Názor sester na registraci

Náš příspěvek jsme věnovaly názoru sester na registraci. Cílem práce, tzn. dotazníkového šetření, bylo zjistit, jak sestry přijaly registraci, jak registrace ovlivnila celoživotní vzdělávání sester, jak sestry hodnotí registraci, jaké překážky brání sestrám navštěvovat vzdělávací akce a jak je zaměstnavatel podporuje.

Tímto příspěvkem jsme chtěly zjistit názor sester na registraci. Od té doby, co se sestry mohou registrovat, zaznělo mnoho názorů kladných i záporných, nás ale zajímalo, jak registraci vnímají ty, kterých se to nejvíce týká – sester. Registrace vznikla na podporu a kontrolu celoživotního vzdělávání sester. Je tomu ale opravdu tak? Vede registrace k podpoře vzdělávání, a tím i k vyšší kvalitě poskytované péče? Nebo se registrace stala pouze strašákem, který vede k tomu, že se sestry bezhlavě vrhají do honby za kredity?

Původně měl být tento příspěvek pouze malým zamyšlením. Vytvořily jsme dotazník a doufaly, že najdeme alespoň pár dobrovolníků, kteří se uvolí zodpovědět několik otázek. Stalo se však něco neočekávaného, registrace a kreditní systém vyvolává v sestrách velké emoce a sestry se k tomuto tématu ochotně vyjadřovaly. Toto dotazníkové šetření reflektovalo více než 150 sester. Doufáme tedy, že naše práce opravdu vyjadřuje názor sester.

Použitá metodika

V tomto průzkumném šetření jsme oslovily různorodou skupinu sester. Dotazníkového šetření se zúčastnily sestry všech věkových skupin a byly zde zastoupeny rovnoměrně všechny stupně vzdělání kvalifikovaných sester a délky odborné praxe.

Výsledky z dotazníku

Všechny oslovené sestry si doplňují své odborné znalosti, ať již samostudiem (13 %), účastí na odborných seminářích (37 %), či studují VŠ (10 %) – většina sester tyto aktivity kombinuje. Důležitá informace je, že žádná sestra neodpověděla záporně. Z analýzy otázky zaměřené na frekvenci návštěv odborných akcí vyplývá, že 65 % sester navštěvuje odborné vzdělávací akce 1–5krát ročně, 29 % dotazovaných sester navštěvuje tyto akce 6–10krát za rok, 1 % dotázaných nechodí ani jednou a 5 % sester uvedlo, že navštěvují vzdělávací akce více než 10krát za rok.

Ze 150 oslovených sester 40 % nebrání nic v účasti na vzdělávacích akcích. Mezi nejčastější důvody, které brání sestrám v návštěvě těchto akcí, patří: vysoká finanční náročnost těchto akcí, rodinné důvody, špatná informovanost o pořádání těchto akcí a také rychlá obsazenost či vzdálená lokalita konání, žádná sestra neuvedla, že by neměla zájem se těchto akcí zúčastnit.

Zaměstnavatelé podporují sestry ve vzdělávání finančně (14 %), uvolněním z práce (20 %), organizací svých kurzů pro sestry (24 %) a v 18 % tyto výhody kombinují, pouze 14 % zaměstnavatelů nepodporuje sestry ve vzdělávání a sestry na mateřské dovolené také nikdo nepodporuje. Polovina dotazovaných sester chodí na vzdělávací akce ve svém volnu, 37 % sester uvolňuje zaměstnavatel a čas strávený na vzdělávací akci jim započítá, jako by sestra byla v zaměstnání. Další část sester navštěvuje vzdělávací akce během své dovolené a velmi jim to vadí.

Názor na registraci

Většina dotazovaných sester navštěvuje vzdělávací akce častěji než před registrací, 30 % se domnívá, že chodí stále stejně nebo o něco častěji, ale není to takový rozdíl. Otázka „zda je pro sestry snadné získávat kreditní body“ rozdělila sestry na dvě poloviny. Polovina sester se domnívá, že je velice obtížné získávat kredity, naopak druhá polovina sester se domnívá, že jim to nedá takovou práci. Důvody, proč se sestry registrovaly, jsou: 25 % se zaregistrovalo, protože jim to zaměstnavatel doporučil, 31 % sestrám to zaměstnavatel nařídil a čtvrtina sester se zaregistrovala, protože samy chtěly, 12 % sester uvedlo, že se zaregistrovaly, protože se registrovaly všechny.

