Návštěva dítěte u alergologa

Je vhodné, aby dětská sestra pracující u praktického lékaře předem informovala rodiče, co všechno je v alergologické  ordinaci s dítětem čeká. Usnadní tím první kontakt nejen rodičům, ale i ambulantnímu specialistovi. Sestra je nejbližším spolupracovníkem lékaře. Proto její příprava pro edukační aktivity je velmi žádoucí.

Co musí sestra sdělit rodičům

Základní alergologické vyšetření se provádí v období bez příznaků nemoci, dítě by mělo být zdravé, po odléčení akutních obtíží a s dostatečným odstupem od poslední aplikace protialergického léku (antihistaminika, což jsou léky, které brání účinku histaminu, mimo jiné mediátoru všech alergických reakcí (typu Zyrtecu, Claritinu, Flonidanu, Dithiadenu atd.).

Vysvětlit rodičům, co je cílem alergologického vyšetření. Je to zjištění, zda jejich dítě ve svém těle tvoří alergické protilátky typické pro alergickou reakci, zjištění stavu imunitního systému, proč je jejich dítě opakovaně nemocné, proč stále kašle apod.

Upozornit, aby se předem informovali u svých rodičů nebo i v širším příbuzenstvu o event. výskytech kožních a plicních chorob, stavů dušností, nádorových onemocnění, zjistili, kdo často navštěvuje krční a nosní ambulanci a s jakými problémy. Alergie se vyskytuje často u více členů rodiny, není nakažlivá, ale určité dědičné odchylky k ní dítě předurčují. Dědičnost není pravidelná, může i jednu generaci přeskočit, proto je nutné se ptát v širších souvislostech. Nedědí se určitá forma alergie, ale jen sklon k alergické reaktivitě. Např. babička, matka a dítě trpí každý jinou formou projevu alergie (jeden kožními projevy, druhý projevy na nosní sliznici, třetí může mít obě formy a navíc bronchiální astma). Urychlí se tím odběr anamnézy, pokud ji nevypíše již praktický lékař, žádající odborné vyšetření.

Upozornit na možnost, že alergolog dítě odešle ještě k dalším odborným vyšetřením – k  odborníkovi na choroby nosní a ušní k vyloučení podílu na patologii chronických infekčních ložisek, dále třeba na gastroenterologii, pokud bude podezření na refluxní chorobu jícnu, či oddělení tuberkulózy a respiračních onemocnění, pokud budou nejasné stavy dušností. Celkové hodnocení dítěte může být doplněno rtg vyšetřením, často je požadovaný krevní odběr na imunologické vyšetření.

Vysvětlit rodičům, že jedním ze základních alergologických vyšetření jsou kožní testy, které se u malých dětí a většiny pacientů již provádějí s minimálním pocitem bolesti. Na vnitřní stranu předloktí se nanesou v řadě malé kapičky (diagnostické alergeny) a kopíčkem se lehce naruší kožní povrch. Odečet testu je v průběhu 15 až 20 minut. Kožní testy mají vysokou výpovědní hodnotu a bývají pozitivní i u lidí, kteří jsou atopici, ale zatím nevědí o svém sklonu tvořit alergické protilátky, protože nemají žádné potíže. Pokud je diagnóza nejasná, lze doplnit kožní testy laboratorním průkazem alergických protilátek v krvi.

Upozornit rodiče, že ve většině případů je návštěva odborné ordinace nutná i následujícího dne, neboť určité druhy kožního testu se odečítají až za 24 hodin.

Upozornit rodiče na to, že jde o vyšetření časově náročné jak pro dítě a je samé, tak pro lékaře. Vhodné je doporučení návštěvy alergologa s doprovodem ještě další osoby – otce, babičky, tety – která by dítě dočasně výchovně zaměstnala v čekárně po dobu odebrání anamnézy na začátku vyšetření a poté opět na konci ordinace, aby byla byla v klidu schopna vnímat závěry plynoucí z vyšetření a základní pokyny nutné k léčbě.

Málokterý odborný lékař má v ordinaci zaměstnané dvě sestry, což bylo dříve zcela běžné. Navíc matka, velmi často na mateřské dovolené, pečuje o další malé dítě, které bere do ordinace s sebou. Pak nelze v klidu spolehlivě vést vyšetřování. Děti pobíhají, hlučí, při vyšetřování pláčí, na což citlivě reaguje sourozenec, a matka se nemůže dostatečně soustředit na spolupráci a těžko vnímá doporučení k ošetřování, závěry diagnózy apod.

Upozornit na to, že i když každý chce mít dítě zdravé, a to hned, v případě potvrzení diagnózy alergie je nutná veliká trpělivost. Neexistují zázračné postupy, které zbaví dítě potíží hned a natrvalo!

Sestra může podat informace o možnosti účasti malých alergiků na hromadných rekreačních pobytech, jakými jsou kupříkladu speciální tábory pro astmatiky a alergiky. Informace lze získat v Klubech alergiků a astmatiků, které napomáhají prohlubování spolupráce rodinných příslušníků chronicky nemocných dětí. Kluby již spolehlivě fungují několik let.

