O pejscích a… pacientech!

Právě jste nalistovali rubriku Fórum – prostor určený pro vaše názory, reakce na dění v oboru či společnosti, profesní příběhy, poděkování… Nezřídka se dostáváte do situací, které stojí za zaznamenání, toužíte projevit své postoje a hledáte možnost JAK a KDE. Jsme rádi, že jste si k tomuto účelu vybrali námi nabízené Fórum. Vážíme si toho a věříme, že také pro ostatní čtenáře jsou zde publikované příspěvky zajímavé (a někdy třeba i trochu „povědomé“).

O pejscích.... a pacientech!

Trochu akce v eldéence

Naše LDN se loni připojila k dobrovolnickému programu, který ve FN Královské Vinohrady probíhá jako součást komplexních služeb poskytovaných pacientům nemocnice. Dobrovolnický program nabízí řadu možností psychosociální podpory a aktivit pro hospitalizované pacienty a je metodicky podporován občanským sdružením Lékořice.

Pacienti v LDN jsou křehcí a nacházejí se v životním období, které vyžaduje velice citlivý přístup. První z možností dobrovolnického programu FNKV, jehož koordinátorkou je PhDr. Martina Hasalíková, je nabídka individuálních návštěv dobrovolníka jako společníka u lůžka. Mezi první návštěvníky patřil psychoterapeuticky kvalifikovaný duchovní, který pacienty pravidelně navštěvoval a nabízel jim své služby. V krátkém čase získal několik svých „stálých zákazníků“.

Protože jsme stáli o další zpříjemnění a smysluplné prožití dlouhého času, který zde lidé tráví, mnozí bez návštěvy zvenčí, nabídli jsme pacientům další možnosti využití a naplnění času v podobě kurzů trénování paměti, muzikoterapie, promítání oblíbených filmů a nyní uvažujeme i o tvůrčích výtvarných aktivitách pro seniory.

Je zajímavé, jak jsou naši senioři aktivní a jak skvělou atmosféru dokážou vytvořit během společných setkávání. Dobrovolníci, kteří se podílejí na přípravě těchto aktivit, jsou nadšení, pochvalují si prostředí LDN a nepokrytě se na návštěvy u seniorů těší. Je samozřejmé, že obrovskou zásluhu na úspěšnosti programu nese zejména personál kliniky, který setkávání připravuje, motivuje pacienty k aktivitě a s dobrovolníky ochotně spolupracuje.

O pejscích.... a pacientech!

S velkým úspěchem se setkala canisterapie. Jak u pacientů, tak i u ošetřujícího personálu. Každý pátek po obědě přichází canisterapeutický tým, který tvoří panička Mgr. Iva Bajtlerová, Agátka, Eda a Topinka – asistenční psi. Paní magistra vytváří odpolední program tak, aby pokryl potřeby pacientů a aby samotný tým pracoval v pohodě fyzické i psychické. Začíná se přivítáním s personálem (bouřlivěji vítá personál) a nastává povinná očista tlapek a bříšek. Důležité je také doplnit tekutiny po cestě, panička naplní kapsy kalhot psími dobrotami a už vyrážejí do prvního pokoje, kde leží chlapec po polytraumatu, aby zahájili léčení.

Canisterapeutický tým začíná pracovat. Do nohou lůžka zaléhá chlupatý Eda, přes kterého si pacient položí nohy od podkolení přes lýtka, paty visí volně ve vzduchu. Agátka uléhá k paži, kterou okolo ní pacient ovine. Takto budou pejskové ležet deset minut, aby dostatečně prohřáli končetiny a fyzioterapeutka mohla začít s pacientem rehabilitovat. Eda se občas zavrtí, zvedne hlavičku, u které stojí jeho panička a hladí ho, a on odpoví zavrtěním ocásku. Topinka, černá labradorka, zatím aportuje míček pacientovi, který leží naproti. Za každý aport dostane odměnu.

O pejscích.... a pacientech!

Do některých pokojů jdou pejskové jenom na zdvořilostní návštěvu, ale všude jsou přivítáni s nadšením a úsměvy. Úžasný pohled se naskytl v jednom pokoji, kdy Agátka byla v lůžku u paní, která ji hladila, neustále se vrtící Eda seděl na pojízdném křesle a „povídal si“ s nemocnou sedící v lůžku a Topinka další pacientce aportovala míček. Je až neuvěřitelné, jak snadno dokážou pejsci navázat komunikaci a aktivizovat i ty pacienty, kteří do té doby odmítali komunikaci s kýmkoli. Jsou to neskutečně emocionální chvilky, které „stojí za to vidět“.

Takto mile strávený čas je k nezaplacení, nejen po dobu samotné aktivity, kdy si někteří senioři jdou poslechnout původní prvorepublikové nahrávky nebo se podívají na film, pohrají si a pomazlí se se psem, ale i později, kdy si mezi sebou sdělují zážitky a těší se na další akce. Také my máme radost, že dostali o něco víc, než je běžné. A těšíme se společně s nimi.

O pejscích.... a pacientech!


O autorovi: Bc. Zdenka Baumanová1, PhDr. Martina Hasalíková2 vrchní sestra LDN1, koordinátora Dobrovolnického programu2, FNKV Praha (Baumanova3@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!