Management zvládaní tekuté stolice

Článek pojednává o průjmu jako o problému, který je standardní součástí rutinní péče o pacienta v intenzivní péči. Popisuje teorii a navrhuje možnost řešení, tj. zjednodušení práce sester, zlepšení kvality ošetřovatelské péče a ekonomickou výhodnost. Klíčová slova: průjem, intenzivní péče, práce sestry

SUMMARY The article addresses diarrhea as a common problem of patients in intensive care. It describes theory and offers solutions that can lead to cost efficiency, increased quality of nursing care and making the care easier. Key words: diarrhea, intensive care, nursing care

Každá sestra se velmi často setkává s pacienty trpícími průjmem. Ve škole nás učili (a učí), jak zvládat tyto situace. V práci uplatňujeme znalosti ze školy, učíme se od starších a zkušenějších kolegyň, uplatňujeme i nové poznatky, popřípadě využíváme kvalitnější pomůcky, ale pořád je to,,klasické zvládání průjmu“, který pro pacienta a personál znamená velkou zátěž jak fyzickou, tak psychickou.

Pro ošetřující personál je průjem pacienta časově velmi náročný, jedná se o ekonomicky náročnou stránku ošetřovatelské péče, je zde výrazný dopad na kvalitu ošetřovatelské péče, pokud ošetření pacienta z různých důvodů nezvládneme. O nezvládnutí můžeme hovořit, pokud u pacienta vznikne jakékoli poškození z důvodu průjmu, např. poškozená kůže (opruzeniny, mokvání, reakce na pomůcky, které používáme na zvládnutí průjmu, otoky, záněty, vyrážka), přenos bakterií ze stolice do okolí (kontaminace ran, jejich sekundární hojení atd.), kontaminace ploch v okolí, přenos na jiného pacienta z důvodu nedostatečné hygieny atd.

Kvalita pomůcek, které používáme a ,,jsme zvyklí“ používat, se posouvá dopředu. Máme stále kvalitnější, hypoalergenní a pečující látky obsahující pěny, mýdla. Krémy a pasty, které slouží k fyzikální ochraně kůže pacienta, ochraně před opruzeninami, mají zvýšený obsah pečujících hojivých látek. Buničitá vata, Perlan, žínky, podložky nebo kalhotky pro inkontinentní jsou jemnější s obsahem pečujících látek (např. chamomilla), vysoce savé, neprosakující atd. Jsou-li tyto pomůcky používány často nebo dlouhodobě, může navíc dojít i ke kožní alergické reakci. Pokud sečteme ceny pomůcek, které používáme při ošetřování pacienta s průjmem, s hodnotou pomůcek, jež používá personál (ochranný oděv, zástěra, ústenka, rukavice), připočítáme práci sestry (čas), dále náklady na údržbu ložního prádla, výdaje související s ošetřením ran či dekubitů, kontaminovaných průjmovitou stolicí (např. v oblasti sacra, stehen atd.), dojdeme k výsledku, že tento ošetřovatelský postup (v případě tekuté stolice navíc opakovaný) je přinejmenším nákladný.

Co vlastně průjem je?

Průjem je definován jako více než tři řídké stolice za den nebo časté vyprazdňování řídké stolice či častější a naléhavější pocit potřeby s překotnou evakuací neformované stolice a přetrvávajícím pocitem nucení (1).

Flexi Seal

Průjem můžeme rozdělit na akutní a chronický. Akutní průjem je většinou záležitostí jednoho či několika dnů. Pokud trvá déle než čtyři týdny, lze jej označit za chronický, který se vyskytuje u 5 % obyvatelstva. Příčinou akutního průjmu bývá nevhodná nebo špatná strava, infekce bakteriální, virové nebo parazitární… Objevuje se však také polékový průjem (spojený nejčastěji s ATB léčbou) nebo související s onemocněním, cestovní průjem, průjem běžců, akutní alkoholický průjem (2).

