Metastázy do páteře

Metastázy zhoubných nádorů často postihují páteř, nejčastěji v oblasti obratlových těl. Buď přímo prorůstají do páteřního kanálu, nebo způsobují zhroucení obratle a stlačení míchy. Vzácnější je metastáza do míšních plen nebo přímo do míchy.

Nádory vznikají u člověka v každém věku, až do vysokého stáří, přičemž četnost výskytu stoupá s věkem. Podle biologické povahy nádorů je dělíme na benigní a maligní. Benigní nádory rostou pomalu a zůstávají ohraničené, nepříznivě se projeví, když tlačí na sousední orgány a vyvolají poruchy -expanzivní růst. Většinou se dají dobře odstranit. Maligní nádory většinou rostou rychle a infiltrují do okolních tkání, které rozrušují.

Nejsou ohraničené a jejich odstranění je daleko obtížnější. Proto nelze hovořit o radikalitě operace, neboť i při zdánlivě radikálním chirurgickém výkonu mohou v okolí zůstat drobná ložiska. Šíření zhoubných nádorů probíhá dvojím způsobem: a) per continuitatem, b) diskontinuálně, tj. metastázováním, jímž se rozumí tvorba druhotných nádorových ložisek bez topické souvislosti s primárním nádorem (metastázování krevní a lymfatickou cestou).

Podle uložení v páteři dělíme nádory na: 1. extradurální (např. hemangiom), 2. intradurální, a) intramedulární – vyskytující se přímo v míše (např. ependynom), b) extramedulární – mimo míchu (např. meningiom v páteřním kanále).

Metastázování nádorů do páteře umožňuje především bohaté cévní zásobení. Bezprostřední závažnost metastáz v kostech závisí značně na tom, zda se nádor chová osteoplasticky, nebo osteolyticky. K vyšetřovacímu schématu patří rtg, CT, MRI a laboratorní vyšetření. K méně častým PMG, scintigrafi e, z novějších PET-CT.

Vlastní operační výkon se provádí ze zadního, předního nebo kombinovaného přístupu, typ záleží na neurologickém nálezu, prognóze pacienta, rozsahu nálezu a lokalizaci metastázy. Léčba podle prognózy pacienta je následující:- Nepřesáhne-li 3 měsíce života, léčíme konzervativně, bez ohledu na neurologický stav. – U prognózy do 1 2 roku se většinou provádí prostá laminektomie, a to pouze u pacientů s neurologickou lézí. – Při prognóze 6-12 měsíců se provádí laminektomie a zadní stabilizace, samozřejmě s ohledem na rozsah postižení. – Pokud je prognóza více než 12 měsíců, provádí se kombinovaný výkon s následnou onkologickou léčbou. Součástí komplexní terapie je i péče o psychický stav pacienta.

KAZUISTIKA

Na onkologické klinice hospitalizován v říjnu 2004 pacient, 58 let, s metastázou do skeletu, DM II. typu na PAD. Dispenzarizován pro maligní melanom od ledna 2004 (tumor v pravé axile).

9. 10. 2004 udává čtyřtýdenní bolesti zad, zhoršení chůze, ráno rychlý rozvoj neurologického nálezu (paraparéza DKK). Do nemocnice přišel sám, dále nezvládl bez opory ani stát. Urgentně provedeno neurologické vyšetření a MRI. Po domluvě přeložen týž den k operaci. Provedeno laboratorní a interní vyšetření, vše v normě. Zaveden permanentní močový a centrální žilní katétr. Nasazena antikoagulační terapie a podáván Solu-Medrol (methylprednisolon) dle NASCIS II. Pacient byl poučen o operačním výkonu. Aplikována premedikace podle anesteziologa. Osm hodin od progrese neurologického nálezu provedena operace – revize, deliberace, laminektomie Th 3-4-5. Vzorek tkáně odeslán na histologii. Instrumentace nebyla použita kvůli špatné prognóze (1/2 roku), lokalizaci na hrudní páteři (stabilnější) a píštěli v podpaží (riziko infekce). Operace trvala 90 min. Peroperačně podána 1 T. U. krevního derivátu. Zaveden Redonův drén. Po operaci pacient přeložen na monitorované lůžko naší kliniky.

1. pooperační den – přeložen na standardní oddělení, kardiopulmonálně kompenzován. Na oddělení je zajišťována hydratace, prevence TEN, podávána ATB a analgetika dle ordinace. Glykemie měřena 4krát denně s úpravou dávky inzulinu podle interního konzilia. Pravidelně polohujeme, matrace z molitanových kostek. První pooperační den si pacient s pomocí sedl, permanentní močový katétr ponechán.

3. pooperační den – převázány operační rány a odstraněn Redonův drén. Vyndán permanentní močový katétr, močení bez problémů. Chůze s fyzioterapeutem pomocí FH (vzhledem k píštěli v podpaží nebylo možno použít podpažní berle).

5. poperační den – pokles Hb na 8,2 g/l, podány 2 T. U. krevního derivátu, bez reakce.

6. pooperační den – pacient převeden zpět na PAD. Hygienu zvládl sám. Chůze s fyzioterapeutem bez opěry.

11. pooperační den – převaz, rána klidná, stehy ponechány. Laboratorní nález v normě. Pacient přeložen na onkologickou kliniku k další terapii. Aktivním přístupem, rychlou diagnostikou, intenzivní pooperační rehabilitací, polohováním a prevencí dekubitů došlo k okamžitému pooperačnímu zlepšení, k návratu téměř plné hybnosti DKK a také kontinence. Toho času je pacient bez obtíží, i když prognóza je vážná.

LITERATURA
Bednář, B.: Základy klasifikace nádorů a jejich léčení. Praha, AVICENUM, zdravotnické nakladatelství, 1987. Malinovská, V.: Patologie a klinika nemocí – učebnice pro zdravotnické školy. Praha, AVICENUM, zdravotnické nakladatelství, 1990. Bednář, B.: Patologie III. Praha, AVICENUM, zdravotnické nakladatelství, 1984.

SOUHRN

V článku se autorka zabývá problematikou metastáz do páteře. Poukazuje na léčebné možnosti a prognózu nemocných.

SUMMARY

The author addresses a problem of spine metastases, treatment modalities and patients‘ prognosis.


O autorovi: Jitka Jindřišková, Ortopedicko-traumatologická klinika, FN Královské Vinohrady, Praha

Metastázy do páteře
Ohodnoťte tento článek!
5 (100%) 2 hlas/ů