Neurogenní močový měchýř

Neurogenním močovým měchýřem trpí ve světě 50–60 milionů lidí. Jde o léčitelné onemocnění, které je více problémem komunikačním než terapeutickým a jehož příznaky ztěžují jak společenský, tak profesní i soukromý život.

Neurogenní močový měchýř (NMM) je benigní onemocnění, ale pacientovi přináší řadu problémů, se kterými se setkáváme v rámci ošetřovatelské praxe. NMM je poškození nervových a svalových komponentů močového měchýře nejčastěji při rozštěpu míchy, Parkinsonově nemoci, DM, sclerosis multiplex (SM), po rozsáhlých operacích pánevního dna, po úrazech. Pokud je inervace neporušená, nelze hovořit o NMM (Švihra, 2011, s. 69). Podle Krhuta (2007, s. 8) je NMM definován jako soubor symptomů ukazujících na možnou dysfunkci dolních močových cest.
Příznaky dysfunkce dolních močových cest mají současně významný emocionální a individuální dopad. Představují problém, a to nejen po stránce medicínské, ale i ekonomické, sociální a celospolečenské, který traumatizuje pacienta i jeho okolí.
Čistá intermitentní katetrizace (ČIK) zlepšuje kvalitu života prostřednictvím větší nezávislosti, zlepšené sexuality, minimalizuje riziko komplikací, prospívá k psychické pohodě.

