Návaznost ošetřovatelské péče u klienta s Alzheimerovou chorobou

Motto: „Všeobecně se má za to, že nemocní s touto chorobou nejsou ani více, ani méně šťastní než lidé s normálním poznáváním. Rodiny ovšem trpí strašně. Připočteme-li k emocionálnímu utrpení ještě fyzickou zátěž z péče o dementního příbuzného, bude zřejmé, kdo trpí.“ PhDr. Robert G. Coenen.

Alzheimerova demence se rozvíjí pomalu, plíživě, zpočátku nenápadně. Nejprve se objeví zapomnětlivost, poměrně brzy k ní přistupují poruchy prostorové orientace spojené s dezorientací místem a blouděním, poruchy logického uvažování, poruchy exekutivních funkcí. Dochází k degradaci osobnosti, postižení ztrácejí náhled na chorobu. Objevují se přidružené poruchy chování nejrůznějšího charakteru. Může se přechodně vyskytnout agresivita, depresivní ladění, inverze spánku, psychotické příznaky. Intelektuální schopnosti výrazně deteriorují.

V pozdních stadiích nemoci postižení ztrácejí schopnost péče o sebe samé, stávají se plně odkázanými na péči svého okolí. Bývají inkontinentní, trpí amnestickou dezorientací.

Nakonec v důsledku choroby umírají. Bezprostřední příčinou smrti bývají např. bronchopneumonie nebo úrazy, k nimž však dochází v důsledku základní choroby. Ta je statisticky čtvrtou až pátou nejčastější příčinou úmrtí vůbec.

KAZUISTIKA

V psychiatrické léčebně 76letá pacientka byla přijata k plánované hospitalizaci na uzavřeném oddělení psychiatrické léčebny na doporučení ošetřujícího lékaře pro výrazný noční neklid, kdy vykřikuje, bloudí bytem, ruší i spolubydlící.

Nemocnou při příjmu doprovází dcera a manžel, což je velkou výhodou pro sepsání ošetřovatelské anamnézy. Sama pacientka komunikuje zhruba dvěma větami, kterými sdělí své pocity. Je inkontinentní, při jídle vyžaduje pomoc stejně jako při veškerých hygienických úkonech.

Během prvních dnů hospitalizace byla pacientce provedena vstupní vyšetření, na základě kterých se zjistilo, že je kardiopulmonálně kompenzovaná. Stejně jako doma není ani v léčebně pacientka orientována místem ani časem, má tendence utíkat, v noci křičí. Postupně se její stav upravuje po změně léků, ordinován je Tiapridal tbl.

Od samotného příjmu situaci mapuje sociální sestra. Je zřejmé, že rodina již nadále nezvládne celodenní péči, přestože se jí věnovala již několik let. Společně s lékařem řeší možnosti následné péče po propuštění s ohledem na eventuální čekací dobu. Rodina je poučena o projektu Bezpečný návrat (možnost objednání plastového náramku pro pacienta, s kontaktním telefonním číslem), dále o svépomocných skupinách vedených českou alzheimerovskou společností. Po celou dobu hospitalizace je pacientka ošetřována podle specifik ošetřovatelské péče u nemocných Alzheimerovou chorobou.

Z nabízených možností v našem regionu rodina zvolila pro pacientku zavedené sanatorium s celodenní odbornou péčí, kam pacientku překládáme v kompenzovaném stavu s podrobnou ošetřovatelskou zprávou.

V sanatoriu

Klientka je přivezena do sanatoria v odpoledních hodinách sanitním vozem v doprovodu manžela. Fyzické vyšetření sestrou TK 150/90, P 98 ', TT 37,0 °C, výšku a váhu nelze zjistit. Klientka při příjmu ležící, při vědomí, dezorientovaná, samostatně nepohyblivá, jazyk na požádání nevyplázne. Stále opakuje tutéž větu. Působí vystrašeným dojmem.

Lékařská dg.: Demence Alzheimerova typu, porucha nálady, hypertenze. Následně byla vykoupána a uložena na třílůžkovém pokoji. Ve spolupráci s jejím manželem byla sepsána biografická anamnéza, která je výchozím bodem pro individuální péči v bazální stimulaci.

1. Somatická anamnéza: Klientka žila skromně, pracovala jako kuchařka, starala se s manželem o děti, denně se koupala a dvakrát denně si čistila zuby pastou Flora. V noci špatně spala a musela mít hodně polštářů pod hlavou.

2. Vestibulární: Nic významného, procházky, pokud byla doma – velká řxace na domácnost.

3. Vibrační: Ráda jezdila na kole.

4. Optická: Pokud mohla, velmi ráda četla a sledovala v televizi soutěže všeho druhu.

5. Auditivní: Poslouchala ráda vyprávění vtipů a zábavné pořady v rádiu, nesnáší hluk.

6. Orální: Klientka má ráda perlivé limonády, maso, brambory, tvarohové šátečky, naopak nesnáší špenát, segedínský guláš, červenou řepu a červené zelí.

