Novorozenecké oddělení v Plzni – přátelské dětem i rodičům

 

Kojíte-li své dítě, poskytujete mu přirozenou cestou nejlepší a ničím nenahraditelnou výživu. Mateřské mléko chrání obsahem protilátek dítě před většinou infekcí, snižuje výskyt alergií a svým stále se měnícím složením se přizpůsobuje potřebám dítěte. Mateřské mléko je zároveň potravou i lékem. Kojení přináší výhody i matce. Její organizmus se po porodu rychle zotavuje. Žena, která kojila své dítě, je méně ohrožena rakovinou vaječníků a prsu.

První přiložení k prsu by mělo být po narození, ještě na porodním sále, co nejdříve. Nejlépe do 30 minut. Touha dítěte sát je v té době velká a hormonální vzestup jako reakce matky na sání také největší. Častým a správným přikládáním dítěte k prsu v tomto období poskytujeme dítěti možnost využít všech výhod, které mu mateřské mléko poskytuje.

Baby friendly hospital (BFHI) je iniciativa, která se ve spolupráci s UNICEF a WHO v současné době uplatňuje i v ČR. Jejím cílem je podpora a propagace kojení. MZ ČR doporučilo všem novorozeneckým oddělením účast na této iniciativě. Neonatologické oddělení FN v Plzni se rozhodlo zapojit se. Podle Ludmily Komancové, vrchní sestry, si zde uvědomují význam kojení a nutnost prosazovat je v zájmu ozdravění nové populace. Myslí si, že jejich styl naší práce odpovídá podmínkám, které je nutné splnit pro získání tohoto ocenění. Toto pracoviště má však oproti jiným nemocnicím několik handicapů.

Předně JIP a Úsek pro patologické a nedonošené novorozence (ÚPNN) jsou umístěny v jiné části města než Úsek fyziologických novorozenců (ÚFN) a Gynekologicko-porodnická klinika. Jednou z mnoha nevýhod této dislokace je odloučení patologického novorozence od matky.

Další nevýhodou je to, že pracoviště jako součást perinatologického centra přijímá patologické novorozence, včetně extrémně nezralých a nejzávažnějších stavů z celého západočeského regionu. Kojení těchto dětí je vždy problémem.

A nakonec prostorové možnosti JIP a ÚPNN neumožňují hospitalizovat spolu s dítětem i tolik potřebnou matku.

Každé oddělení je utvářeno nejen moderním vybavením, ale především postoji lékařů a sester. Úsměv na tváři a vlídné chování dělá zázraky.

Připravila Hana Černá – Šípková

Spolupráce Ludmila Komancová a kolektiv, Neonatologické oddělení

Fakultní nemocnice Plzeň

Foto Vladimír Brada

Jakmile je zdravotní stav dítěte stabilizován, nabídneme rodičům další způsob kontaktu, tzv. klokaní péči. Usadíme je pohodlně do lehátka, dítě jim položíme přímo na hrudník a přikryjeme peřinkou. Podmínkou je monitorování dítěte. Tak dochází k úzkému fyzickému kontaktu dítěte s matkou nebo otcem, který všem velmi prospívá. Pro udržení a podporu laktace je důležité co nejčasnější přiložení dítěte k prsu. U našich malých pacientů vystižení správné chvíle vyžaduje individuální a citlivý přístup.

Při komunikaci s rodiči je důležitý globální přístup, říká Ludmila Komancová, nezaměřujeme se pouze na oblast kojení. Usilujeme o dobré vzájemné vztahy, které se odvíjejí od vhodné informovanosti rodičů. Jedním z důkazů naší snahy je plakát, umístěný před vstupem na oddělení. Vytvořil ho kolektiv lékařů a sester JIP. Názornou laickou formou je zde popsána problematika ošetřování a léčení nedonošeného dítěte.

Ve specifických podmínkách pracoviště je pravidlem, že první se s dítětem na JIP či ÚPNN setkává otec v době, kdy je matka ještě v péči porodníků. Pro její psychickou vyrovnanost je určitě důležité, že mimo informací od lékaře slyší i první dojmy od otce svého dítěte. Již při pobytu v porodnici je jí zdůrazňována důležitost mateřského mléka pro výživu dítěte. Udržení laktace souvisí s jejím dobrým psychickým stavem. Právě zde je role zdravotnického personálu velmi důležitá. Komunikace s matkou i otcem, pomoc při prvních dotecích a snaha zapojit je aktivně do péče o dítě je součástí každodenní práce sestry.

Kolektiv ÚFN odvádí velmi dobrou práci v oblasti propagace kojení. Důkazem toho je 95 – 98 % plně kojených dětí při propuštění. Mezi nimi jsou i děti nedonošené s váhou kolem 2000 g, jejichž zdravotní stav dovolil ponechat je na ÚFN u matky. Uvědomujeme si, říká Ludmila Komancová, že velkým problémem je udržení laktace matky po příchodu domů. Abychom jí pomohli získat jistotu v ošetřování dítěte, dostává nejen ústní, ale i několik písemných rad a informací pro první dny po propuštění. Součástí edukace je i „horká linka“, na které může matka konzultovat potíže při kojení 24 hodin denně. Matka je také informována o možnosti kontaktu na Mateřské centrum v Plzni. Zde jsou připraveny se podělit o zkušenosti maminky, které mají kojení již dokonale zvládnuté.

Při první návštěvě rodičů na našem oddělení dochází k přímému fyzickému kontaktu mezi nimi a dítětem. Sestra ukazuje, jak se dětí dotýkat a hladit je.

Odloučení patologického nebo nedonošeného novorozence od matky samozřejmě klade zvýšené požadavky na práci sester. Matku plně nahradit nelze – přesto zde sestry dokáží vytvořit láskyplné a vřelé prostředí.

Vrchní sestra Ludmila Komancová ve své pracovně.

Ohodnoťte tento článek!