Nejčastější pochybení při KPR z pohledu sestry

Doporučené postupy v kardiopulmonální resuscitaci v roce 2005 přinesly změny, které bylo potřeba si vštípit a zautomatizovat natolik, aby nebyla narušena kvalita KPR v nemocnicích. Objevily se nové pojmy jako BSL – Basic Life Support – základní podpora života, která je povinná pro všechny občany naší republiky – a ASL – Advanced Life Support – rozšířená podpora života, která se již dotýká zdravotnického personálu, a to jak lékařů, tak i nelékařů.


SOUHRN: Znalost kardiopulmonální resuscitace (KPR) je nezbytnou součástí práce ve zdravotnických zařízeních. Je nutné stálé proškolování v rovině teoretické i praktické. Zaměřením se na pochybení v této oblasti chceme docílit zkvalitnění zahájení a poskytování KPR.
Klíčová slova: kardiopulmonální resuscitace, pochybení, znalost

SUMMARY: Knowledge and skills of cardiopulmonary resuscitation (CPR) is necessary for those working in healthcare facilities. Continuous education and training is necessary. Our aim is to improve initiation and performance of CPR by pointing to errors related to the procedure.
Key words: cardiopulmonary resuscitation, error, knowledge


Včasné a správné zahájení KPR zvyšuje přežití o 50-70 % a každá minuta bez KPR snižuje prognózu na přežití o 1015 %. Uvedená čísla jsou natolik vysoká a motivující, že znalost a zvládnutí KPR by měly být pro zdravotníka samozřejmostí.

Přáním zdravotníků je, aby BSL zvládali všichni občané naší republiky. Je to pomoc bez speciálních pomůcek, vybavení a zahrnuje zhodnocení vědomí, zajištění průchodnosti dýchacích cest, provedení zevní srdeční masáže, která je dominantním úkolem u základní podpory života. Podle možnosti a zaškolení je možno do BSL započítat i užití automatizovaného externího defibrilátoru. V naší nemocnici se díky Nadaci Pro srdce Hané účastníme jednou ročně zábavně-edukačního odpoledne s názvem Šňůra života, kde se snažíme laiky seznámit s postupy BSL.

Rozšířená podpora života (ASL) zahrnuje činnosti, při nichž se využívají pomůcky, přístroje a farmaka. Prioritou zůstává nepřímá srdeční masáž a přidává se časná defibrilace. Pro úspěch defibrilace je důležitý interval mezi vznikem maligní arytmie a prvním defibrilačním výbojem. Je-li defibrilace okamžitá, přežívají pacienti až v 94 % případů.

S prodlužujícím se intervalem k první defibrilaci procento přežití klesá – v 5. min. je přežití uváděno u 50 % pacientů a v 7. min jen u 30 %.
Ve FN Olomouc je prováděno školení KPR jednou ročně u nelékařského zdravotnického personálu a dvakrát za rok u lékařů. Školení provádí školicí centrum Kliniky anesteziologie a resuscitace. Je pro všechny zaměstnance povinné a obsahuje jak část teoretickou, tak i praktickou.
Samotné provádění KPR je v naší nemocnici popsáno ve směrnici, která přesně stanovuje postup od zahájení resuscitace až po její ukončení.

Na 1. interní klinice provádíme s pověřením školicího centra nácvik i vlastní KPR ve vlastní režii a současně sledujeme znalost postupů KPR u nelékařů (tabulka). Každý rok před zahájením nového školení vyplňují nelékařští zdravotničtí pracovníci anonymní dotazníky, které vyhodnocujeme, a tím sledujeme účinnost školení. Ke každé závažné situaci, kdy je třeba zahájit resuscitaci, je volán tým jednotky intenzivní péče. Výjimku tvoří katetrizační sály, kde provádí celý proces lékaři a sestry přítomní u výkonu. V případě potřeby zevní srdeční masáže voláme oddělení urgentního příjmu, který má k dispozici a dodá zevní masážní přístroj LUCAS.

Ošetřovatelský resuscitační protokol

V letošním roce jsme nově vytvořili Ošetřovatelský resuscitační protokol. Důvodem jeho vzniku bylo nejen sledování počtu KPR na naší klinice, ale i stížnosti lékařů na údajně chybně vedené kroky při KPR ze strany sester, sledování pochybení a možnosti nápravy. Protokol obsahoval 12 bodů s konkrétním dotazem, byla přidána i část pro důležitá sdělení a vyplňovala jej sestra, která se resuscitace účastnila a mohla se k dané příhodě vyjádřit.

Celkem jsme od počátku ledna do konce srpna 2010 zaznamenali 42 KPR v průměrné délce 33,18 min z celkového počtu 2238 přijatých pacientů. Nejčastějším místem zásahu byly katetrizační sály, a to ve 46 %. Vysoké procento je dáno zdravotním stavem pacientů přijíždějících k provedení akutní koronarografie s diagnózou akutního infarktu myokardu. Další oblastí, na niž jsme se zaměřovali, byl důvod zahájení KPR, kterým byla ve 38 % maligní arytmie, což je velmi častou komplikací srdečního infarktu, 36 % zástava dechu a ve 26 % asystlie/bradyarytmie. Další dotazy byly již zaměřovány na samotnou práci při zvládání akutního stavu pacienta. Zajímalo nás, jestli byl přítomen resuscitační vozík v době příchodu týmu JIP (90 % ano, 10 % ne) a zdali sestry zahájily zevní srdeční masáž (64 % ano, 36 % ne) a podporu dýchání pomocí ambuvaku (75 % ano, 20 % ne, 5 % UPV). Tyto dotazy nám měly ukázat, zda sestry vědí, jaký je postup KPR a umějí-li použít jednoduché pomůcky.

Tabulka

Výsledky těchto bodů byly kladně ohodnoceny, jen byla zjištěna potřeba nácviku práce s ambuvakem a správného přikládání masky. V dalším bodě nás zajímal počet lékařů přítomných u resuscitace (27 % – 1 lékař, 32 % – dva lékaři, 32-39 % -4 lékaři). Odhalili jsme tedy přítomnost nejčastěji 2-3 lékařů a v některých případech to znamenalo problém nejednoznačně zvoleného vedoucího zásahu, což vedlo k chaosu a nervozitě při úkonech sester. Počet dvou sester byl v 68 %, což je vnímáno jako optimální (23 % – 3 sestry, 9 % – 4 sestry). Přístroj k zevní srdeční masáži jsme užili v 50 %, defibrilovali jsme v 58 % a intravenózní přístup byl zajištěn u 80 % pacientů, což ulehčovalo práci v oblasti podávání farmak. Z celkového počtu resuscitovaných pacientů jich 55 % přežilo a 45 % zemřelo.

Byly zaznamenány připomínky, které jsme v krátké době odstranili, jako například chybění různých velikostí masek k ambuvaku, malé množství adrenalinu (doporučení podle směrnice), krátké hadice k odsávačce aj.

Z našeho poměrně krátkého sledování můžeme vyvodit závěry směřující k jasně daným postupům, kontrolám, praktickým nácvikům tak, abychom mohli provádět kardiopulmonální resuscitaci na nejvyšší úrovni.


O autorovi: Bc. Dagmar Hetclová, Kardiologie JIP, 1. interní klinika, FN Olomouc Bc. Dagmar Hetclová Kardiologie JIP, 1. interní klinika, FN Olomouc (dagmar.hetclova@centrum.cz)

Nejčastější pochybení při KPR z pohledu sestry
Ohodnoťte tento článek!