Objev ve výzkumu kmenových buněk

Vědci z Masarykovy univerzity v Brně popsali enzym, který působí na kmenové buňky.
Malá bílkovina s označením PTP1B je zodpovědná za to, zda se konkrétní buňka stane základem vnitřních orgánů, anebo nervového systému. Objev lze v budoucnu využít k přípravě účinných léčebných buněk například při některých neurodegenerativních onemocněních. Výsledky bádání expertů z lékařské fakulty po dlouhém ověřování potvrdil a publikoval prestižní vědecký časopis Cell Stem Cell. „Dlouho se mělo za to, že za celým mechanismem stojí pouhé dvě molekuly. Nyní k nim přibyla třetí, možná ta klíčová,“ uvedl přednosta biologického ústavu lékařské fakulty prof. ing. Petr Dvořák, CSc. „Když je enzym PTP1B hodně aktivní, z kmenových buněk v embryu se vyvíjí specializované buňky, které vytvoří například játra. Když je aktivita enzymu malá, vznikají buňky nervové a vytváří třeba mozek,“ uvedla vedoucí výzkumného týmu Sun Jü-man. Britská vědkyně tchajwanského původu přišla na Masarykovu univerzitu před dvěma lety s cílem popsat právě tento mechanismus. Znalost mechanismu by mohla usnadnit léčbu například Parkinsonovy choroby, pomocí takzvané buněčné terapie. Díky umělému ovlivňování činnosti enzymu PTB1B lékaři možná jednou dokážou vytvářet z kmenových buněk mnohem účinněji nervové buňky a využívat je pro transplantace. Celá problematika souvisí také s rakovinou, obezitou nebo cukrovkou. Právě enzym PTP1B funguje nesprávně při některých typech těchto onemocnění. Cesta od objevu k aplikaci však může trvat řadu let.

1)
R
Ohodnoťte tento článek!