Nejčastější problém – inkontinence a hrozba dekubitů

Močí či stolicí porušená kůže je méně odolná vůči mechanickým vlivům. Při nesprávné či nedostatečné hygieně se na ní množí bakterie, což může vést k infekcím či zánětům. Nedostatečná či nesprávná hygiena tak může být přímou příčinou vzniku dekubitů.

Při ošetřování silně inkontinentních pacientů je důležité dodržovat zvýšené nároky na hygienu a používat pomůcky, které vzniku dekubitů zabraňují. Při péči o kůži (umývání, výměně absorpčních pomůcek) je nezbytné především sledovat všechny objektivní změny na kůži. Při komunikaci s pacientem je pak třeba monitorovat jeho subjektivní pocity – svědění, pálení, bolestivost, zvýšenou nebo sníženou citlivost, které jsou prvními příznaky hrozícího poškození kůže. Při jejich zjištění lze správně zasáhnout a vykonat resp. zvýšit, aktivity směřující k prevenci vzniku opruzenin a proleženin, nejčastějších ošetřovatelských problémů.

Nejrizikovější pro výskyt dekubitů u inkontinentních pacientů bývají místa, na nichž se pokožka dostává do styku s agresivní močí nebo stolicí (například okolo kostních výstupků, křížová kost – nejčastější místo výskytu proleženin).

Vzhledem k vysokým nárokům na hygienu je u silně inkontinentních pacientů důležité používat správné hygienické pomůcky s důrazem na prodyšnost materiálu, pohodlnost, snadnou manipulaci, vysokou sací schopnost a na neutralizaci pachu a kosmetiku, která chrání pokožku, navrací jí pružnost, lehce se aplikuje, nedráždí a hydratuje.

Péče o pokožku

Pokožka inkontinentního pacienta je vystavena vysokému riziku poškození. Nahromadění moči, stolice, stejně tak potu nebo mazu kůži dráždí, podporuje množení mikroorganismů, a tím ještě více snižuje odolnost kůže vůči poruchám a infekci. Pokožka nejprve zčervená, což může mít několik příčin:

* krátkodobým mechanickým podrážděním – zčervenání spontánně ustoupí;* dlouhodobým kontaktem s močí nebo stolicí (znečistěné prádlo, mokrá absorpční pomůcka) – vznikne opruzenina;* dlouhodobým tlakem podložky, jiné faktory – první stadium proleženin.

Ošetřování musí vést k tomu, aby se zabránilo poranění a podráždění pokožky. U ležících pacientů nesmí mít prostěradlo na posteli záhyby a musí být pevně napjaté, aby se zmenšilo tření a na pokožce pacienta nevznikaly oděrky. Pokožku je třeba udržovat pružnou a správně vyživovanou. Minimálně 2krát denně a vždy po stolici je třeba ji důkladně omýt, osušit a ošetřit. Nedoporučuje se používat klasická mýdla, vhodné jsou speciální mycí přípravky, kterými se pokožka dokonale vyčistí i bez užití vody. Po umytí a očištění je třeba pokožku jemně a důkladně vysušit především v záhybech a následně aplikovat ochranná a ošetřující mléka nebo krémy, např. s obsahem lanolinu. Při hygieně inkontinentních pacientů je velmi důležité věnovat zvýšenou pozornost rizikovým místům na pokožce.

Jsou to místa, kde přichází do styku s močí nebo stolicí – genitálie, slabiny, okolí konečníku, sedací část a místa, která jsou u ležících pacientů současně vystavena tlaku podložky. K základním pomůckám v péči o inkontinentního pacienta patří mimo absorpčních pomůcek ještě gumové jednorázové ochranné rukavice, speciální koš na sběr použitých absorpčních pomůcek, přípravky pro péči o pokožku pacienta, mokré osušky a buničitá vata (především při inkontinenci stolice). Rizikovou pokožku je třeba ošetřovat vhodnými kosmetickými produkty, aby se snížilo riziko vzniku proleženin a infekce.

Prevence vzniku dekubitů

V prevenci je primární pravidelné polohování pacientů. V případě, že je pacient imobilní, je třeba jej asi po 10 minutách až 2 hodinách polohovat. Za efektivní se považuje polohování vsedě pod úhlem 15–30°, pokud se tělesná hmotnost lépe přerozdělí. Velmi důležitou součástí prevence i samotné léčby jedinců, jimž hrozí vznik dekubitů, nebo těch, kteří jimi trpí, je správná výživa (udržuje pokožku vláčnou, zabezpečuje vyváženost živin, vitaminů, minerálů a stopových prvků, zvyšuje imunitu vůči infekci, zkracuje čas léčby ran).

Důležité je také používání správných antidekubitních pomůcek, zejména speciálních prodyšných matrací a lůžek.

Vyhýbejte se plastovým nafukovacím nebo molitanovým podložním kroužkům. V místech dotyku brání volnému průtoku krve do tkáně (kvůli malé ploše kroužku). Způsobují otoky, čímž opět zvyšují nebezpečí vzniku dekubitů. Dodržování hygieny je důležité u mobilních i imobilních pacientů, u inkontinentních pacientů obzvlášť. Vložky, vkládací plenky, plenkové kalhotky na navlékací kalhotky pomáhají spolu s podložkami udržovat inkontinentní pacienty na lůžku v čistotě a bez rizika vzniku dekubitů. V případě, že se první stadium dekubitu vytvoří, mohou se toxické projevy ještě regenerovat za předpokladu, že po celou dobu léčby zcela vyloučíme tlak na postižené místo. Bez toho nelze dekubit vyléčit a všechna ostatní opatření jsou zbytečná. Každé další zatížení klienta poškozuje a vede k nepříznivým zvratům v hojení. Účinné je použít na postižené místo ochranný krém s obsahem zinku.


SOUHRN

Důležitým faktorem zvyšujícím nebezpečí vzniku dekubitů u imobilních pacientů je neschopnost udržet moč či stolici. Inkontinence snižuje obranyschopnost pokožky a vede k podráždění kůže, jsou narušovány povrchové vrstvy – dochází k jejich měkčení nebo rozkladu.

SUMMARY

Urine and stool incontinence are important risk factors f or decubitus formation in immobile patients. Incontinence decreases skin immunity and leads to skin irritation, maceration or damage to the superficial skin layers.


O autorovi: MUDr. Dávid Martinický, Lekárske listy, Medical Practice (martinicky@sanomaslovakia.sk) Převzato ze slovenského časopisu Sestra a lekár v praxi, 1–2/2007

Nejčastější problém – inkontinence a hrozba dekubitů
Ohodnoťte tento článek!