Moderní šicí materiály v chirurgii

I v době akcelerujícího vědecko-technického pokroku, významně zasahujícího do péče o lidské zdraví, zůstává práce chirurgových rukou rozhodujícím článkem řetězu léčebných postupů v operačních oborech medicíny. Každodenně jsou zde používány ke spojování operovaných tkání šicí materiály. Rovněž do jejich vývoje v několika posledních desetiletích významně zasáhly pokroky v chemii a řadě dalších odvětví. Požadavky, kladené na vývoj a výrobu moderních šicích materiálů, můžeme posuzovat ze tří základních hledisek:

vlastnosti šicích materiálů z hlediska léčebného výsledku

využitelnost materiálů z hlediska operatéra

šicí materiály z hlediska chirurgické sestry

Šicí materiály a léčebný výsledek

Z hlediska nemocného vyžadujeme, aby materiál používaný ke spojování tkání a k podvazům cév měl pevnost odpovídající rychlosti hojení jednotlivých tkání a aby byl organizmem dobře tolerován. To znamená, že ať již jde o materiál vstřebatelný, podporující hojení jen po určitou omezenou dobu, nebo o materiál nevstřebatelný, zajišťující trvalou podporu spojených tkání, musí být minimalizována odmítavá odpověď organizmu na tuto cizorodou látku. Jen v takovém případě je možno zabránit a předejít vzniku stehových granulomů (ohraničených patologických ložisek kolem šicího materiálu) a stehových píštělí, které jsou mnohdy příčinou nejen kosmeticky nepřijatelného vzhledu pooperační jizvy, ale pro nemocného mnohem závažnějších potíží, jako jsou pooperační kýly v jizvě a nenormální propojení orgánů mezi sebou píštělemi. Vhodný šicí materiál tak může přispět k rychlejšímu zhojení a kratší rekonvalescenci u nemocného, k jeho spokojenosti s léčebným výsledkem, k významnému zlepšení kvality života a časnějšímu návratu do práce.

Z hlediska operujícího chirurga, resp. operatéra, je požadavků na šicí materiál, jeho vlastnosti a využitelnost ve speciálních situacích v průběhu operací celá řada.

I pro výsledek chirurgovy práce je nezbytností již zmíněná dobrá snášenlivost šicího a podvazového materiálu tkáněmi pacienta. Tento důležitý faktor musí být splněn jak u přírodních materiálů (hedvábí, len, bavlna, catgut), tak i u materiálů syntetických (polyamid, polyester, polypropylen, polyglactin, polydioxanone, poliglecaprone aj.). Pro-to v současné době začíná převažovat – pro lepší snášenlivost organizmem – používání materiálů syntetických nad přírodními.

Dalším důležitým momentem při výběru vlákna je pro operatéra způsob, jakým vlákno proniká tkání. Je to dáno strukturou vlákna (monofilní vlákno je většinou na povrchu hladší a snadněji prochází tkání než vlákno splétané) a také jeho upevněním v šicí jehle. Vlákno navlékané před založením stehu do samostatné jehly – jak se doposud ještě často používá – poškozuje při průniku tkání její strukturu nesrovnatelně více než tzv. atraumatický návlek, kdy je místo ouška vlákno upevněno při výrobě v dutém konci nástroje a má tak průměr shodný s  průměrem jehly. Při napíchnutí speciálně zbroušeným hrotem (podle účelu použití) se tak při svém průniku tkáň pouze rozhrnuje.

Tento typ atraumatických stehů je v současné době již nezbytností v oborech, kde přesné založení stehu garantuje dokonalé spojení tkání, jako jsou cévní chirurgie, kardiochirurgie, neurochirurgie, oftalmologie, mikrochirurgické operace a další. Na kvalitu vytvořeného spojení tkání mají významný vliv i další vlastnosti jehel atraumatických návleků (velikost, tvar, průřez, speciální broušení).

