Nutriční anemie v těhotenství

Těhotenství je období, kdy má organismus ženy zvýšené nároky na příjem určitých vitaminů a minerálních látek – tak jak rostou nároky na některé fyziologické funkce. Především jde o zvýšené požadavky na tvorbu erytrocytů a hemoglobinu.

SOUHRN

Těhotenská anemie je poměrně častý jev, který však většinou neohrožuje život matky a plodu. Skrývá však v sobě jistá rizika pro zdárný průběh těhotenství a časné období po porodu. Pestrou, energeticky vyváženou stravou lze anemii úspěšně předcházet.

SUMMARY

Anemia during pregnancy is commonly seen, and it usually does not endanger the mother or the fetus. However, it poses some risks during pregnancy and early postpartum stage. Anemia can be prevented by varied, energetically balanced diet.

Během gravidity se totiž jejich objem zvyšuje o 20-30 %. Podle údajů WHO trpí ve vyspělých zemích až 50 % těhotných žen anemií, přičemž anemie s sebou nese řadu rizik pro matku i dítě. Je spojena s vyšším rizikem infekčních komplikací v šestinedělí, s nízkou porodní hmotností dítěte nebo i předčasným porodem. Samotné klinické projevy anemie závisejí na rychlosti jejího vzniku, nicméně žena ji může subjektivně pocítit i sama nebo ji při vyšetření odhalí lékař. Při anemii se totiž dostavuje pokles tělesné výkonnosti, únava, bušení srdce, dušnost, bolesti hlavy, bledost kůže a sliznic.

Nutriční anemie

Nejrozšířenějším typem anemie je anemie nutriční, kdy v důsledku nedostatečného množství určitých důležitých živin nebo jiných látek v potravě, jež jsou nezbytné pro tvorbu erytrocytů a hemoglobinu, dochází k jejich nedostatečné syntéze a následně vzniká chudokrevnost. Jejich produkci ovlivňuje především železo (Fe), vitamin B12 a kyselina listová – podpůrnou funkci mají zejména vitamin C, vitamin B6 a vitamin E. Z toho plyne, že podmínkou pro dostatečný přívod těchto látek je příjem vyvážené, pestré a energeticky bohaté stravy.

Kdy vzniká těhotenská anemie?

V průběhu těhotenství – Téměř u všech žen dochází k defi citu železa (nejvýznamnější růst potřeby Fe nastává ve 2. a 3. trimestru), a téměř u většiny žen dochází k defi citu Fe po druhém těhotenství.

Při nedostatku Fe před početím – Následně pak po období těhotenství, ztráty krve během porodu a poté dlouhodobé kojení (> 8 měsíců) bez dostatečného přísunu Fe v potravě matky (železo je proto čerpáno z rezerv v mateřském organismu a trvá asi 2 roky po porodu, nežli si žena tyto rezervní zásoby doplní).

U vícečetných těhotenství, kdy žena nemá dostatečné zásoby Fe pro dvě a více dětí, a při současných chorobách zažívacího ústrojí spojených s krvácením.

Zjištění anemie

Při pravidelných kontrolách v poradnách je na základě laboratorních hodnot u gravidních žen prováděn screening anemie. Ošetřující lékař by měl vypracovat pro těhotnou ženu nutriční anamnézu, která by na základě její výpovědi o složení stravy pomohla odhalit rizika vzniku anemie, a to vzhledem k nevhodné skladbě a výběru potravin. Velmi rizikovou skupinou jsou vegetariánky a veganky.

Dávkování železa

Doporučená denní dávka Fe je pro těhotnou ženu 30 mg. Je-li diagnostikována anemie, podává se terapeutická dávka Fe 50-100 mg/den. Vyšší dávky Fe přinášejí nežádoucí účinky v podobě nižší absorpce zinku (Zn), nezbytného pro vývoj mozku a nervové soustavy plodu.

Využitelnost Fe v potravinách

Denně člověk přijme potravou 10-20 mg Fe, z čehož se v průměru vstřebá 10 %. Doporučené dávky jsou tak vlastně 10krát vyšší nežli je skutečná denní potřeba. Ženy s optimální zásobou a zvýšeným příjmem Fe vhodnými potravinami proto suplementaci železa nepotřebují. Využitelnost Fe zlepšuje vitamin C, proto se doporučuje před jídlem obsahujícím větší množství Fe vypít sklenici džusu (černý rybíz, pomeranč) nebo zkonzumovat porci zeleniny nebo ovoce.

Řada potravin je potenciálně dobrým zdrojem železa, avšak biologická využitelnost železa z nich je omezená. Vstřebatelnost Fe závisí na jeho původu, současném požití jiných druhů potravy, střevním obsahu, stavu organismu a jeho saturaci Fe. Obecně lze říci, že železo z živočišných zdrojů je výrazně lépe vstřebatelné (20 %) nežli Fe ze zdrojů rostlinných (3-10 %). Dobrým zdrojem Fe je červené maso (ale i maso obecně), vnitřnosti, vaječný žloutek. Náhradou za živočišné zdroje jsou luštěniny (dalším přínosem je vysoký obsah bílkovin), zelená zelenina, sušené ovoce, celozrnné cereálie (tyto produkty jsou často železem obohacovány). Existuje i řada „brzdicích látek“ (antagonistů), které resorpci Fe potlačují. Jsou to fytáty (obilniny, luštěniny), tanin (čaj), kofein (káva: o 40-60%) a vápník (Ca). Proto je vhodnější oddělit ve stravě hlavní zdroje Fe a Ca (např. maso a mléko).

Kyselina listová má v těhotenství zcela zásadní význam. Je vitaminem nezbytným pro krvetvorbu, v případě jejího defi citu dochází k megaloblastické anemii. Žádoucí je zabezpečit její dostatečný příjem ihned od počátku těhotenství (a ještě lépe již před plánovaným těhotenstvím). Obecně se pro gravidní ženy doporučuje denní příjem 800 mg. Tuto potřebu je nejlépe pokrýt potravinami, které přirozeně obsahují vyšší koncentrace kyseliny listové nebo které jsou kyselinou listovou obohaceny (eventuálně připadá v úvahu doplňování vhodným preparátem).

Vitamin B12 hraje důležitou roli v krvetvorbě; v případě nedostatku v minulosti docházelo ke zhoubné (perniciózní) anemii. Nedostatek může vzniknout při poruše vstřebávání ze žaludku a střev, nedostatečném přísunu z potravy (vegani) a při poruchách metabolismu (pak se vitamin B12 podává injekčně). Je obsažen pouze v potravinách živočišného původu (maso, vejce, mléko a mléčné výrobky). Denní potřeba vitaminu B12 jsou 2-3 mg, které pokryje běžná strava. Přepočteno na potraviny jde o porci masa nebo vejce. Doplňování vitaminu B12 potravinovými doplňky je pak nutné zvážit u striktních vegetariánek.

Náhrady a vitaminové doplňky

V těhotenství je dnes běžné užívat preparáty, které kombinují nezbytné minerální látky a vitaminy -Fe bývá jejich součástí a plní tak preventivní a podpůrnou roli. Řada lékařů doporučuje podávání preparátů a samotného Fe (nebo v kombinaci s kyselinou listovou) preventivně všem těhotným, zvláště u vícečetného těhotenství, u žen, jimž byla zjištěna anemie v předchozím těhotenství nebo v případě kratšího intervalu mezi následujícími graviditami (

Ohodnoťte tento článek!