Kazuistiky

Důvodem pro výběr případu 30leté pacientky byla velmi dobrá spolupráce pacientky a rodinných příslušníků. Výběr případu 35letého pacienta pro zpracování kazuistiky byl záměrný na základě jeho výjimečnosti. Oba pacienti vyžadovali individuální ošetřovatelskou péči.
Anamnéza 1: Pacientka se narodila v roce 1983 s diagnózou meningomyelokéla – rozštěp páteře. Překonala běžná dětská onemocnění, byla očkována řádně podle očkovacího kalendáře, opakovaně se léčila pro cystitidy. Menstruaci má od 11 let, pravidelný cyklus. Meningomyelokéla byla operována hned po narození, v roce 1990 následovala bilaterální achillotomie a v roce 1992 vyrovnávání nohou podle Ilizarova. Opakovaně byla hospitalizována na urologickém oddělení pro pyelonefritidy, poslední hospitalizace proběhla v roce 2005. Pacientka je přiměřené výživy, BMI 19,53. Přítomna inkontinence moči a stolice. Alergická anamnéza negativní. Abúzus alkoholu a tabáku 0, kávu pije 2krát denně. Pacientka má vysokoškolské vzdělání, žije spolu s matkou v rodinném domě na venkově, sourozence nemá. Jako dobrovolnice se věnuje práci v občanském sdružení, které pomáhá lidem s rozštěpem páteře v integraci do společnosti.
Katamnéza 1: U 30leté pacientky s rozštěpem páteře byl diagnostikován NMM. Pacientka je od narození inkontinentní, trpí častými cystitidami, prodělala pyelonefritidy, naposledy v roce 2005. Měla problémy se začleněním se do společnosti pro zápach plenek, později vložek, které musela nosit. Nikdy o tomto intimním problému nechtěla hovořit, s výjimkou blízké rodiny. Subjektivně pacientka pociťovala psychické vyčerpání a zažívala pocity ztráty sebedůvěry a sebeúcty, což pro ni nebylo jednoduché obzvlášť v pubertě a v mladém věku.
O ČIK se dozvěděla na střední škole, ale nepraktikovala ji, protože jí nevěřila a zároveň se jí obávala. Až po poslední hospitalizaci (v roce 2005) se rozhodla, že ČIK vyzkouší. Sestra připravila pacientce dostupný materiál k prostudování a po odeznění zánětu se začalo s přípravou na katetrizaci. Příprava zahrnovala fyzikální, neurologické, urologické a gynekologické vyšetření, dále ultrasonografické vyšetření zaměřené na reziduum a cytometrii. Na základě těchto vyšetření stanovil urolog diagnózu NMM a sestra mohla začít s edukací pacientky na ČIK.
Anamnéza 2: Pacient narozený v roce 1978 překonal v dětském věku běžná dětská onemocnění, očkovaný byl řádně podle očkovacího kalendáře. V dětství trpěl častými angínami, v roce 1986 měli lékaři podezření na revmatickou horečku. V roce 2005 byl účastníkem dopravní nehody, při které utrpěl polytrauma, kraniotrauma s následným vigilním kómatem. Opakovaně byl hospitalizován pro nefrolitiázu vpravo, která byla řešena chirurgicky a také pro cystitidy a dermatitidy v oblasti genitálií. Dále byl léčen pro opakující se bronchitidy. Pacient je přiměřené výživy, BMI 23,14. Alergická reakce na léky a potraviny negativní, abúzus 0. Pacient trpí inkontinencí moči i stolice. Vzhledem k celkovému zdravotnímu stavu je v invalidním důchodu, žije v rodinném domě s rodiči, kontinuální péči zajišťuje matka.
Katamnéza 2: U 35letého pacienta ve vigilním kómatu byl diagnostikován NMM. Pacient je po úrazu inkontinentní, trpí častými cystitidami a opakovaně byl operován pro nefrolitiázu. Pacient míval střídavě zaveden permanentní katétr nebo urinální kondomy. Pro opakovanou tvorbu močových kamenů spojenou se stázou byla pacientovi, resp. jeho matce doporučena ČIK. Pro metodu ČIK se pacientova matka rozhodla po poslední hospitalizaci v roce 2011. Sestra připravila dostupný materiál k prostudování, videozáznam a pomůcky.
První den edukace: Edukace v obou případech spočívala v zajištění intimního prostředí, ve vysvětlení anatomie dolních močových cest, zejména u pacientky, aby uměla odlišit vyústění močové roury od vyústění vaginy. První katetrizaci vykonávala sestra, která zdůvodnila a vysvětlila všechny kroky samotného výkonu. Sestra připravila katétr, umyla pacientce/pacientovi genitálie čistou vodou, otevřela horní konec obalu katétru na 2 cm, naplnila obal vodou a počkala 30 sekund (vlivem teplé vody se stává katétr ohebnějším a lépe se s ním manipuluje). Katétr je třeba zavádět za sterilních podmínek. Při zavádění katétru u pacientky použila sestra zrcadlo, aby pacientka viděla vyústění močové roury a vagíny. Po zavedení katétru je třeba nechat moč odtéci a po vyprázdnění močového měchýře se katétr extrahuje a znehodnotí. V průběhu výkonu sestra všechny kroky srozumitelně popisovala, postupně přesouvala aktivitu na pacientku, v druhém případě na matku pacienta.
Druhý den edukace: V prvním případě pacientka ve spolupráci se sestrou zvládla výkon, čímž se zvýšilo její sebevědomí a spokojenost se sebou. Sestra jí vysvětlila, že během výkonu je dobré se uvolnit. Při napětí se totiž svaly svěrače na dně močového měchýře mohou stáhnout, což způsobí problémy se zaváděním nebo vytahováním katétru. Uvolnění svalů svěrače může napomoci pokašlávání nebo teplá koupel. Rovněž během menstruace pacientka musí pokračovat v autokatetrizaci. Sestra ji poučila, že pokud používá tampon, musí jej vždy před katetrizací odstranit.
V druhém případě matka pacienta také zvládla výkon, ale při následující katetrizaci vyžadovala přítomnost sestry.
V obou případech ještě sestra znovu připomněla důležitost dodržení sterilních podmínek při manipulaci s katétrem a skutečnost, že každý katétr je pouze na jedno použití.
Domácí péče v případě 1: V domácí péči neměla pacientka žádné subjektivní obtíže, cévkovala se 4krát denně, dodržovala pitný režim a doporučení, se kterými se seznámila během hospitalizace. Pacientka se musela chránit před infekcemi a prochladnutím. Stav pacientky se v domácím prostředí výrazně zlepšil i po psychické stránce. Zvýšila se kvalita života, sebevědomí a komfort, zbavila se strachu a úzkosti, které pociťovala například při procházkách či návštěvách u známých.
Domácí péče v případě 2: V domácí péči neměla matka pacienta při ČIK těžkosti. Denní rozvrh přizpůsobila cévkování, které bylo zpočátku 6krát za den, později 4krát denně. Byla poučena o potřebě dodržování hygieny při cévkování a o pitném režimu pacienta. Naučila se pohmatem v podbřišku zjistit náplň močového měchýře a podle toho se rozhodnout, zda je již potřeba pacienta vycévkovat. Pokožka v oblasti genitálií je bez podráždění a také není nutné pacienta tak často hospitalizovat v důsledku obtíží při vyprazdňování. Také finanční náklady spojené s péčí o pokožku a obstaráváním absorpčních pomůcek se snížily.

