Odcházím dohodou

Dotaz: Vážená redakce, našla jsem si novou práci, která je lépe ohodnocena, a chtěla bych dát v současném zaměstnání výpověď dohodou, ale nevím, jak se taková výpověď podává. Jaké doklady mi má zaměstnavatel dát při ukončení práce? Děkuji za odpověď. Veronika Ž., Šumperk

Vážená Veroniko, váš dotaz je velmi stručný a neobsahuje některé podstatné informace o vašem pracovněprávním vztahu. Z vašeho dotazu usuzuji, že jste v pracovním poměru na základě pracovní smlouvy a máte již po zkušební době. V zákoníku práce (dále jen ZP) v obecných ustanoveních o rozvázání a skončení pracovního poměru v § 48 odst. 1) se uvádí:

Pracovní poměr může být rozvázán jen: a) dohodou, b) výpovědí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební době.

V následujícím odst. 2) téhož paragrafu je upraven pracovní poměr na dobu určitou, který končí také uplynutím sjednané doby. Zaměříme se tedy na ukončení pracovního poměru dohodou, který je upraven v § 49 ZP následovně:

1. Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem. 2. Dohodu o rozvázání pracovního poměru uzavírají zaměstnavatel a zaměstnanec písemně, jinak je neplatná. V dohodě musí být uvedeny důvody rozvázání pracovního poměru, požadujeli to zaměstnanec. 3. Jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru vydá zaměstnavatel zaměstnanci.

Jak z citovaného vyplývá, nelze se zaměstnavatelem se někde na chodbě či u oběda ústně domluvit, že v zaměstnání skončíte na tzv. dohodu. Takové rozvázání pracovního poměru je neplatné. Nelze rovněž akceptovat, že pošlete zaměstnavateli písemně dohodu o ukončení pracovního poměru např. ke 30. červnu 2008, zaměstnavatel na toto nebude reagovat a vy se rozhodnete, že již 1. července 2008 do práce nenastoupíte. Došlo by z vaší strany k porušení právních povinností, protože zaměstnavatel neučinil výslovný souhlas s dohodou. Jak už vyplývá z názvu, dohoda je projevem souhlasné vůle zaměstnavatele a zaměstnance a musí s ní souhlasit obě strany, pokud vyhovuje zájmům těchto stran.

V praxi to často znamená, že ukončení pracovního poměru dohodou nelze uskutečnit například z důvodu velké zakázky zaměstnavatele apod. Zde je namístě se pokusit se zaměstnavatelem domluvit třeba na kratším termínu odchodu, než je dán při klasické výpovědi, což je upraveno v § 51 odst. 1. ZP takto: „Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce.“ K druhé části vašeho dotazu – zaměstnavatel vám musí vydat při skončení pracovního poměru (nově i DPH) potvrzení o zaměstnání (v povědomí veřejnosti známé jako tzv. zápočtový list), které musí obsahovat předepsané náležitosti, které blíže upravuje § 313 ZP:

1. Při skončení pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm:a) údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr, nebo dohodu o pracovní činnosti, a o době jejich trvání, b) druh konaných prací, c) dosaženou kvalifikaci, d) zda byl pracovněprávní vztah zaměstnavatelem skončen z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, e) odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby, f) zda jsou ze zaměstnancovy mzdy prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky, g) údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění.

2. Údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti je zaměstnavatel povinen uvést na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení. Podle nového ZP, který vstoupil v platnost 1. ledna 2007, má zaměstnavatel vůči zaměstnancům i další povinnosti, které jsou uvedeny v § 314: 1. Požádá-li zaměstnanec zaměstnavatele o vydání posudku o pracovní činnosti (pracovní posudek), je zaměstnavatel povinen do 15 dnů zaměstnanci tento posudek vydat; zaměstnavatel však není povinen vydat mu jej dříve než v době 2 měsíců před skončením jeho zaměstnání. Pracovním posudkem jsou veškeré písemnosti týkající se hodnocení práce zaměstnance, jeho kvalifikace, schopností a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce.

2. Jiné informace o zaměstnanci než ty, které mohou být obsahem pracovního posudku (odstavec 1 věta druhá), je zaměstnavatel oprávněn o zaměstnanci podávat pouze s jeho souhlasem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. V případě, že zaměstnanec nesouhlasí s obsahem potvrzení o zaměstnání nebo pracovního posudku, může se u soudu domáhat do 3 měsíců ode dne, kdy se o jejich obsahu dověděl, aby bylo zaměstnavateli uloženo přiměřeně jej upravit, jak je stanoveno v § 315 ZP. S pozdravem a přáním příjemně prožitého léta s bohatstvím slunečních paprsků a pohody.


DŮLEŽITÉ ODKAZY

Zdroje: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění

Odkazy na organizace: Iuridicum Remedium o. s., www.iure.org


Bc. Jana Bednářová sociální pracovnice

Ohodnoťte tento článek!