Novela zákona o zaměstnanosti

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, byl s účinností od 1. ledna letošního roku novelizován zákony č. 364, 365, 367, 420 a 470/2011 Sb. a formou dotazů a odpovědí bych ráda čtenářům tyto novelizace zákona přiblížila.

V zákoně o zaměstnanosti se nově od letošního roku upravuje rozhodné období pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci z posledních 3 let na poslední 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Cílem nové právní úpravy je motivovat uchazeče o zaměstnání ke zvýšení vlastní aktivity při hledání a udržení zaměstnání.
Nárok na podporu v nezaměstnanosti nově nemá uchazeč o zaměstnání, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a) zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem, tj. že zaměstnanec nedodržoval stanovený režim dočasně práceneschopného pojištěnce.
Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá též uchazeč o zaměstnání, který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, vykonává některou z činností podle § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, tzv. nekolidující zaměstnání.
Uchazeči o zaměstnání, jemuž bylo vyplaceno odstupné, odbytné nebo odchodné, se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, z nichž byla uchazeči o zaměstnání odvozena výše odstupného, odbytného nebo odchodného stanovená jinými právními předpisy.
Uchazeči o zaměstnání, kterému vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale odstupné, odbytné nebo odchodné mu nebylo vyplaceno po skončení pracovního nebo služebního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu anebo v den skončení pracovního nebo služebního poměru, poskytne Úřad práce (ÚP) kompenzaci za dobu od zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání do uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, odbytného nebo odchodného stanovená jinými právními předpisy.
Zákon o zaměstnanosti nově stanoví diferencovaně podmínky pro opětovné poskytování podpory v nezaměstnanosti v závislosti na tom, zda uchazeči o zaměstnání v posledních dvou letech – namísto dřívějších tří let – před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula nebo uplynula celá podpůrčí doba. Uchazeči o zaměstnání, který před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu po celou podpůrčí dobu.
Novela zákona o zaměstnanosti umožňuje, aby ÚP a krajské pobočky ÚP při řešení situace na trhu práce v širším měřítku spolupracovaly s agenturami práce při zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání. Agentury práce mohou tuto zprostředkovatelskou činnost vykonávat i na základě dohody s ÚP. Agentura práce se v dohodě s ÚP zaváže zprostředkovávat zaměstnání po sjednanou dobu, umístit sjednaný počet uchazečů do zaměstnání a poskytovat krajské pobočce ÚP informace o průběhu zprostředkování a o součinnosti uchazečů o zaměstnání.
Od 1. ledna 2012 správní delikty podle zákona o zaměstnanosti v prvním stupni projednávají Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektoráty práce.
Stanoví se přísnější podmínky pro udělování povolení ke zprostředkování zaměstnání a zákon podrobně upravuje bezúhonnost právnické a fyzické osoby a její dokládání. Fyzická osoba může být ustanovena do funkce odpovědného zástupce pouze u jedné právnické osoby a nesmí být současně držitelem povolení ke zprostředkování zaměstnání jako fyzická osoba.

Dotazy a odpovědi k předmětné problematice

Dotaz 1: Jak dlouho musím být zaměstnána, eventuálně v jakém období, aby mi, přijdu-li o práci a stanu se nezaměstnanou, vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti?
Zákon o zaměstnanosti stanoví, že aby vám vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, musíte ÚP osvědčit, že jste získala v rozhodném období zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu v délce alespoň 12 měsíců. Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti do 31. 12. 2011 byly poslední 3 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Nově od ledna letošního roku bylo rozhodné období upraveno z posledních 3 let na poslední 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.
Pokud byste nesplňovala podmínku alespoň 12 měsíců zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, lze tuto podmínku splnit i započtením náhradní doby zaměstnání. Za náhradní dobu zaměstnání se pro vaši informaci považuje doba a) přípravy osoby se zdravotním postižením