Nejčastější důvody kladného hodnocení registrace, které sestry uváděly: práce bez odborného dohledu, podpora vzdělávání, vyšší prestiž povolání a finanční ohodnocení, dále pro zastávání dosavadní pozice, nebo proto, že se jim jako registrovaným lépe hledá práce. Záporné důvody, které sestry nejčastěji uváděly: nevidí žádná pozitiva, nevidí účelnost, je to pouze honba za kredity, nezlepší to kvalitu poskytované péče ani to nepřivede více sester do praxe.

34 % sester uvedlo, že se nezměnilo nic poté, co se zaregistrovaly, 44 % po registraci více navštěvují vzdělávací akce, 13 % sester si stěžuje na vysokou finanční náročnost sbírání kreditů a 3 % sester se zvýšilo finanční ohodnocení. Polovina dotazovaných sester si akce pečlivě vybírá podle své specializace, aby pro ně byla co nejvíce přínosná. Další faktory, které ovlivňují výběr akcí, jsou: finanční a časová dostupnost.

Většina dotázaných sester (88 %) se účastní vzdělávacích akcí vždy pouze pasivně. Pouze 10 % sester se účastní vzdělávacích akcí i jako aktivní přednášející. Nejobtížněji splnitelnou podmínkou se 65 % sester zdá naplnění počtu požadovaných kreditů. Čtvrtina sester nemá problém s žádnou z podmínek registrace. Celoživotní vzdělávání znamená pro většinu sester kombinaci samostudia, sledování odborné literatury a návštěvu na odborných akcích. Téměř polovina sester dodává, že se pro ně celoživotní vzdělávání stalo synonymem pro honbu za kredity.

86 % sester by se zúčastnilo odborného semináře i přesto, že by za účast nedostaly kredity, pokud by byl pro ně odborně zajímavý. Jen pro 7 % sester by to byla ztráta času. Informace o vzdělávacích akcích získávají sestry nejčastěji od zaměstnavatele, od kolegyň, z odborných periodik a z internetu. Většina dotazovaných tyto zdroje kombinuje.

Třetina dotázaných sester by chtěla souhrnný počet požadovaných kreditů snížit na polovinu. Třetině sester dosavadní výška kreditů vyhovuje a třetina sester neví. 94 % sester se domnívá, že absolvování vzdělávacích akcí je pro ně přínosem. Pro sestry jsou akce přínosné, i když nejsou z jejich oboru. Pouze 6 % sester se domnívá, že absolvování vzdělávacích akcí je pro ně nepřínosné, a to většinou pro jejich nízkou odbornou úroveň. (graf č. 3)

Diskuse: Volné odpovědi sester

Sestrám jsme daly prostor pro vyjádření názorů na registraci. Ve volných odpovědích sester se často opakovaly určité názory, a tak jsme je pro názornost rozčlenily do následujících oblastí. Registr: Sestry předpokládaly větší angažovanost registru. Domnívaly se, že pokud ČAS poskytne akci kreditní hodnotu a pořadatelé zase seznam absolventů vzdělávací akce, měl by registr zapisovat kredity postupně tak, jak je sestra získá.

Tímto systémem by registr poskytoval aktuální přehled a předešlo by se zmatku, který nastane po uplynutí registrační lhůty. Opakovaně sestry upozorňovaly na velký chaos při registraci a na velikou administrativní zátěž. Dále by sestry ocenily centrální registr všech vzdělávacích akcí, aby nepropásly zajímavou vzdělávací akci pro nedostatečnou informovanost.

Zaměstnavatel – finance: Sestry předpokládaly vyšší aktivitu a spolupráci ze strany zaměstnavatele. Očekávaly podporu a finanční pomoc. Jako velký problém sestry označily uvolňování z práce. Registrace vnesla konflikty do pracovních kolektivů sester, časté dohadování na odděleních, kdo půjde na seminář a kdo zůstane v práci. Sestry se chtějí vzdělávat, ale je to pro ně příliš finančně náročné.

Profese všeobecné sestry je velmi psychicky i fyzicky náročná. Mnoho sester poukazovalo na mnoho přesčasových hodin, pak je čeká doma druhá směna, péče o děti a domácnost. Mrzí je, že ušetřený čas nevěnují dětem, ale investují ho do svého vzdělávání. Skloubit rodinu, práci a celoživotní vzdělávání je pro sestry-matky velmi náročné. Dále se sestrám zdá přemrštěná částka poplatků, a to především ve srovnání s jejich platy.

Mnoho sester volá po snížení počtu požadovaných kreditů.

