Motivační prvky v práci sestry

Formou, kterou jsme zvolily k dosažení cílů našeho šetření (viz souhrn), bylo dotazníkového šetření. Za tímto účelem jsme sestavily vzorek respondentů, který zahrnoval 93 sester a měl proporcionální věkové složení. Výzkum proběhl na vybraných pražských pracovištích FTNsP a IKEM v červenci 2009.


SOUHRN: V následujícím příspěvku se autorky pokoušejí o zmapování současných postojů sester k vybraným aspektům jejich profese -co je motivuje k výkonu náročného povolání sestry, a naopak, co je demotivuje.
Klíčová slova: sestra, motivace, nemotivační faktory, prestiž, ohodnocení

SUMARY: The authors have tried to map the current nurses’ attitudes toward selected aspects of nursing. What is motivating and what on the other hand discourages the nurses.
Key words: nurse, motivation, demotivating factors, prestige, evaluation


 

Okruhy otázek, kterých se šetření dotýkalo, jsou následující: volba povolání sestry, společenské ocenění profese, hmotné ocenění, pracovní podmínky, vztahy na pracovišti, únava a syndrom vyhoření, fluktuace.

Při dotazu na důvod volby sesterské profese uvedlo 65 % sester, že je k tomuto kroku vedla touha pomáhat ostatním lidem, 25 % přiznalo, že zdravotnickou školu zvolily z důvodu minimální přítomnosti matematiky v učivu. Pro 9 % sester byla volba profese sestry prestižní záležitostí a 1 % sester ze vzorku volilo profesi z důvodu finančního ohodnocení. V případě možné opětovné volby by 59 % dotazovaných sester zvolilo svou profesi znovu. Alarmující je zjištění, že 41 % sester by si již sesterské povolání nevybralo.

Z hlediska společenského ocenění profese sestry se v rámci sedmdesáti povolání umisťuje na sedmém až desátém místě, což podle Farkašové značí její nezanedbatelnou pozici v očích veřejnosti. Naše šetření ovšem ukazuje, že samotné sestry vnímají prestiž vlastní profese výrazně odlišně, nejčastěji uváděly, že ji považují za nízkou až velmi nízkou. Společenské ocenění je jistě důležitým faktorem pro každého zaměstnaného člověka, přispívá k pocitu uspokojení z vlastní práce a v širším pohledu pozitivně ovlivňuje i jeho životní postoj. V rámci dotazníkového šetření jsme se proto ptaly také na to, jak sestry vnímají ocenění své práce ze strany pacientů. Překvapivě značný počet sester – 48 % – se domnívá, že pacienti jejich práci neoceňují. Pouze čtvrtina sester vnímá odezvu od pacientů kladně a 27 % odpovědělo, že nad tímto nepřemýšlí.

Co se týká hmotného ocenění, pak 54 % dotázaných uvedlo, že není spokojeno s finanční odměnou, 28 % sester platové ohodnocení své práce považuje za přijatelné.
V průzkumu sestry hodnotily i pracovní podmínky na svém konkrétním pracovišti. S přístupem vedení je spokojeno 54 % dotázaných, 29 % nikoli. Z šetření vyplynulo, že 54 % sester je spokojeno i s pracovními podmínkami, 31 % dotazovaných své pracovní podmínky hodnotí jako neuspokojivé. V této souvislosti se nečastěji objevovala kritika nedostatku pomocného personálu. S možností svého dalšího profesního růstu pociťuje spokojenost 73 % dotázaných, 9 % nikoli.

Mezilidské vztahy na pracovišti jsou dalším významným faktorem, jemuž jsme se v průzkumu věnovaly. Ačkoli je dobrý pracovní vztah mezi lékařem a sestrou jedním z předpokladů pro kvalitní výkon tohoto povolání, 55 % dotázaných nepociťuje, že by lékaři jejich práci oceňovali, opačnou zkušenost uvádí pouze 27 %. Na dotaz, jak hodnotí své postavení ve vztahu lékař-sestra, polovina odpověděla, že se považují za plnohodnotného člena týmu, ale druhá část dotazovaných uvedla, že se cítí být jen poslušným vykonavatelem příkazů lékaře a pacienta. Protože sesterská profese je mimo jiné založena na širší týmové spolupráci, zaměřily jsme se na vnímání pracovního kolektivu. Nejčastěji sestry hodnotily svůj pracovní kolektiv jako přátelský a spolehlivý, pouze 14 % sester z celkového počtu dotázaných jej označilo jako problematický. Vyskytne-li se pracovní problém, obrátí se 53 % dotázaných sester na staniční sestru, čtvrtina dá přednost kolegyni a jen malá část se s pracovním problémem obrátí na vrchní sestru.

