Nácvik péče o stomii u pacienta s tělesným handicapem

Slovo „stoma“ pochází z řečtiny a znamená ústa, v přesném významu pak otvor, vyústění nebo vývod.


SOUHRN: Pokud bude pacient se stomií vědět, proč mu musela být stomie založena, pomůže mu to snáze se smířit s důsledky této operace a přizpůsobit se nové situaci.
Klíčová slova: stomie, soběstačnost, tělesný handicap

SUMMARY: The patient who knows the purpose of stoma formation will cope better with the operation and will adjust more easily to the new situation.
Key words: stoma, independence, physical handicap


Nejčastějším typem stomie je vývod na tlustém střevě – kolostomie. Zakládá se buď na příčném tračníku (transverzostomie), nebo na esovité kličce (sigmoideostomie). Ústí stomie bývá většinou v úrovni kůže. Stomie je normálně kruhová nebo oválná, červenorůžové barvy, podobně jako sliznice v ústech. Ve stomii nejsou žádná nervová zakončení, takže není citlivá na bolest. Stomie může být dočasná nebo trvalá. O dočasné stomii se zmiňujeme v případě, že její vytvoření je na dobu určitou a slouží pouze k odlehčení činnosti střeva do doby jeho zhojení. Trvalá stomie je řešením bez možnosti návratu do původního stavu (například úplné odstranění konečníku).

Pokud bude pacient se stomií vědět, proč mu musela být založena stomie, pomůže mu to snáze se smířit s důsledky této operace a přizpůsobit se nové situaci. Je naprosto přirozené, že ho trápí vyhlídky do budoucna. Stojí před životně důležitými skutečnostmi, z nichž nejnáročnější je zřejmě vyrovnání se co nejdříve s faktem, že má stomii. Dále je pro pacienta se stomií velmi důležité naučit se používat stomické pomůcky a ošetřovat vývod. Díky neustálému vývoji jsou k dispozici moderní pomůcky poskytující vysoký komfort a kvalitu života. Je mimořádně důležité, aby si v širokém spektru stomických pomůcek pacienti vybrali tu, která jim bude nejvíce vyhovovat a uspokojovat jejich každodenní potřeby.

Stomie není nemoc! Proto vše, co platilo před operací, bude platit i po operaci. Není důvod, proč by stomik nemohl brzy opět jít na návštěvu, do divadla, do restaurace nebo třeba tancovat. Záleží pouze na tom, jak rychle získá opět svou sebedůvěru. Proto při edukaci pacienta musíme ke každému novému stomikovi přistupovat individuálně, protože každý se s tímto faktem vyrovnává po svém. A významnou roli v tom, jak pacient se stomií přijme svou novou životní situaci, může hrát i jeho případný tělesný handicap.

Kazuistika

Na naše oddělení byl přijat 53letý pacient s tumorem rekta. Odeslán byl primárně praktickým lékařem k urologovi, který při vyšetření per rectum vyslovil podezření na neo recta. Byla provedena rektoskopie do 7 cm, kolonoskopie se závěrem exofytická infiltrace od svěrače do 10 cm.
V dětství pacient prodělal poliomyelitidu s kvadruparézou, hrudník měl těžce deformován kyfoskoliózou, byl kachektický (za rok zhubl asi 20 kg). Po předchozích potřebných vyšetřeních byla provedena operace – amputace rekta podle Milese. Po operaci byl muž hospitalizován na oddělení JIP a za čtyři dny přeložen zpět na standardní oddělení. Kvůli tělesnému postižení byl nácvik péče o stomii složitější a časově náročnější, ale pacient byl trpělivý a sám jevil zájem o sebepéči. Odůvodňoval to tím, že byl takhle vedený „odmala“, aby se o sebe v rámci možností postaral sám. Homecare odmítal s tím,,,že to zvládne“. Pacient sám vyžadoval delší čas při nácviku péče o vývod. Samotnou edukaci jsme započali tištěným edukačním materiálem, který si svědomitě pročetl a poté kladl otázky, které mu byly zodpovězeny.

Péče o vývod byla komplikovanější i pro deformaci prstů na obou horních končetinách, související s prodělanou poliomyelitidou. Nejprve si osahal pomůcky jen tak bez jejich nalepení. Zpočátku se naučil obstarávat výpusť sáčku. V počáteční fázi jsme použili jednodílný systém, ze kterého jsme přešli na dvojdílný systém, tzn. zvlášť podložka a zvlášť sáček. Dvojdílný systém jsme zvolili z důvodu delšího nalepení, podložka může být nalepena na kůži 3–5 dnů, aniž by se poškodila parastomální pokožka. Sáček se mění podle potřeby. Pacient preferoval výpustný sáček, protože přes výpusť mohl upouštět přebytek plynů. Vývod byl vyšitý v úrovni břišní stěny, proto jsme použili mírně konvexní podložku, kde se dají prsty lépe vložit pod přírubový kroužek a sáček se k podložce připevní stiskem kroužku na sáčku a příruby mezi prsty, aniž by se vyvíjel tlak na břišní stěnu.

Vystřižení potřebného otvoru na podložce pacient zvládl i přes deformaci prstů na rukách. Problémem byla spíše volba polohy, ve které bude následně o vývod pečovat. Pacient se pro tělesné postižení pohyboval na vozíku, chůzí o berlích, které má speciálně upravené, zvládal pouze kratší vzdálenosti. Vestoje bez opory se neudržel a pro deformaci páteře byl stále spíše v mírném předklonu, kvůli čemuž měl na břiše vytvořeny kožní záhyby, bránící bezpečnému nalepení podložky. I vzhledem k váhovému úbytku u pacienta byla kůže na břiše povislá. Péče o stomii vsedě byla komplikována zavedeným rektálním drénem do dutiny po amputaci rekta. Sed byl pro muže bolestivý, ani po odstranění drénu se situace zpočátku nezlepšila, navíc vsedě byla kůže na břiše taktéž nakrabacena.

Proto se zatím jediným možným řešením jevila poloha vleže. V nemocnici jsme to vyřešili pomocí zrcadla drženého sestrou, tak aby pacient viděl na vývod stomie. Pro domácí ošetření si pacient nechal vyrobit zrcadlo připevněné na stojanu. I přes svůj handicap a počáteční problémy s výběrem vhodné polohy se úkolu zhostil na jedničku. Nepropadl „beznaději“ a stál si za svým, „že to zvládne sám“. Nácvik byl sice díky zdravotnímu handicapu pacienta časově náročnější, ale čas takto strávený nebyl zbytečně vynaložený a pacient není nadále odkázaný na pomoc druhé osoby, ale může se spolehnout sám na sebe. Z tohoto přístupu by si měl vzít příklad leckterý „zdravý“ člověk.


O autorovi: Iveta Zemanová, chirurgické oddělení, Litomyšlská nemocnice a. s. (ivcazemanova@email.cz)

Ohodnoťte tento článek!