Náhodné požití dezinfekčního prostředku

12. 11. 2008 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Požití alkalických žíravin způsobuje poleptání dutiny ústní, horních cest dýchacích, jícnu a žaludku. Jsou život ohrožující, v těžkých případech dochází k perforaci vnitřních orgánů s mediastinitidou a peritonitidou a ne vzácně končí smrtí. Pacienti po sebevražedném záměru mají častěji pozitivní fibroskopický nález než ti, kteří požili zásady náhodně. Pozdními následky jsou tracheoezofageální a aortoezofageální fistule, striktury v dutině ústní, jícnu a žaludku.


SUMMARY

I ngestion of alcalic substances causes burns to the oral cavity, upper airway, esophagus and stomach. It is a life threatening situation, in serious cases perforation of organs can occur with mediastinitis and peritonititis which can lead to death of the patient. In comparing with accidental swallowing the patients who have committed a suicide have more often positive fibroscopic findings. Late effects of the incident are tracheoesophageal and aortoesophageal fistula and strictures in the oral cavity, esophagus and stomach.

Při požití kyselin nebo zásad nevyvoláváme zvracení, ale je nutné podat co nejvíce tekutin, a to jak neutralizujících, tak neneutralizujících, např. vody. Při požití kyselin se jako nejvhodnější neutralizace jeví mléko či jedlá soda, při požití zásad podáváme ocet nebo citronovou šťávu.

Muže, M. P. (*1979), jsme přijali na naše oddělení po náhodném požití neznámé tekutiny, která byla v láhvi od vína. Policie následně zjistila, že se jedná o Merax AC, což je čisticí a dezinfekční prostředek (pH 12). Pacient je 6 let závislý na pervitinu (nyní aplikace spíše jen o víkendech). Při příjmu jsme zavedli NGS, provedli výplach žaludku, ve výplachu se objevuje krev a části žaludeční sliznice, zajistili jsme i. v. vstup a močový katétr. Pacient byl při vědomí, dávil se až dusil, vykašlával a zvracel napěněnou tekutinu.

1. den: Zavedli jsme centrální žilní katétr, NGS na spád, odsávali z horních cest dýchacích, podávali O2 nosními brýlemi 7 l/min, pro neklid až agresivitu byla nutná sedace. Lékaři preventivně nasadili ATB. Rtg srdce a plic (S+P) bylo bez patologie, rtg břicha bez nálezu náhlé příhody břišní. Oběhově byl pacient stabilní, sinusová tachykardie (110), TK v normě, afebrilní, saturace uspokojivá, centrální žilní tlak (CŽT) při zavedení +2, začali jsme pacienta hydratovat a zapisovali bilanci tekutin (BT) za 24 hodin - 1750/1600.

Laboratoř: alkohol - 0 ; toxikologie -pozitivní benzodiazepiny, amfetamin; ABR - respirační acidóza; biochemie -vyšší CRP, mírně zvýšený bilirubin; KO -leukocytóza; koagulace - uspokojivá. 2. den: NGS na spád (odpad 50 ml/hod.), ráno jsme provedli kontrolní EKG, rtg S+P a pokračovali v oxygenoterapii brýlemi, pacient však začal desaturovat. Pro neschopnost aktivního odkašlávání a nemožnost důkladné toalety dýchacích cest jsme pacienta opakovaně odsávali pomocí laryngoskopu.

Anesteziologické konzilium doporučilo intubaci, kterou po sedaci (Sufentanil, Midazolam) lékař provedl orotracheálně kanylou č. 8. Pacient spontánně ventiloval, proto nebyla nutná UPV, a byl tedy napojen na Kendall systém (10 l O2, FiO2 50 %). Pacienta jsme důkladně odsávali a lavážovali, sputum bylo mírně krvavé, hlenovité. Kvůli měření arteriálního tlaku a častým odběrům ABR jsme zavedli arteriální katétr. V celkové anestezii lékaři provedli gastrofibroskopii (GFS). NGS jsme extrahovali a pro riziko perforace jícnu novou nezavedli. Sedace pokračovala kontinuálně lineárními dávkovači.

