Novinky v neodkladné resuscitaci

Změny doporučených postupů v neod-kladné resuscitaci jsou, podle mého názoru, všeobecně málo sledovaným jevem, přestože důvody změn jsou alarmující a nové studie podkládající tyto změny jsou v tomto případě směrodatné. V článku jsem si dovolila shrnout stručně stav aktuálních resuscitačních guidelinů, které by měl znát každý zdravotník (i nezdravotník).

SUMMARY

The changes in recommended steps of cardiopulmonary resuscitation are generally, according to my opinion, little followed although the reasons for the changes are alarming and new studies leading to these changes are very important. In the article I shortly summarize current resuscitation guidelines that every healthcare worker (and a lay person) should know.

Neodkladná resuscitace prodělává v poslední době poměrně bouřlivý vývoj. Důkazem toho jsou časté změny doporučených postupů, tzv. resuscitační guideliny, a velké množství kvalitních a statisticky významných zahraničních studií.Na základě těchto studií došlo v dubnu roku 2008 k zásadnímu vyjádření AHA (American Heart Association) k doporučeným postupům, které vydala tato společnost spolu s ILCOR (mezinárodní styčný výbor pro resuscitaci) a s ERC (European Resuscitation Council) v roce 2005.

Tehdy se změny týkaly především zobecnění a zjednodušení pravidel poskytování neodkladné resuscitace pro laickou veřejnost. Problémovým a sporným bodem je rozdílný patofyziologický mechanismus vzniku srdeční zástavy na podkladě primárně kardiálním (AKS) a sekundárně kardiálním (aspirace – srdeční zástava). Proto je v postupech z roku 2005 doporučováno u dětí zahajovat neodkladnou resuscitaci pěti umělými vdechy a jestliže nedojde k obnově základních životních funkcí, pokračovat v poměru 30:2 (zdravotníci 15:2). U dospělých naopak zahajujeme resuscitaci nepřímou srdeční masáží a důraz je kladen na co nejmenší přerušování srdeční masáže.

Problém při poskytování první pomoci – srdeční fibrilace a gasping

U zdravotníků i laické veřejnosti se setkáváme s problémem, který může zásadně zkomplikovat úsilí o záchranu života. Jde o rozpoznání srdeční zástavy. Zdravotníci samozřejmě „diagnostikují“ srdeční zástavu palpací a. carotis. Ve stresových situacích, mezi které neodkladná resuscitace patří, se často setkáme s chybným závěrem v podobě palpace pulzu na karotidě. Je to způsobeno tím, že v konečcích prstů pulzují taktéž arterie a ve stresové situaci může dojít (a dochází) k tomu, že srdeční akce záchranáře je považována za srdeční akci oběti.

Je cítit pulzace vlastních prstů v místě, kde se snažíme palpovat a. carotis. Navíc jestliže se podaří nalézt osobu v bezvědomí časně po kolapsu, je velká šance, že srdce fibriluje. Tento fakt může „falešný palpační nález“ podpořit. Při nemožnosti využít EKG, pádlO defibrilátoru nebo automatizovaný externí defibrilátor (AED) tak dochází k časové prodlevě, která může stát dotyčného život nebo způsobit „jen“ horší kvalitu života. V případě neodborné veřejnosti je diagnostika zástavy oběhu rozpoznána absencí dýchání. Když osoba nedýchá, je třeba zahájit resuscitaci.

Jestliže se laici vyskytnou v blízkosti kolapsu, jejich nepřítelem je gasping. Je-li gasping přítomný, můžeme si být téměř jisti, že osoba, u níž gasping probíhá, je v zástavě. A můžeme si být téměř jistí, že laici nezačnou tuto osobu resuscitovat. Z pochopitelných důvodů je bezvládná osoba s nekoordinovanými, povrchními a naprosto nefunkčními dechy ošetřena ve stabilizované poloze nebo vpolosedě. V tomto čase tak postižené osobě opět utíká pod rukama laiků šance na dobrou kvalitu života, popřípadě na přežití. Tato fakta jsou obecně málo známá a mám za to, že výrazně přispívají k morbiditě a mortalitě následkem srdeční zástavy.