Honba za kredity: Část sester považuje registraci za zbytečnou „buzeraci“, za šikanu, která je příliš direktivní, striktní. Nařizovat sestrám vzdělávat se je sestrami vnímáno jako hrubé. Sestrám se zdá, že je na ně kladeno množství požadavků a nevidí žádné výhody. Některé poukazovaly na to, že i když jsou registrovanými, vzdělanými a kvalifikovanými sestrami, dělají stále pomocné práce, které nespadají do jejich kompetencí. Proto nevidí žádný přínos registrace v ČR.

V odpovědích sester se často opakoval názor, že registrace je jen honba za kredity. Domnívají se, že sestra by měla mít možnost sama se rozhodnout, jak a kdy se bude vzdělávat. Sestry nechtějí být vedené, chtějí mít volnost. Opakovaně v dotazníku zaznělo: ANO celoživotnímu vzdělávání, ale NE pod tlakem. Podle části sester registrace znevýhodňuje sestry na rodičovské dovolené a sestry z jednosměnných provozů.

Sestry z ambulantních provozů opakovaně udávaly, že je lékaři na akce neuvolňují. Z průzkumu vyplývá, že pro sestry dosažený počet kreditů neznamená kvalifikovanější sestru. Sestry respektují registraci jako kontrolní systém, ale podle jejich názoru neznamená zvýšení kvality ošetřovatelské péče. Část respondentů se domnívá, že v ošetřovatelské péči je mnoho věcí, které si zaslouží naši pozornost, a proto se jim zdá zbytečné zabývat se hledáním akcí a dohadováním se, kdo zůstane v práci.

Velká část sester obhajovala své dovednosti a odpovídaly, že se musejí v této oblasti podřídit, ale dělají svou práci tak, jak nejlépe umějí. Vadí jim neustále někomu dokazovat, že nejsou „tupé“. Dovolím si citovat jednu kolegyni, která říká: „SESTRY jsou schopné a pracovité, sestry unesou všechno a registraci ZVLÁDNOU taky.“

Úroveň vzdělávacích akcí: Mnoho sester upozorňuje na slabou úroveň vzdělávacích akcí. Je prý velmi málo odborných a kvalitních akcí, a ty jsou brzy obsazené. Také v určitých regionech je pořádáno málo vzdělávacích akcí. Sestry si také stěžovaly na to, že jejich kolegyně neumějí prezentovat, a tím snižují kvalitu vzdělávacích akcí. A pokud je vzdělávací akce zajímavá, tak zas není kreditně ohodnocena.

Registrace má smysl: Registrace je dobrá pro rozvoj oboru. Donutí sestry vzdělávat se. Sestry navštěvují jiná pracoviště, rozhlédnou se a seznámí s novinkami. Mnoho sester uvedlo, že je vzdělávání baví. Některé berou absolvování semináře jako společenskou akci, kde navážou kontakty. Také se podělí s kolegyněmi o poznatky ze svého oboru.

Sestry chtějí registrací zvýšit prestiž povolání, aby profese sester byla ve společnosti uznávanější. Chápou registraci jako vhodný prostředek ke zvýšení své odbornosti a zajištění kontinuity odborného vzdělávání. Registrace je důležitá proti stagnaci a donutí sestry vzdělávat se.

Závěr: účel světí prostředky

Tímto průzkumem jsme se snažily prokázat, že registrace není pouze břemenem. A registrovat se neznamená vydávat se na náročný lov za kredity. Domníváme se, že bezhlavé vrhání se do vzdělávacích akcí není nutné. Zjistily jsme, že sestry jsou sice nuceny navštívit vzdělávací akci, ale preferují semináře, které jsou pro ně zajímavé.

A i když navštíví seminář, který přímo nesouvisí s jejich oborem, setkávají se s novinkami z jiných oborů, a tím si rozšiřují odborný přehled. Dalším dobrým zjištěním je vysoký zájem sester ať o studium na vysoké škole, či o specializační studium. Sestry se rozhodly z honby za kredity vytěžit co nejvíce. Ano, jsou nucené vzdělávat se a musejí to dokazovat tím, že získají kredity.

A náhle zjistily, že za studium získávají velmi mnoho kreditů. Ty by jinak dlouho získávaly po malých částech na různých seminářích či kongresech. Proč tedy nezískat kredity a zároveň si neprohloubit odbornost. Průzkum potvrdil, že sestry vzdělávací akce navštěvují a po registraci stoupl zájem sester o vzdělávací akce. Registrace podporuje celoživotní vzdělávání sester – mnohdy i proti jejich vůli.


Mgr. Helena Bubníková1 Petra Zdrubecká, Ivana Víšková2 Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Bartolomejského v Praze1, Nemocnice Na Homolce2 (helabubnikova@ladymail.cz)

Ohodnoťte tento článek!