k práci, b) pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, c) osobní péče o dítě ve věku do 4 let, d) osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby s tím, že tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou, e) výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace ministerstvem vnitra, nebo výkonu veřejné služby na základě smlouvy o výkonu veřejné služby, pokud rozsah vykonané služby překračuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu, f) osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost).
Dotaz 2: Chtěla bych vědět, jaká bude výše podpory v nezaměstnanosti, pokud bude počítána z výdělku z mého zaměstnání, a jakou budu mít podporu v nezaměstnanosti, pokud by mi byla započítána náhradní doba zaměstnání, případně pokud bych nemohla eventuálně bez vlastního zavinění výši svého výdělku ÚP osvědčit?
Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání do 50 let věku 5 měsíců, nad 50 do 55 let věku 8 měsíců a nad 55 let věku 11 měsíců. Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti, která může být poskytována ÚP uchazeči o zaměstnání v roce 2012, činí 0,58násobek průměrné mzdy v NH, tj. částku 13 761 Kč.
Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu (tj. 1, 4 a 7 měsíců)

ve výši 0,11násobku průměrné mzdy v NH, jestliže a) splnil podmínku předchozího zaměstnání započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání, b) bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo c) nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ.
Podpora v nezaměstnanosti ve výše uvedených případech za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku průměrné mzdy představuje v roce 2012 částku 3559 Kč, za další dva měsíce ve výši 0,12násobku průměrné mzdy představuje částku 2847 Kč a za zbývající měsíce ve výši 0,11násobku průměrné mzdy představuje částku 2610 Kč.
Dotaz 3: Zajímalo by mě, zda bych měla nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud by se mnou zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr proto, že jsem byla přistižena kontrolním orgánem, že se v době pracovní neschopnosti nezdržuji doma, případně že jsem porušila dobu povolené vycházky? Podle zákona o zaměstnanosti nemá od ledna letošního roku nárok na podporu v nezaměstnanosti uchazeč o zaměstnání, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a) zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem. Zákoník práce ve svém § 301a) stanoví, že zaměstnanci jsou povinni v období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti dodržovat stanovený režim dočasně práceneschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění.
Dotaz 4: Pokud bych byla vedena na ÚP, chtěla bych vědět, zda mohu souběžně s tím v omezeném rozsahu pracovat a přitom pobírat podporu v nezaměstnanosti?
Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání skutečně nebrání a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo b) výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy, dále jen tzv. nekolidující zaměstnání.
Současně vás ale musím upozornit, že nově od ledna letošního roku nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti ten uchazeč o zaměstnání, který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, vykonává tzv. nekolidující zaměstnání. Zákon současně výslovně stanoví, že uchazeči o zaměstnání se neposkytuje podpora v nezaměstnanosti po dobu trvání tzv. nekolidujícího zaměstnání, a ukládá uchazeči o zaměstnání povinnost krajské pobočce ÚP výkon tzv. nekolidujícího zaměstnání bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu tohoto tzv. nekolidujícího zaměstnání a ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou ÚP dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. V případě výkonu více činností v rámci tohoto nekolidujícího zaměstnání se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky (odměny) sčítají.
Dotaz 5: Pokud se mnou zaměstnavatel rozváže pracovní poměr pro nadbytečnost a dostanu od něho odstupné, budu mít na ÚP nárok na podporu v nezaměstnanosti ihned, jak se tam zaeviduji? Od ledna letošního roku zákon o zaměstnanosti nově stanoví, že uchazeči o zaměstnání, kterému bylo podle jiných právních předpisů z posledního zaměstnání vyplaceno odstupné podle § 67 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterého byla uchazeči o zaměstnání odvozena výše odstupného stanovená jinými právními předpisy. Tím ovšem není dotčeno poskytování podpory v nezaměstnanosti po celkovou dobu stanovenou tímto zákonem, která činí v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání 5, 8 a 11 měsíců. Dotaz 6: Dostanu-li se do situace, že se mnou zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr z organizačních důvodů, ale odstupné mi nebylo dosud vyplaceno ani v den skončení mého pracovního poměru, zajímalo by mě, zda budu mít nárok alespoň na podporu v nezaměstnanosti ihned, jak se zaeviduji na ÚP?