Profese po všech stránkách náročná

Sesterská profese patří bezesporu mezi náročná povolání, a to jak po stránce fyzické, tak i psychické. Zdravotnický personál této kategorie po delším působení v oboru pociťuje značnou únavu, je ohrožen i syndromem vyhoření. Sestry jsou vystaveny stálé psychické zátěži, musí přistupovat k práci s maximálním nasazením, na jejich schopnosti, dovednosti a znalosti jsou kladeny vysoké požadavky. Přidají-li se k tomuto typické stresové faktory, jako je například směnný provoz, změny rytmu spánku a odpočinku, dále zodpovědnost za nemocné, nedostatek sester a pomocného personálu, ale také aspekty soukromého života, může po nějaké době dojít k vyčerpání psychických i fyzických rezerv organismu.

Zajímalo nás tedy, zda sestry v našem vzorku u sebe pociťují známky vyčerpání. Na přímou otázku, zda u sebe pozorují známky syndromu vyhoření, odpovědělo 48 % sester záporně, 30 % sester se však vyjádřilo, že symptomy syndromu vyhoření u sebe vnímají. V souvislosti s výkonem sesterské profese přiznalo pocit vyčerpání 25 % sester. Občasné stavy vyčerpání uvedlo 69 % sester, ovšem v dotazníkovém šetření zazněl i názor, že profesionální sestra si pocity vyčerpání připouštět nesmí. Z celkového počtu dotazovaných přiznává psychické vyčerpání 22 % sester, 13 % cítí fyzické vyčerpání a 65 % sester pociťuje vyčerpání obou systémů.

V dotazníkovém šetření jsme se dále zaměřily na problematiku fluktuace. Z odpovědí vyplývá, že 57 % sester nezměnilo za posledních pět let pracoviště. Ostatní sestry za období posledních pěti let své pracoviště změnily, a to 33 % jednou a 10 % dokonce vícekrát. Nejčastějším důvodem změny pracoviště byl odchod za lepšími pracovními podmínkami. Dalšími důvody bylo lepší finanční ohodnocení a lepší kolektiv. Překvapující informací bylo zjištění, že 35 % sester připustilo, že je jejich rodiny nabádají k opuštění profese. V horizontu několika následujících let chce 58 % dotazovaných sester pokračovat ve výkonu svého povolání. V případě zajímavé nabídky by 38 % sester uvažovalo o odchodu z této profese. Mezi nejčastější důvody, které sestry vedou k úvaze o odchodu ze současného pracoviště, patří nedostatečné finanční ohodnocení, nevyhovující pracovní podmínky nebo špatný kolektiv. Dalším důvodem je vykonávání nekvalifikované práce. Přes množství negativních vlivů se však 64 % dotazovaných sester cítí být prací sestry naplněno.

Z počtu sester, které o odchodu ze současného pracoviště uvažují, by polovina odešla mimo zdravotnictví, čtvrtina by šla pracovat na jiné oddělení nebo do jiného zdravotnického zařízení. V případě, že by se rozhodly odejít ze současného pracoviště, má podle svého názoru 86 % sester dostatek pracovních možností.

Na současném pracovišti setrvává 46 % dotázaných sester z důvodu dobrého kolektivu, 29 % motivují pro setrvání dobré pracovní podmínky, 10 % sester se domnívá, že nemají možnost odejít nebo že nic jiného neumějí, a mají strach ze změny. Zmíněn byl i důvod vysokého věku sester, pro který už změnu podstupovat nechtějí.
Pozitivní zjištění je, že 94 % sester stále těší ošetřovat nemocné a pouze 6 % sester se vyjádřilo, že ošetřování nemocných jim už pocit potěšení nepřináší.

Závěr

Většinu sester k profesi přivedla touha pomáhat ostatním lidem, ale praktické zkušenosti jim ukázaly, že v tomto oboru není vše jen „růžové“. Cílem tohoto šetření bylo zjistit, které aspekty mají negativní vliv na postoj k jejich práci na konkrétním pracovišti. Za nejčastější negativní prvek považují dotazované sestry především malé společenské ohodnocení, z toho plynoucí nízkou prestiž tohoto povolání a dále nízké finanční ohodnocení. Jen polovina respondentů by si sesterské povolání zvolila znovu. Zjistily jsme, že téměř polovina sester v souboru vnímá ocenění své práce ze strany pacienta a lékaře za nedostatečné. Téměř polovina sester v posledních pěti letech změnila pracoviště, nejčastěji z důvodu odchodu za lepšími pracovními podmínkami. Z šetření ale vyplynulo i pozitivní zjištění, že více než polovina dotázaných sester plánuje svou profesi v horizontu několika následujících let nadále vykonávat, ačkoli se dvě třetiny z dotazovaných sester cítí být v souvislosti s výkonem povolání občas vyčerpány.

Výborné je, že naprostou většinu oslovených sester ošetřování pacientů stále těší, a přesto, že se v praxi setkávají se značným množstvím demotivujících prvků, většina hodlá ve výkonu svého poslání nadále setrvat. Jejich hlavní motivací je fakt, že je jejich práce naplňuje.


O autorovi: Bc. Monika Heplová1, Mgr. Helena Michálková2, Radioizotopové pracoviště, IKEM Praha1, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita, České Budějovice2 (mohe@ikem.cz)

Ohodnoťte tento článek!