Kvalita vlákna se liší i při nakládání uzlů u podvazů (ligatur) a u jednotlivých či pokračujících stehů. Hladká monofilní vlákna, pro stejnou pevnost spojení jako vlákna splétaná, vyžadují naložení vyššího počtu uzlů (6 až 10) se střídáním směru jejich naložení. Zvláštní techniku spojení konců pak vyžadují drátěná vlákna, používaná v ortopedii a k sutuře hrudní kosti.

V širokém sortimentu výrobků nabízených v dnešní době řadou firem se nacházejí i speciální přípravky používané například k ošetřování poraněných parenchymatózních orgánů. Jde o stehy tvořené vstřebatelným kolagenovým pruhem, zabraňujícím prořezávání v křehké tkáni, dále vstřebatelné síťky, umožňující obalení poraněného parenchymatózního orgánu, a tím spojení jeho porušené struktury. Dále jsou k dispozici přípravky ke krytí oslabené pevné tkáně (např. nevstřebatelné síťky či mřížky pro uzavření defektů v povázce při kýlách) nebo náhrady vodotěsně uzavírající defekty v tvrdé mozkové pleně. Tyto uvedené náhrady tkání jsou pak fixovány rovněž ručně zakládanými stehy ze speciálních materiálů.

Pro instrumentářku je důležitá sterilita stehu

Dalším účastníkem operace a členem operační skupiny, který posuzuje vlastnosti šicích materiálů, je chirurgická sestra – instrumentářka. Na současné šicí materiály pohlíží ještě z jiného úhlu – jedním z nejdůležitějších kritérií účelnosti moderních šicích a podvazových materiálů je pro instrumentářku výrobcem garantovaná sterilita stehu zabaleného jednotlivě nebo po několika kusech v jednom balení v podobě atraumatických návleků v jehlách. Ty jsou jednoduchým manévrem z otevřeného balení použitelné a operatérovi je instrumentářka velmi rychle na požádání v průběhu operačního výkonu podává. Podobně to platí i o podvazových vláknech, která jsou balena po několika kusech ve standardních délkách nebo na cívce s možností odstřižení potřebné délky podvazu.

Škála základních sortimentů šicího materiálu dnes bývá na operačním sále přehledně uložena v krabicích s jednotlivými typy stehů a podvazů v jednoduchých zásobnících, dovolujících obíhající chirurgické sestře rychle vyjmout a podat operatérem požadovaný šicí materiál. Při používání takovýchto konfekčně připravených šicích materiálů odpadá pro instrumentářky nejen navlékání stehů do samostatných jehel, a tím i příprava a udržování sady jehel v jehelníčcích a jejich sterilizace, ale zejména problematická sterilizace samotných šicích vláken, která bývala ručně navíjena na kovové nebo plastové cívky. Odpadá i sterilizace a uchovávání sterilních obalů se šicím materiálem u druhů, které nesnesly parní sterilizaci autoklávováním. U takových materiálů často docházelo k jejich znehodnocení v případě, že nemohly být opakovaně použity a resterilizovány. U moderních šicích materiálů je sterilita garantována výrobcem zaručujícím rovněž praktickou nemožnost poškození materiálu nebo poranění personálu při manipulaci s ním. Datum exspirace s dalšími údaji je vždy viditelně uvedeno na každém jednotlivém balení.

Závěr

Z uvedených skutečností vyplývá, že moderní šicí materiály v operačních oborech mají nesporné výhody oproti dříve používaným materiálům a v budoucnu je zcela určitě v plné šíři nahradí. Přínosy pro nemocného, pro práci operatéra i instrumentářky jednoznačně u těchto nových materiálů vyváží jejich vyšší cenu oproti materiálům „klasickým“.

n

Šicí materiály a léčebný výsledek

Pro instrumentářku je důležitá sterilita stehu

Závěr

Šicí materiály a léčebný výsledek

Pro instrumentářku je důležitá sterilita stehu

Závěr

Foto Vladimír Brada

Ohodnoťte tento článek!