Nebezpečí imobility

„Bereme-li lidi takové, jací jsou, pak je děláme horšími. Jednáme-li s nimi, jako by byli tím, čím by měli být, pak je dostaneme tam, kam je možno je dostat.“ (W. Goethe)


SOUHRN: Autorka se v článku zabývá změnami, jež může způsobit nedostatečná ošetřovatelská péče u osob, které náhle ztratily svoji soběstačnost, na niž byly doposud zvyklé.
Klíčová slova: imobilizační syndrom, senioři, stáří, pohybový systém


U seniorů dlouhodobě upoutaných na lůžku nastávají velmi rychle změny v celém organismu. Některé projevy se objevují během 24 hodin, jiné se rozvinou během několika dnů a týdnů.

Úkolem zdravotníků a pečujících je vést seniory ke zvládání soběstačnosti s využitím kompenzačních pomůcek a vlastních schopností – zabránit tak projevům imobilizačního syndromu. Ráda bych připomněla, o jaká rizika jde, jak změnám předcházet a jaké využívat přístupy.

Somatické projevy

Systém kardiovaskulární: Při dlouhodobé poloze na lůžku klesá žilní návrat krve z dolních končetin. Srdeční činnost se klidovému režimu přizpůsobuje a podává menší výkon. Pokud náhle dojde ke změně polohy z lehu do sedu, srdce nezvládá zvýšený náhlý nárok na činnost a dojde k tzv. ortostatické hypotenzi. Vazomotorické změny se projeví ve snížené srdeční výkonnosti a nedostatečném prokrvení jednotlivých orgánů. Insuficience žilních chlopní se projeví tak, že při postavení nedochází ke stažení arteriol. Ve všech důležitých orgánech organismu chybí kyslík.

Rizika: mdloby, závratě, tromboflebitida a plicní embolie

Preventivní opatření: Cévní cvičení – přitahovat špičky nohou k tělu několikrát denně, skrčovat nohy v kolenou a zase je natáhnout, provádět dechová cvičení. Pozvolný sed na lůžku a cvičit s dolními končetinami a pak teprve přesun do křesla. Pokud senior sám nemůže sedět, je vhodné podepřít mu záda a sed umožnit na lůžku nebo v křesle. Vhodné jsou bandáže DK.

Systém respirační: V horizontální poloze je ztíženo dýchání, vzniká pokles respiračních a ventilačních funkcí. Je obtížné odkašlání, sekret se hromadí v plicních cestách. Je snížena samočistící schopnost dýchacích cest, která vytváří půdu pro pomnožení řady virů a bakterií. Obtížné odkašlávání.

Rizika: bronchitida, pneumonie, plicní atelektáza

Preventivní opatření: Dechová cvičení, míčkování hrudníku (měkkým molitanovým míčkem jemně masírovat hrudník), vibrační masáže hrudníku, poloha vpolosedě, přesun do křesla alespoň na půl hodiny.

Gastrointestinální systém: Nepřirozená poloha vleže a snížený pohyb zpomalují střevní peristaltiku. Změna příjmu potravin a tekutin v jiné poloze způsobuje nechutenství. To se odráží ve sníženém příjmu tekutin a stravy.

Rizika: poruchy metabolismu, poruchy vyprazdňování stolice, malnutrice, snížená hmotnost

Preventivní opatření: Umožnit podávat stravu vsedě, podložit zátylek malým válečkem pro snadnější polykání, masáž břišní stěny ve směru hodinových ručiček, cvičení dolních končetin přitahováním k břichu – aktivně i pasivně.

Urogenitální systém: V poloze na zádech moč stagnuje v močových cestách a dochází ke sníženému vylučování moči.

Rizika: infekce močových cest, močové kameny, retence, inkontinence

Preventivní opatření: Pitný režim, pravidelné vysazování na mísu, změny polohy na lůžku, umožnit sed na lůžku nebo v křesle.

Kožní systém: U ležícího nemocného se brzy objeví atrofie kůže a podkožní tkáně. Pokles obranných funkcí kůže má vliv na výskyt dekubitů, otlaků, trofických kožních změn. To souvisí i se snížením kožního turgoru. Nejvíce jsou ohrožena tzv. predilekční místa (sakrum, trochantery, paty, kolena, kotníky, zátylí, lokty a lýtka).

