých příjmů do rodinného rozpočtu. Samozřejmě toto vymezení se během doby různě mění, a to podle socioekonomických faktorů a i na základě tržních mechanismů.

Současná společenská zakázka a klima ve společnosti se přiklání k regulaci prostituce – institucionalizovat

ji, zamezit úniku nezdaněných příjmů a v neposlední řadě minimalizovat zdravotní rizika, která jsou s prostitucí spojována. Města se snaží o vymezení zón pomocí vyhlášek, připravuje se a diskutuje i zákon o prostituci. V konečném důsledku se má za to, že tyto kroky mohou jaksi zprůhledňovat prostituci a snižovat i další rizika, která se na prostituci nabalují – obchod s drogami, obchod s lidmi apod.

S pozdravem a přáním prožití krásných letních dní, nejen vám, ale i všem čtenářkám a čtenářům časopisu Sestra.

*

Kontakty na organizace:

Élektra o. s. – Centrum pomoci ženám zneužitým v dětství

www.centrumelektra.cz

La Strada Česká republika o. p. s. www.strada.cz

Projekt Šance o. s. www.sance.info

Rozkoš bez rizika o. s. – Prevence a léčba sexuálně

přenosných chorob www.rozkosbezrizika.cz

** O autorovi| Bc. Jana Bednářová, sociální pracovnice

Ohodnoťte tento článek!