Informace se podávají postupně

Pokud se dostaví k alergologovi rodiče připraveni, probíhá celé vyšetřování hladce a zbývá dostatek času na podrobnou edukaci. V této části je hlavním aktérem opět sestra – již však odborně proškolená. Informace podává rodičům slovní i písemnou formou. Postupuje při tom po jednotlivých krocích – rozdělených do dalších návštěv – aby rodina nebyla zahlcena novými informacemi. Prohovoří základní bez-alergenový režim a způsob aplikace předepsaných léků k pravidelnému užívání. Podle ordinace lékaře názorně předvede používání pomůcek k aplikaci inhalovaných léků nebo způsob zacházení s  výdechoměrem a současně vysvětlí zapisování naměřených hodnot. Ty potom rodiče při kontrolách lékaři předkládají k nahlédnutí v rámci posouzení účinnosti léčby. Je vydán termín další návštěvy a v hrubých rysech nastíněn plán další terapie. Rodičům jsou v rámci první návštěvy poskytnuty základní nezbytné informace a písemné materiály pro jejich poučení. Sestra zdůrazní, že je nutné jejich pečlivé prostudování. Případné nejasnosti pak lze zkonzultovat s alergologem při další zvané návštěvě .

Závěrem je vydána zpráva z výsledku vyšetření pro praktického dětského lékaře, který je v úzké spolupráci s alergologem. S ohledem na to, že alergii se dosud ještě nepodařilo vyléčit, sklon tvořit alergické protilátky trvá po celý život, je na rodičích a později na dítěti samém, jak budou spolupracovat se svými lékaři a jakou kvalitu života si tím zvolí. V kladném případě se naučí znát svá rizika a budou schopni zcela nebo alespoň částečně předcházet vývoji potíží nebo je vhodnou léčbou zastavit. Základem léčby alergie není pouze lék, ale změna životního stylu celé rodiny alergického dítěte. Vyžaduje to splnit tvrdé nároky na úpravu prostředí, ve kterém alergik žije, nejen zpřísnit úklidový režim v bytě. Zásahy do bytového zařízení, rozloučení se – pokud lze – se zvířecími miláčky chovanými v bytě, někdy ordinovaná nutná dietní opatření, přinášejí mnohdy nelibě snášenou změnu životních zvyklostí v rodině po léta zaběhaných.

Tato všechna úskalí lze překonat prohloubením a hlavně udržením spolupráce rodiny s malým alergickým pacientem a v průběhu let i s pacientem samým v dospělosti. Takový pacient dokáže již naslouchat svému tělu, porozumí své nemoci, její podstatě, průběhu. Je dovedený k sebekontrole, dovednosti v léčbě a k aktivní účasti na léčebném režimu. Důvěřuje svému lékaři, ke kterému si vypěstoval v průběhu svého chronického onemocnění jakýsi partnerský vztah. Toto sdělení zní nadneseně, ale byl by to ideální příklad.

Realita je někdy „tvrdá“ … a kdo za to může?

Bohužel v dnešní uspěchané době plné stresů se stáváme svědky narůstající dysfunkčnosti rodin, narůstá horší spolupráce s rodiči nemocných dětí. Předkládaná doporučení lékařů se stále novými postupy možností zkvalitnění péče o pacienta naráží právě na neochotu těsnější spolupráce z důvodu časově vytížené rodiny nebo z podceňování choroby dítěte a tím nezájmu o bližší kontakt s odbornou ordinací.

Nezřídka zaujmou rodiče odmítavý postoj již v momentu, kdy je jim sděleno, že jde o onemocnění dlouhodobé a jejich působení při léčbě bude nezbytné. Říká se, že za tuto situaci odpovídá lékař, neboť je to známkou jeho neschopnosti pacienta řádně přesvědčit o nutnosti jeho podílu na léčbě, na spolupráci. Troufám si říci, že tomu tak v praxi není. Naopak, je druhá skupina pacientů (značně menší), která by s chutí využívala služeb lékaře kdykoliv, dokonce bez ohledu na jeho maximální pracovní vytížení. Ovšem přístup lékaře je k oběma těmto skupinám stejný.

Ideální je, pokud rodiče dokáží přijmout situaci takovou, jaká ve skutečnosti je. Chápou obtíže dítěte, umějí se vcítit do všech jeho problémů – nejen zdravotních – chtějí je podpořit a povzbudit. Správné je brát alergickou nemoc jako životní situaci, kdy je třeba přizpůsobit se plně doporučeným změnám životního stylu a léčebnému režimu a současně mírnit dopad těchto změn na dítě i rodiče samé.

MUDr. Daniela Planerová

Co musí sestra sdělit rodičům

Informace se podávají postupně

Realita je někdy „tvrdá“ … a kdo za to může?

Ohodnoťte tento článek!