Morbus Peyronie – deformace penisu

Morbus Peyronie postihuje topořivá tělesa penisu. Příčina vzniku nemoci není objasněna. Nedá se dopředu určit, který z mužů bude touto nemocí postižen. V léčbě jsou uplatňovány medikamentózní i operační postupy. Výsledky léčby bývají příznivé a pro pacienta uspokojující. Onemocnění je spojeno s poruchami erekce. Klíčová slova: Morbus Peyronie, induratio penis plastica, plikace penisu

SUMMARY
Peyronie’s disease affects the corpora cavernosa of the penis. The cause of the disease is not well known and it cannot be predicted. The treatment methods involve surgical and as well as pharmacological approach with good result. The disease has been associated with erectile dysfunction. Key words: Peyronie’s disease, Induratio penis plastic, penal plication

Onemocnění popsal ve Francii v roce 1743 Francois G. de la Peyronie, osobní lékař krále Ludvíka XIV. Jedná se o více než dva a půl století zaznamenávanou poruchu zdraví.

Původ nemoci, označované také jako Peyronieova nemoc nebo Peyronieova choroba, není zcela známý. Především se předpokládá, že vzniká na autoimunitním podkladě a po opakovaných sexuálních mikrotraumatech penisu. Souvisí i s onemocněními poškozujícími cévní systém, jako je diabetes mellitus, hypertenzní choroba, ateroskleróza, s kouřením a obezitou. Přibližně u 10 % pacientů s Peyronieovou chorobou se vyvíjejí fibrotické ploténky i na dlaních rukou (Dupuytrenova kontraktura) či na ploskách nohou.

Deformace penisu chorobou

Definice: Penis je tvořen dvěma kavernózními tělesy sloužícími k erekci a jedním spongiózním tělesem, které obaluje močovou trubici. Vlastní onemocnění je provázeno aseptickým zánětem s následným jizvením a zvápenatěním jizev. Postihuje tunicu albugineu – pouzdro obalující topořivou tkáň penisu. Nejčastěji postihuje dorzální část penisu. Dochází k tvorbě tuhých plaků, do kterých se ukládá vápník, ztrácí se lokální elasticita. Penis se ohýbá do úhlu, nejvíce do pravé nebo levé strany či dorzálně, tedy směrem k podbřišku. Úhel může dosáhnout i 90 stupňů. Změny se zvýrazňují při erekci, je-li zachována. V klidovém stavu jsou zjizvená místa hmatná. Prevalence Peyronieovy choroby je asi 1 % mužské populace. Věk pacientů se obvykle pohybuje mezi 45.– 60. rokem. V tomto období dochází k celkovému úbytku elasticity tkání. V populaci mužů s erektilní dysfunkcí se Peyronieova choroba vyskytuje u zhruba 8 %.

Klasické trias příznaků:

* bolest v penisu
* deformace
* porucha erekce

Průběh Peyronieovy choroby:

* fáze zánětu (reverzibilní)
* fáze fibrotizace – ukládání fibrinu
* fáze „kombinace“

Léčba

Intraplakeální aplikace: S. Russell a spol. uvedli v roce 2006 souhrnnou práci Systemic EvidenceBased Analysis of Plaque Injection Therapy for Peyronie´s Disease, ve které shrnuli známá data a výsledky 19 lékařských studií na téma léčby Peyronieovy choroby. Z uvedených dat vyplynulo, že v 17 studiích byl prezentován pozitivní efekt léčby při aplikaci injekcí s léčivou látkou do fibrotických plátů na penisu. Vypovídající schopnost a vědecká úroveň zpracovaných studií se značně lišily. Konkrétně v 6 studiích byly podávány do plaků injekční kortikoidy (pro imunosupresivní a protizánětlivý efekt), ve 4 studiích byl podáván verapamil (blokátory kalciových kanálů bránící vápníku účastnit se syntézy kolagenu), v 7 studiích podali interferon alfa2-B (blokují proliferaci myofibroblastů), z těchto sedmi dvě studie neprokázaly efekt léčby. V případě, že byla podána kolagenóza, byl pozorován jen sporadický efekt.

Stav po naložení stehů na tunica albuginea penisu při stažené kůži penisu k jeho kořeni u stydké kosti.
Pohled na dorsum penisu.

Po provedené korekci – boční pohled

Konečný stav po operaci a obvykle současně prováděné obřízce předkožky.

Neinvazivní terapie – medikamentózní:

* Tamoxifen – tlumí zánětlivou reakci. Zhruba 75 % pacientů udává pozitivní efekt. Je podáván 6 měsíců před operací. Po operační korekci pokračuje jeho podávání ještě 3 měsíce.
* Vitamin E

Operační léčba:
* Corporoplastica – excize plaku a překrytí vytnutého místa v tunica albuginea venózním štěpem z některé z periferních žil, např. z v. saphena, nebo lze použít kožní štěp z vnitřního listu předkožky.
* Plikace tunica albuginea – nařasení tunica albuginea na zdravé, protilehlé straně kavernózního tělesa s cílem vyrovnat zakřivení penisu. Odstranění fibrotického plaku není záměrem operace. Prvotním cílem je vyrovnat tvar penisu a umožnit pacientovi pohlavní styk.
* Implantace penilních protéz – provádí se tehdy, když jsou fibrotické změny kavernózních těles výrazné a pacient ztratil schopnost erekce.

Ostatní neinvazivní metody:
* ESWL – litotrypse kalcifikovaných i fibrotických plaků. V ČR je tato metoda nová, zatím s ní existuje minimum zkušeností,
* radioterapie – nízkodávkové ozáření po vyčerpání ostatních možností,
* laser, UZ, iontoforéza, magnetoterapie – mají sporadický efekt.

Závěr

Přes zdánlivě neřešitelný stav a nález jsme pacientům schopni nabídnout zlepšení jejich nálezu. Některé z uvedených léčebných možností a postupů umožňují významně zlepšit životní komfort pacientů s Peyronieovou chorobou.


O autorovi: Jana Bukáčková 1, MUDr. Miroslav Louda, Ph. D. 2
Oddělení úrazové chirurgie, Krajská nemocnice Pardubice 1, Urologická klinika FN a LF UK, Hradec Králové 2 Oddělení úrazové chirurgie, Krajská nemocnice Pardubice 1, Urologická klinika FN a LF UK, Hradec Králové 2 (louda@lfhk.cuni.cz)

Morbus Peyronie – deformace penisu
Ohodnoťte tento článek!