Na návštěvu přišla matka (zdravotní sestra, informována o závažnosti stavu, rizicích a prognózách) a přítelkyně, která také příležitostně užívá pervitin, nyní je v 10. týdnu těhotenství. Pacient byl hydratován (10% glukóza, Voluven Ringerfundin), léčba ATB pokračovala, přiordinovány kortikoidy. Echokardiografie prokázala malý pleurální výpotek. Zajišťovali jsme celkovou ošetřovatelskou péči a obzvlášť jsme pečovali o dýchací cesty. Pacient byl subfebrilní, akce srdeční (AS) 80 až 100 180, TK v normě, CŽT v normě. Stále nic per os, BT 6310/5600.

Laboratoř: hepatitida B, C negativní, HIV negativní, biochemický screening v normě, zvýšené CRP, glykemie kolem 6 mmol/l, ABR - respirační acidóza, Kendall nastavován podle výsledků (O2 10 l, FiO2 35 %), KO - leukocytóza.

3. den: Pacient spontánně ventiloval přes intubační kanylu, pečovali jsme o dýchací cesty, Kendall 8 l O2 a FiO2 20 %, tlumen Sufentanilem kontinuálně, občas reagoval na oslovení a vyhověl pokynům, na odsávání reagoval grimasami. Pokračovali jsme v zavedené terapii, k infuzím přidán Aminoplasmal Hepa 10%, z léků Losec kontinuálně. CŽT přes den +3 až +8, večer opakovaně až +15. Proto jsme podali Furosemid i. v., diuretická odpověď byla dostatečná. Jinak byl pacient subfebrilní, oběhově stabilní, BT 4450/4200. Substituce kalia, v ABR vyšší O2.

4. den: Během noci jsme vysadili sedaci a ráno pacienta extubovali, oxygenoterapie maskou 8 l/min. S pacientem bylo možné navázat kontakt, popisoval události, které vedly k hospitalizaci. Protože chtěl být propuštěn domů, informovali jsme jej o rizicích a možných komplikací, které by v souvislosti s tím mohly nastat. Ve spolupráci s matkou se nám podařilo pacienta přemluvit, aby v nemocnici zůstal. Provedli jsme kontrolní rtg S+P a echokardiografii. Odpoledne jsme extrahovali arteriální katétr a nasadili Tiapra i. v. Laboratorní nálezy uspokojivé. Začal po malých dávkách popíjet vodu a nutriční výrobky.

5. den: Pacient opět chtěl být propuštěn, proto jsme navýšili Tiapra na 2 amp. á 6 hod. a zavolali psychiatrické konzilium, jehož závěr byl, že pacient je schopen rozhodnutí ohledně dalšího pobytu v nemocnici. S personálem mluvil o tom, že se on i přítelkyně chtějí zbavit drogové závislosti. Přišla ho navštívit matka a přítelkyně, jinak sledoval televizi nebo poslouchal rádio, říkal, že se nudí. Do infuzí jsme doplňovali kalium.

6. den: Nemocný se cítil velmi dobře a stále mluvil o tom, že by chtěl jít domů, byl si vědom rizika předčasného propuštění (naplánována kontrolní GFS na 8. den hospitalizace). Zredukovali jsme infuzní terapii, protože p. o. příjem byl bez komplikací. Pacient se ptal, proč výrobce nutričních přípravků ještě nenapadlo vyrobit tekutý řízek.

7. den: Pacient stále naléhal na propuštění, nedařilo se jej přesvědčit o nutnosti GFS a během dopoledne podepsal reverz. Zrušili jsme invazivní vstupy. Pacient odešel v doprovodu přítelkyně domů, byl poučen o nutnosti tekuté stravy a doporučili jsme mu kontrolu u obvodního lékaře a gastroenterologa. Asi za dva měsíce jsme kontaktovali matku. Syn bydlí u ní doma, údajně i s partnerkou abstinují, kontrolní GFS uspokojivá.

Literatura
Akutní intoxikace v intenzivní medicíně. Ševela, K., Ševčík, P., Kraus, R. a kol. 1.vydání, Praha, Grada Publishing 2002, s. 139-145.

Blanka Moštková, DiS., Radmila Roháčková, JIP 2, Interní klinika IPVZ, Krajská nemocnice Tomáše Bati, a. s. (b.most@seznam.cz)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?