MRSA a co dál?

Protože následná péče a ošetřování u MRSA pozitivních pacientů se nám jevilo jako problematické z důvodu špatné informovanosti a obav z přenosu nákazy, pokusily jsme se touto formou nastínit možnosti hygienických opatření, tak abychom se této infekce nemuseli obávat. Klíčová slova: MRSA – Methicilin rezistentní Staphylococcus aureus, hygienický režim/opatření, metodický návod

MRSA a co dál?

SUMMARY It seems that the care of the patients with MRSA is problematic due to insufficient information level and fears from contracting the pathogen. To decrease the fear from the infection we have addressed various preventive measures. Key words: MRSA – Methicillin Resistant Staphylococcus Aureus, hygienic regime, procedure guideline

Staphylococcus aureus je jedním z nejrozšířenějších lidských patogenů. Přibližně u třetiny lidí žije na kůži nebo na sliznicích a nevyvolává žádné potíže. Stačí však sebemenší porucha přirozené odolnosti a projeví se jako patogen. Staphylococcus aureus poté proniká do tkání a vyvolává onemocnění, a to od poměrně banálních kožních hnisavých afekcí přes závažné záněty vnitřních orgánů až po syndrom toxického šoku a smrtelně probíhající sepse.

Sledování MRSA ve FN Ostrava

MRSA pozitivní pacienti se ve FN Ostrava sledují již od roku 2005. Postupně se vyvíjela spolupráce s lékaři, postupně se vyvíjel také formulář na sledování MRSA pozitivních pacientů. Formulář prošel v časové řadě od roku 2005 několika úpravami. S informacemi z formuláře se dále pracuje, kontakty jsou sledovány a je prováděn screening (výtěry). V současné době nám poskytované údaje o pacientovi plně vyhovují a slouží ke zpracovávání měsíčních statistických přehledů. U těchto měsíčních statistických přehledů se provádí křížová kontrola se zasílaným přehledem pacientů se sdruženou rezistencí na antibiotika ze ZÚ Ostrava.

Hygienická opatření

Pacient s MRSA musí být izolován na samostatném pokoji vybaveném sociálním zařízením. Tato izolace musí být viditelně označena zvýšeným hygienickým režimem. Před pokojem musí být nachystány OOPP, v pokoji pacienta individualizace pomůcek a používání jednorázového materiálu. Odpad z tohoto pokoje je označen jako zdravotnický – infekční a je vynášen nejméně 1krát denně. S prádlem se musí manipulovat jako s infekčním. Provádí se dekontaminace nádobí pacienta nebo se používá jednorázové nádobí. Je třeba informovat a poučit pacienta, rodinu a ostatní návštěvy o důvodu zavedených opatření a nutnosti omezení návštěv.

Pacient musí být rovněž poučen o zásadách osobní hygieny a o nutnosti si dezinfikovat ruce. Při těchto opatřeních je nutné postupovat velmi opatrně, abychom při zvýšeném zájmu tohoto pacienta příliš nevyděsili. Vizity se provádějí vždy na závěr. Převazy podle možnosti provádíme na pokoji nebo v převazové místnosti, která musí být dekontaminována. Operace musí být vždy zařazena na závěr operačního programu. Pokud je nutné vyšetřit pacienta mimo jeho pokoj, musíme dané pracoviště včas informovat, aby si vyhradilo prostor pro vyšetření tohoto pacienta. Většinou to bývá na závěr ordinačních hodin. Pacient musí být také při transportu zajištěn podle toho, o jakou lokalizaci MRSA se jedná (dýchací cesty – rouška). Pracovnice úklidových firem jsou poučeny, že úklid v daném pokoji musí být prováděn vždy na závěr a za použití OOPP (empír, rukavice, případně rouška). Po propuštění pacienta je proveden závěrečný úklid včetně ohniskové dezinfekce.
Jak je patrno z předchozího textu, ve FN Ostrava je problematika MRSA vypracována ve vnitřních předpisech a jejich striktní dodržování ocenili i inspektoři JCI při posledním předauditu.

Celostátní odborná konference „MRSA a co dál?“

Protože při předávání MRSA pozitivních pacientů (nosičství, kolonizace, infekce) z naší nemocnice do ostatních zařízení, např. jiných nemocnic, do zařízení následné či sociální péče, vyvstává problém při překladu, propuštění, byla uspořádána celostátní odborná konference zabývající se problémem MRSA („MRSA a co dál?“, 18. 11. 2009). Konference nebyla určena jen pro zaměstnance FN Ostrava, ale především pro pracovníky zařízení následné či sociální péče, kteří se obávali takového pacienta přijmout. Hlavní problém tkví v nedostatečné informovanosti zainteresovaných stran, jak s takovýmto pacientem manipulovat, co pro něho připravit a jak zabránit dalšímu šíření této infekce.

Na konferenci byli přizvání zástupci MZ ČR, zástupci pojišťoven, právníci. Díky těmto zainteresovaným skupinám se rozvinula mohutná a podnětná diskuse, která vedla k vypracování návrhu metodického návodu – Protiepidemická opatření u osob s nálezem MRSA v zařízeních sociálních služeb s pobytovou formou. Tento návrh je t. č. na MZ ČR v připomínkovém řízení, které již v době vydání tohoto čísla časopisu bude ukončeno.

Závěr

Jsme rády, že nám bylo umožněno spolupracovat na dokumentu, který bude návodem ke stanovení protiepidemických opatření u osob s nálezem MRSA pro odbornou veřejnost.


O autorovi: Mgr. Hana Chalupová, Mgr. Eva Zlotá, Úsek hygienika, FN Ostrava (hygiena@fno.cz)

Ohodnoťte tento článek!