Od ledna letošního roku zákon o zaměstnanosti rovněž nově stanoví, že uchazeči o zaměstnání, kterému vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale odstupné mu nebylo vyplaceno po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu anebo v den skončení pracovního poměru, poskytne ÚP kompenzaci za dobu od zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání do uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterého byla odvozena minimální výše odstupného stanovená jinými právními předpisy. Podpora v nezaměstnanosti se poskytne uchazeči o zaměstnání až po uplynutí doby, za kterou byla poskytnuta kompenzace. Výše kompenzace se stanoví jako násobek doby, za kterou náleží odstupné, a 65 % násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byl uchazeč o zaměstnání zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání, a v letošním roce představuje částku 3559 Kč.
O výši vyplacené kompenzace informuje krajská pobočka ÚP zaměstnavatele do 3 pracovních dnů od nabytí právní moci rozhodnutí. Zaměstnavatel je povinen uvedenou částku ÚP uhradit do 10 pracovních dnů od doručení této informace, a to i v případě, že dlužné odstupné již vyplatil.
Dotaz 7: Byla jsem v evidenci ÚP a nevyčerpala jsem si celou podpůrčí dobu, protože před jejím uplynutím se mi podařilo nastoupit do nového zaměstnání. Chtěla bych vědět, pokud bych např. zaměstnání znovu ztratila, zda budu mít opět nárok na podporu v nezaměstnanosti a za jakých podmínek?
Zákon o zaměstnanosti od letošního roku nově stanoví, že uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech – namísto dřívějších 3 let – před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba a po uplynutí části podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu v délce alespoň 3 měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Jestliže získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce kratší než 3 měsíce, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby. Současně musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání v délce 12 měsíců v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.
Dotaz 8: Byla jsem vedena v evidenci ÚP a vyčerpala jsem si celou podpůrčí dobu. Nyní opět pracuji a zajímalo by mě, za jakých podmínek bych mohla mít v příští evidenci ÚP opět nárok na podporu v nezaměstnanosti?
Zákon o zaměstnanosti od letošního roku rovněž nově stanoví, že uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech – namísto dřívějších 3 let – před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula celá podpůrčí doba, má nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 6 měsíců. Tato doba se nevyžaduje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání skončil zaměstnání nebo výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů (např. § 52 písm. d) a e), § 56 písm. a) zákoníku práce) nebo skončil zaměstnání proto, že mu byla dána zaměstnavatelem výpověď z organizačních důvodů (např. § 52 písm. a) až c) zákoníku práce), nebo proto, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek (např. § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce). V této souvislosti si dovoluji upozornit, že do doby 6 měsíců se nezapočítává doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, tzv. nekolidujícím a krátkodobým zaměstnáním. Také zde musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání v délce 12 měsíců v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.
Dotaz 9: Chtěla bych vědět, jak zákon upravuje způsob výplaty podpory v nezaměstnanosti, v jakých termínech musí být podpora v nezaměstnanosti uchazeči o zaměstnání vyplacena a zda je možné na jeho žádost poskytnout také zálohu? Zákon o zaměstnanosti stanoví, že podpora v nezaměstnanosti i podpora při rekvalifikaci jsou splatné po nabytí právní moci rozhodnutí o jejich přiznání pozadu za měsíční období, a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci. V odůvodněných případech mohou být vyplaceny zálohově a při další splátce zúčtovány.
Jsou-li splněny podmínky pro poskytování podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci jen po část kalendářního měsíce, náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci v poměrné výši odpovídající počtu kalendářních dnů, kdy tyto podmínky byly splněny. Výsledná částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Nově od letošního roku se stanoví, že podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci se vyplácí v české měně, převodem na platební účet určený uchazečem o zaměstnání nebo v hotovosti anebo využitím platební funkce karty sociálních systémů, a to podle rozhodnutí uchazeče o zaměstnání. Způsob výplaty určuje příjemce dávky.

Novela zákona o zaměstnanosti
Ohodnoťte tento článek!