Diskuse

V naší práci jsme porovnávaly dva případy, u kterých byl diagnostikován NMM. Zaměřily jsme se na kvalitu života před diagnostikováním a po diagnostikování NMM, na psychický stav a komplikace související s tímto onemocněním. V obou případech jsme k odstranění komplikací nebo jejich snížení doporučily ČIK. Po zavedení ČIK se v obou případech snížil výskyt komplikací spojených s onemocněním, výrazně se zlepšila kvalita života. Podle Gordíkové (2004, s. 22) je důležitá úloha sestry v rámci ošetřovatelské péče, která je při realizaci ČIK zaměřená zejména na motivaci a edukaci pacienta.
Určení diagnózy předchází série vyšetření, kde je sestra psychickou podporou pro pacienta a první osobou, která pozná jeho problém (Šimunková, 2009, s. 14). Autoři (Oltus, 2004; Romančík, 2012; Valanský, 2009) se shodují s tvrzením, že léčbou první linie je ČIK, protože vede ke snížení tlaku v měchýři (víc než při jiných technikách, kde zůstává reziduální objem moči), ČIK vede k úplnému vyprázdnění. Použití ČIK je pozitivně hodnoceno pacienty, je ekonomicky výhodné a poskytuje hygienický komfort. Jde o excelentní techniku, která podstatně redukuje výskyt uroinfekcí, které jsou u těchto pacientů nejčastější příčinou smrti. Správně indikovaná ČIK významně snižuje výskyt komplikací, které jsou téměř o polovinu nižší než při permanentní katetrizaci, snižuje komplikace na horních močových cestách a chrání horní močové cesty před refluxem. V naší práci se shodujeme s tvrzením, že ČIK přispívá k psychické pohodě, větší nezávislosti a větší kontinenci.

Závěr

Fyziologická funkce močového měchýře je důležitá nejen pro zdraví, ale také pro pocit sebeúcty. Při NMM platí, že čím dřív je problém podchycen, diagnostikován a léčen, tím je odstranění problému a jeho komplikací nebo jeho minimalizace jednodušší. Vyhledání odborné pomoci, motivace a edukace sestry je základním předpokladem úspěchu.
LITERATURA

GORDÍKOVÁ, J. Čistá intermitentná katetrizácia. In Sestra. 2004, roč. 2, č. 11, s. 22-23. ISSN 1335-9444.
KRHUT, J. Hyperaktivní močový měchýř. Praha: Maxdorf, 2007. s. 148. ISBN 978-80-7345-125-7.
OLTUS, B. Nový trend – čistá intermitentná katetrizácia. In Všeobecné lekárstvo. 2004. č. 16, s. 17–18.
ROMANČÍK, M. Vyklepávanie močového mechúra, In Helios. 2012, č. 7, s. 5.
ŠIMUNKOVÁ, M. Hyperaktivní měchýř. In Diagnóza v ošetřovatelství. 2009, roč. 5, č. 7, s. 14. ISSN 1801-1349.
ŠVIHRA, J. Urodynamické vyšetrenia. Osveta: Martin. 2011. 84 s. ISBN 978-80-8063-366-0.
VALANSKÝ, L. Editiorial. In Helios. 2009, č. 1, s. 1.

Souhrn Příspěvek přibližuje první volbu léčby neurogenního močového měchýře – čistou intermitentní katetrizaci. V empirické části jsme zvolili metodu kazuistiky – popis dvou případů, pacientky a pacienta s neurogenním močovým měchýřem, kde jsme zjistili, že realizace čisté intermitentní katetrizace vede ke snížení až k odstranění komplikací, které jsou spojeny s tímto onemocněním. Sestra má podíl na zvyšování sebevědomí, komfortu a kvality života pacientů prostřednictvím jejich motivace a edukace. Klíčová slova: sestra, ošetřovatelská péče, neurogenní močový měchýř, čistá intermitentní katetrizace, kazuistika

O autorovi| Daniela Eliášová1,2, PhDr. Ingrid Juhásová2 Urologické oddělení, FN Trnava1, Katedra ošetrovateľstva, FZaSP, Trnavská univerzita v Trnave2 (ingrid.juhasova@inmail.sk)

1)
R
Ohodnoťte tento článek!