Nová fakta neodkladné resuscitace

V květnu byly zveřejněny výsledky významné studie probíhající pod záštitou Arizonské univerzity, posuzující neurologické outcome score u případů, kde byla provedena klasická KPR v poměru 30:2 a COR (cardiac only resuscitation) – pouze srdeční masáž. V určitých případech (viz dále) je provádění COR nejen stejně účinné, neurologický deficit je dokonce poloviční ve srovnání s klasickou KPR. Autoři studie tvrdí, že v těchto případech je klasická KPR až kontraindikovaná a dovolávají se změn resuscitačních guidelinů. Tato a mnoho dalších studií dokazují, jak problematický je kompromis mezi dobře zapamatovatelnými a účinnými pravidly pro laiky a nalezením vhodných postupů pro patofyziologicky dva naprosto odlišné děje specifikované věkem postižených.

AHA vydala v dubnu zmiňované prohlášení, ve kterém reflektuje tyto výsledky a vydává „novou směrnici“, která doplňuje doporučené postupy z roku 2005. Doporučuje, aby v případě spatření náhlého kolapsu dospělé osoby, byla prováděna pouze nepřímá srdeční masáž. Provádění COR prokazatelně zvyšuje šanci na přežití v situacích bezprostředně po kolapsu. Jelikož je v době srdeční zástavy krev normálně saturovaná kyslíkem, je zbytečné ztrácet čas umělým dýcháním.

Tento postup přináší pro zachránce také větší „jistotu“ a ochotu pomoci, jelikož nemusí provádět umělé dýchání, které je často velkou psychickou a hygienickou překážkou v provádění KPR. Vezmemeli v potaz fakt, že k akutnímu koronárnímu syndromu (AKS), resp. k srdeční zástavě dochází nejčastěji v domácím prostředí, měl by být tento postup akceptován právě lidmi, kteří mají v okolí dospělého, který je ohrožen srdeční zástavou. Systém edukace laické veřejnosti je ale pole neorané, čímž vysvětlíme nedobré znalosti laiků (ale mnohdy i odborníků) o resuscitaci a první pomoci vůbec.

ERC na toto prohlášení reagovala poněkud opatrnějším vyjádřením, ve kterém sice potvrdila význam provedených studií, ale ke změnám ani dodatkům v postupech se neodhodlala. Odůvodněním je to, že veřejnost ještě nevstřebala pravidla z roku 2005 a už by se měla učit pravidlům novým, což by mohlo mást a vést k horší kvalitě poskytované resuscitace.

Závěr

Neodkladné resuscitaci není věnována pozornost, jakou by si zasloužila, jak na půdě zdravotníků, tak i laiků. Představme si, jaké úsilí a finance jsou vynakládány například na bezpečnost silničního provozu, kde v roce 2004 zahynulo asi 1150 osob, a tato čísla mají klesající tendenci. Ve srovnání s počtem resuscitovaných lidí v tomtéž roce je to 7451 osob. Z toho neúspěšně 4102 osob. Tato čísla mají na-opak rostoucí tendenci. Máme vynikající kardiochirurgii, jednu z nejnižších novorozeneckých úmrtností, držme krok s vyspělými státy světa i v oblasti neodkladné resuscitace.

Literatura Cardiac arrest-guideline changes urgently needed. The Lancet 2007, by Gordon A. Ewy, MD Cardiopulmonary resuscitation by bystanders with chest compression only; an observational study Národní strategie bezpečnosti silničního provozu ministerstva dopravy, www.ibesip.cz, staženo 13. 8. 2006 Výroční zpráva zdravotnické záchranné služby ministerstva zdravotnictví, www.urgmed.cz/uzis.doc, staženo 15. 8. 2006


Bc. Zuzana Pelikánová, ARO, Uherskohradišťská nemocnice a. s., Studentka LF UP, Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, magisterský obor DOP u dospělých (pelikanovaz@centrum.cz)

Novinky v neodkladné resuscitaci
Ohodnoťte tento článek!