Rizika: infekce, pomalé hojení ran, dekubity

Preventivní opatření: Ohrožená místa chránit polohovacími pomůckami, pravidelně ošetřovat kůži ochrannými krémy, provádět změny poloh na lůžku každé dvě hodiny. Nezapomínat na změnu polohy i v noci. Doplnit výživu zinkem, vitaminy a Nutridrinkem.

Pohybový systém: Ztráta pohybových činností vede k atrofii svalů, degenerativním změnám hyalinních chrupavek, vaziva i kloubních pouzder. Kolagenní vlákna vlivem ležení na lůžku praskají, přestávají plnit svou funkci. Po 4-6 týdnech nečinnosti se snižuje objem svalstva až o 10-60 %. Je to důsledek atrofie svalových vláken, počet svalových buněk je nezměněn. Metabolické změny uvolňováním většího množství vápníku vedou ke zlomeninám a osteoporóze. Osteoporóza je patrná zvláště v oblasti přetížení páteře, kyčlí, kolen a chodidel. U starého člověka jsou v důsledku imobility během dvou dnů zkráceny extenzory a vazivo, zvláště u dolních končetin. Pokud těmto změnám nezabráníme správnou ošetřovatelskou péčí, starý člověk se již nedokáže postavit, neudrží už svou tělesnou hmotnost při pokusu o stoj. Pro příklad uvedu svého vlastního tchána, se kterým jsem denně cvičila po zlomenině krčku stehenní kosti v jeho 91 letech a po operačním zákroku CKP (cervikokapitální protéze). Během víkendu, kdy jsem za ním nemohla přijít a cvičit s ním, a při skutečnosti, že personál nemá tolik času věnovat se rehabilitační péči dolních končetin klientů, došlo při mé návštěvě v pondělí k tomu, že i když se chtěl postavit na své vlastní nohy, zabránila mu v tom počínající kontraktura kolen. Proto apeluji na zdravotnický tým, aby při hygienické péči i při ošetřování nezapomínali na protažení dolních končetin – i vleže lze cvičit a zabránit tak následným komplikacím (dochází k nenávratným změnám, vznikají kontraktury a ankylóza). Můžeme poučit i příbuzné, aby s dolními končetinami cvičili na lůžku, a to tím způsobem, že uchopí koleno a patu a rozsah uvolnění povedou do stran, čímž se uvolní i kyčelní kloub. Tato cvičení v pooperační péči je však nutné konzultovat s ošetřujícím lékařem.

Rizika: ztuhlost, deformace, bolest, omezená pohyblivost

Preventivní opatření: Zdůrazňujeme polohování, aktivní i pasivní cvičení. Jen tak zabráníme změnám. I vleže může senior posilovat svaly dolních končetin, zvedat dolní končetiny pod dohledem zdravotníka. Pokud zvládá chůzi, je důležité, aby se denně prošel s chodítkem nebo o berlích. Pokud chůzi zvládá sám, je třeba dohlédnout, aby si nepřivodil pád. Vždy je třeba vypracovat individuální plán pohybových činností podle schopností seniora.

Centrální nervový systém: Vžil se názor, že mládí je schopnější… Proč? Zralý mozek nepracuje ani lépe, ani hůře než mozek mladý, zkrátka pouze jinak.

Starší mozek potřebuje více času ke zpracování informací a znovuvybavení, ale jde-li o složitější výkon, má lepší výsledek. Ve stáří se zlepšuje výkon mozku v oblastech důležitých pro poslední třetinu života. Mozek starší 45 let je výkonnější o získané zkušenosti a to má zásadní význam při rozhodování. Okamžitá použitelnost IQ, tj. shromaždování a využívání nových informací, funguje pomaleji, což je výsledkem ztráty podkorových buněk, které zajišťují schopnost nadchnout se pro nové zážitky a mít připravenou energii k nějaké činnosti. Ztráta těchto buněk negativně ovlivňuje pozornost a ztěžuje koncentraci a soustředění. Obsahové IQ, tj. znalosti získané během života, je ve stáří zachováno (Mahoney, 2000). Pokud nebude mozek dostávat podněty a informace o dění kolem sebe, dojde k poruše koordinace mozkových hemisfér, ztrátě orientace sebe samého i polohy svého těla.

