Nutriční péče dnes… z pohledu dietní sestry

Cílem tohoto článku je upozornit na vážné problémy s využitím práce dietních sester, vyvolat diskusi a získat osoby schopné a ochotné problémy, o kterým se zmíním, řešit.

Management mnoha zdravotnických zařízení dosud uplatňuje jednostranné ekonomické myšlení, kdy hodnotí pouze úsporu mzdových nákladů, pokud dietní sestru nezaměstná, a vůbec neuvažuje o značné ekonomické ztrátě za prodlouženou léčbu nemocných ve špatném nutričním stavu (nehojící se operační rány, prodloužení přípravy nemocného na zákrok apod.) a značné náklady na výživu těchto nemocných parenterální formou výživy. Nemluvím o úspoře nákladů na běžné stravování výběrem vhodné varianty jídel, kdy pacient nemůže kousat, případně polykat a přitom je pro něj denně odebírána strava podle jeho základní diagnózy, bez ohledu na to, že jí většinu vůbec nesní. Zdravotnické zařízení pak ztrácí dvakrát, jednou na nevyužité stravě, podruhé na zvýšených nákladech za delší léčbu, případně doplňkovou parenterální či enterální výživu.

Při většině chronických onemocnění je důležitá pomoc dietní sestry v ambulanci. Pokud není pacient dostatečně a opakovaně informován a nemá možnost se v případě nejasností s dietní sestrou poradit, dochází u něj k různým komplikacím a zhoršení zdravotního stavu, které vyžaduje hospitalizaci a další náklady. (Typickým příkladem jsou diabetici po zrušení dietních sester v ordinacích diabetologů). Přitom pro několik privátních lékařů by mohla smluvně pracovat jedna dietní sestra. Místo toho dochází stále častěji k tomu, že si nemocní potřebu spolupráce s dietní sestrou uvědomují a hledají ji. Lékař neví, k čemu by mu byla dietní sestra užitečná, a ta přitom v mnohých zdravotnických zařízeních supluje jiné, nezdravotnické kvalifikace ve stravovacím provozu a na pacienty jí nezbývá čas.

Provozuje-li stravování nemocných pro zdravotnické zažízení stravovací firma, má toto zařízení často jen jednu dietní sestru v kontrolní funkci ve vztahu k dodavateli stravy a nemůže splňovat potřeby jednotlivých oddělení. Neuvěřitelné je, když v takovém zařízení není žádná dietní sestra. Pak samozřejmě nelze garantovat kvalitu a správné sestavení jednotlivých dietních postupů.

Jako jednoznačně perspektivní a funkční začlenění se jeví samostatné oddělení dietních sester v počtu určeném potřebami a nutriční náročností pacientů celého zařízení, vedených vrchní dietní sestrou a podřízených hlavní sestře. Tato varianta plně vyhovuje současné potřebě týmové práce v oblasti výživy (ve výživě nemocných je prokázáno, že některé složky potravin, či potraviny mohou sloužit jako prostředek zvyšující např. účinnost léku.).

Závěrem lze konstatovat, že přínosem dietních sester ve zdravotnickém zařízení je úspora nákladů na stravování, úspora nákladů na preparáty parenterální a enterální výživy, nákladů na léky, zkrácení délky hospitalizace a v neposlední řadě i popularizace zdravotnického zařízení díky komplexní péči o pacienty včetně odborného poradenství. n

Tamara Starnovská, vrchní dietní sestra

Ohodnoťte tento článek!