V případě chronického průjmu se jedná např. o protrahovaný infekční průjem, perzistující cestovní průjem, chronický epidemický průjem, tropická sprue, nozokomiální průjem atd. Riziku nozokomiálního průjmu jsou nejvíce vystaveni pacienti hospitalizovaní ve zdravotnických zařízeních, léčebnách dlouhodobě nemocných, sociálních zařízeních pečujících o nemocné atd. V průměru jedna třetina dlouhodobě nemocných trpí hemoragickou formou Escherichia coli a Clostridium difficile (2). V akutní medicíně postihuje nozokomiální průjem 30–50 % pacientů hospitalizovaných na JIP a ARO. Infekční nozokomiální průjem (vyvolavatelé infekce jsou bakterie, protozoa a helminty) se na ARO, JIP a odděleních akutní péče vyskytuje až v osmi případech na 100 přijatých. Příčinou je nejčastěji enterální výživa, která je zdrojem infekce, nebo podávání antisekretolytik, jež odstraňují kyselou žaludeční bariéru. U 12 % těchto nemocných je vyvolavatelem Salmonella, až u 50 % Clostridium difficile. Nozokomiální průjem u imunosuprimovaných pacientů způsobují viry, např. rotaviry, adenoviry apod. V případě průjmů způsobených ATB se rozvrací běžná střevní flóra, dochází ke kolonizaci Clostridium difficile, která uvolňuje toxin poškozující sliznici střeva a způsobí její zánět. Vznikají tak těžké průjmy, kdy je nutné o pacienta pečovat v izolaci (2).

Zavedený Flexi Seal

Flexi Seal v praxi

Pracuji na Klinice anesteziologie a resuscitace (KARIM) jako sestra u lůžka na jednom z oddělení resuscitace a intenzivní medicíny (ORIM). Nejčastější diagnózy našich pacientů při příjmu jsou (za rok 2008) sepse, kraniocerebrální poranění, spontánní cerebrální poranění, polytraumata, stavy po KPR. Komplexní péči o pacienta zabezpečuje sestra ve spolupráci s lékařem. Sestra zajišťuje kompletní hygienickou péči (hygiena, péče o kůži, sliznice, invazivní vstupy atd.). Základem péče je prevence dekubitů a poškození kůže všemi dostupnými prostředky. Součástí práce sestry je monitorace fyziologických funkcí, péče o dýchací cesty, vyprazdňování, sledování bilance tekutin, podávání léků a výživy atd. Na našem oddělení sestry s pacienty také rehabilitují a s úspěchem využíváme i konceptu bazální stimulace.

U každého pacienta zaznamenáváme do dokumentace všechny změny, které se vyskytly během služby. Samozřejmě také výskyt stolice, tedy množství, konzistenci, charakter, výskyt příměsí atd. Zároveň o pacienta pečujeme podle standardů zařízení. V případě výskytu průjmu u pacienta se nám osvědčilo zavedení Flexi Sealu. Jedná se o uzavřený systém odvádějící tekutou stolici u nemocných upoutaných na lůžko. Tento systém je možné využít nejen u pacientů trpících průjmem, ale i u nemocných s fekální inkontinencí. Výhodou systému je nejen předcházení kožním komplikacím, které se jinak vyskytují u pacientů trpících průjmem, ale v případě již porušené kůže (opruzeniny, dekubity atd.) umožňuje Flexi Seal snazší a rychlejší hojení, protože nedochází ke kontaminaci defektu.
Na našem oddělení tento systém používáme od roku 2007.

Polytraumatizovaný pacient, u kterého byl později
zaveden Flexi Seal

Do té doby jsme pacienty ošetřovali klasickým způsobem za použití ochranných pracovních pomůcek, jako jsou rukavice, ústenky, zástěry, krémy, pěny, mýdla, dezinfekce, buničitá vata, Perlan, vlhčené ubrousky, kalhotky, podložky a jiné pomůcky pro inkontinentní pacienty. Pacienta jsme opakovaně zatěžovali manipulací při hygieně těla i lůžka, což mu působilo další zbytečné bolesti. Problematická byla péče zejména o polytraumatizované pacienty, kteří se kvůli základní diagnóze musejí otáčet v ose, velmi opatrně, či se dokonce nesmějí otáčet vůbec. Nevýhodou těchto klasických ošetřovatelských postupů byla skutečnost, že pacienti strádající zbytečnými bolestmi trpěli navíc i pocity trapnosti. Vysoce namáhavé to bylo tehdy jak pro ně, tak pro personál (mnohdy v neefektivním počtu). Kromě bolavého pacienta jsme měli i personál s bolavými zády.

Závěr

Lze říct, že jasně převažují výhody použití systému Flexi Seal u pacientů s nezvladatelnými stolicemi, kde je vysoké riziko vzniku dekubitů, dále u pacientů s dekubity, polytraumatem a u pacientů v kritickém stavu, kde je minimalizována manipulace. Flexi Seal usnadňuje práci sester, zlepší subjektivní pocity pacienta a ekonomická náročnost na pořízení Flexi Sealu je vyvážena výhodami, které je možné snadno spočítat podle toho, jaký typ pomůcek používáte. Zkuste to.


O autorovi: Mgr. Zuzana Hasalová, KARIM, FN Brno, Bohunice

Ohodnoťte tento článek!