7. Olfaktorická: Klientka miluje citronovou vůni.

8. Taktilně haptická: Běžné předměty používané v domácnosti.

Pokusili jsme se integrovat ošetřovatelské nabídky do ošetřovatelské péče a sledovali reakce pacientky. Klientka byla seznámena se svým novým pokojem a se svou spolubydlící. Na noční stolek, na který dobře vidí, jí byl postaven její hrneček na kávu, vázička a knížka. Na poličku nad lůžkem jsme dali její hygienické potřeby a květinu v květináči.

Klientka byla převlečena do trička a tepláků, které jí přinesl manžel z domova. Na klientce bylo patrné, že je ráda obklopena věcmi, které zná.

Druhý den manžel přinesl obrázky z domova, které jsme pověsili podél lůžka v úrovni jejího zorného pole. Klientka se ovšem stále bojí, opakuje větu: „Bojím se.“ Na čelo lůžka jsme připevnili cedulku s „iniciálním dotekem“ -veškerý personál stejně oslovuje klientku, a všechny úkony s ní prováděné jí objasňuje, při oslovení se dotýká vždy stejného místa (např. ramene). Oslovování se odlišuje od jejích nejbližších, z důvodu rozlišení rodiny a personálu.

U klientky provádíme zklidňující koupele a masáže. Po koupeli ji ukládáme do lůžka, do její oblíbené polohy „hnízdo“.

Klientka si tímto uvědomuje hranice svého těla, což jí přináší pocit bezpečí. Vždy po obědě sedí v křesle u televize. Abychom potlačili její pocit strachu, jsou v její přítomnosti vždy spolupacienti a vyčleněný personál, nebo rodina, která může být s klientkou neomezeně dlouho. V pitném režimu využíváme perlivou citronovou limonádu a kávu.

Z jídelníčku vypustíme potraviny, které nemá ráda. Postupem času jsou u klientky prováděny diametrální masáže, jako prevence kontraktur a pasivní cvičení pro seniory.

V rámci reminiscenční terapie se s pomocí rodiny pokoušíme zhotovit tzv. kufr vzpomínek.

Do kufříku, který má u sebe, jsou umístěny předměty (pohledy, dopisy, fotografie, hrneček, životopis), na které má celoživotní vazby. Tento kufřík slouží i jako most k rozhovorům ať již klientky s rodinou, nebo s personálem, který o ni pečuje. Během tří týdnů dochází u klientky ke zklidnění, sžití s novým prostředím. V noci spí, nebojí se, ustrašený výraz v obličeji vymizel.

Celkově působí klidně a spokojeně. Do budoucna plánujeme přejít z úplné péče na péči asistovanou.

Doporučení do praxe

Velice výhodná je dlouhodobá spolupráce s rodinou klienta. Při některých terapeutických úkonech dokonce nezbytná (vyhledání starých fotografií pro kufřík vzpomínek).

Rodina klienta má možnost pravidelně sledovat jeho stav a provázet jej i v posledních chvílích jeho života. Sama tak ovlivňuje kvalitu ošetřovatelské péče a zároveň je edukována pro případ dovolenek. Sestra, která tráví se svými klienty nejvíce času a zná je nejdůvěrněji, je tím nejvhodnějším člověkem k poskytování výuky.

Nelze opomenout vliv na další generace, protože vychováváme především osobním příkladem. Tak, jak se dnes my postaráme o své nemocné rodiče, tak se jednou postarají naše děti o nás.


SOUHRN

Článek dokládá, jak důležitá je návaznost, spolupráce a vzájemná informovanost jednotlivých ošetřovatelů v péči o pacientku. Nejprve jsou to členové rodiny, pak ošetřovatelský personál psychiatrické léčebny a následně specializovaný ošetřovatelský tým soukromého sanatoria.

SUMMARY

The article shows how important is continuity, cooperation and information sharing among all care providers. First, it is the family members, than the nursing staff of the psychiatric hospital, and than the specialized nursing team of the private health care facility.

LITERATURA
Škrlovi, P. a M.: Kreativní ošetřovatelský management. Praha, Advent-Orion s. r. o. 2003. Raboch, J., Zvolský P.: Psychiatrie. 1. vydání, Praha, Galen. 2001.

O autorovi: Jana Martincová1, Eva Krůčková2 Psychiatrická léčebna Dobřany – detašované pracoviště Písek1 Prácheňské sanatorium o. p. s., Písek2 (martincovajana@centrum.cz)

Ohodnoťte tento článek!