Rizika: poruchy rovnováhy a nestabilita těla, pády z lůžka, ztráta reality, poruchy řeči, sebeobsluhy a soběstačnosti

Preventivní opatření: Cvičení proti poruše rovnováhy, trénink paměti, skupinová cvičení, nácvik sebeobsluhy a vedení k soběstačnosti; mít možnost si denně popovídat.

Psychické projevy: Nedostatek užitečných informací a podnětů způsobí dysfunkci intelektuálních a emocionálních funkcí. Výrazně se projeví porucha osobnosti a zhoršení smyslových vjemů.

Rizika: poruchy vnímání, poruchy spánku, změny nálady, úzkost, depresivní symptomatologie, poruchy chování

Preventivní opatření: Mít dostatek informací, které si senior přeje získat. Vybavit prostředí, kde se nachází, aby měl možnost vidět kalendář, hodiny, svou oblíbenou věc, hezký obraz na stěně. Umožnit seniorovi podívat se ven, přijímat podněty z okolí. Velmi důležitý je rozhovor, projev zájmu o potřeby seniora. Jednou jsem navštívila sociální zařízení, kde jsem měla možnost hovořit se starými lidmi… Jeden pán mi sděloval, že vidí krásný vodopád, a tak jsem se podívala jeho směrem a viděla jsem, že když jsou otevřené dveře, vidí neustále výtah, který je v pohybu, přičemž denní světlo způsobilo za proskleným výtahem iluzi vody – to jsou důsledky přijímání jednostranných smyslových podnětů.

Sociální projevy: Nedostatkem sociálních kontaktů, změnou bydlení a dosavadního životního stylu dojde k narušení mezilidských vztahů. Sociální izolace a osamělost prohloubí sníženou soběstačnost.

Rizika: nezájem o dění kolem sebe, neochota spolupráce, vznik úplné závislosti na druhých

Preventivní opatření: Kontakt s rodinou nejvíce pomáhá seniorovi překonat úskalí pobytu na lůžku. Ovšem nastává problém, když rodinné kontakty nefungují a návštěvy rodiny jsou sporadické. Potom se vlastně rodinou stávají zdravotníci a pečující a senior na ně mnohdy klade velké nároky, které se nedají zcela splnit. V tom případě je vhodná spolupráce s dobrovolníky. Sociální pracovnice také může kontaktovat příbuzné.

Důležitost spočívá ve vytvoření individuálního aktivizačního programu podle stávajících možností. A samozřejmě týmová spolupráce ošetřujícího personálu s konkrétním seniorem v souvislosti s jeho onemocněním.

Co senioři rádi slyší?

* Informaci o svém vzhledu a oblečení, i když nám naše chvály vyvracejí.
* Jak dobře vypadají – ráda vás vidím, jste vždy krásně oblečená a taková dáma. Potěšilo mě, že…

O čem senioři rádi hovoří?

* Životní témata – dětství, škola, koníčky, práce, zaměstnání, manželství, lidské vztahy, pracovní úspěchy, kultura, film.
* Přírodní témata – jaro, léto, podzim, zima, zvyky…
* Významné životní události – láska, přátelství, naděje, štěstí, touha…
* Pracovní aktivity – rodinná setkávání, rodinné události…
* Škola, mládí, manželství, děti
* Politika, mediální informace…
* Povídání o receptech, jídle…
* Jak to dříve bylo lepší, chování lidí…
* Mají radost, jsou-li požádáni o radu, názor…
* Co by dělali, kdyby mohli… Jak by se mohlo něco změnit, kdyby…
* A když se objeví slzy, pak otázka: „Co vám dovolilo plakat?“


O autorovi: PhDr. Dana Klevetová, chirurgické oddělení, Litomyšlská nemocnice, a. s. (Klevetova@seznam.cz)

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
3)
OR = 2,36, 95% CI 1,34-4,15, p = 0,003), resp. (OR = 2,42, 95% CI 1,22-4,81, p = 0,01
4)
OR = 3,22, 95% CI 2,28-4,55, p < 0,0001), resp. (OR 2,82, 95% CI 1,91-4,15, p < 0,0001
Nebezpečí imobility
Ohodnoťte tento článek!