Onemocnění Waldeyerova lymfatického okruhu

Podle literatury je Waldeyerův lymfatický okruh nakupení lymfatické tkáně v hrdle a představuje ochranu dýchacích cest před infekcí.

Waldeyerův okruh zahrnuje: tonsilla pharyngea (nosohltanová mandle), tonsilla palatinae (patrová mandle), tonsilla lingualis (jazyková mandle), tonsilla tubarie (u ústí Eustachovy trubice). K onemocnění Waldeyerova okruhu patří problematika angín a tonzilitid, toto sdělení se ale bude věnovat adenoidní vegetaci a hypertrofii patrových tonzil.

Adenoidní vegetace

Adenoidní vegetace je zbytnění nosohltanové (nosní) mandle. Ta se zakládá již ve 3. – 4. měsíci fetálního života, po narození bývá nezvětšena. Její zvětšení způsobují vnitřní a vnější vlivy (infekce, životospráva, konštituční vlivy, typ lymfatického aparátu, hormonální vlivy, apod.), maximálně však po 2. roce života. S přibývajícím věkem adenoidní vegetace involuje a v období puberty je již malá a afunkční. Význam: zajišťuje místní ochranu proti infekci, zvyšuje odolnost organizmu proti nákazám tím, že se podílí na tvorbě imunity výrobou Ig a lymfocytů, udržuje normální vlhkost sliznice hltanu, má i vliv na trávení (mucin a ptyalin). Vše je však podmíněno zdravou tkání nosohltanové mandle. Její fyziologické funkce jsou ale nahraditelné ostatními částmi Waldeyerova okruhu.

Symptomatologie

* Respirační obturační syndrom – dítě dýchá ústy, zejména ve vodorovné poloze, kdy dochází k většímu prokrvení AV, a tím k jejímu dalšímu zvětšení. Dětí mívají rýmu, chrápou při spaní. Toto narušení fyziologie dýchání má za následek vysychání sliznic, hlen stéká z nosohltanu do DCD, dochází i k jeho polykání, a pak se mohou objevit i potíže GIT. Také může dojít ke změnám postavení hrudníku, který je plochý, objevuje se i celkové vadné držení těla. Protože spánek takového dítěte bývá mělký a neklidný, dochází ke zhoršení prospěchu ve škole, pramenícího z únavy dítěte, často se může vyskytnout i noční pomočovaní. Dítě také mívá typický výraz v obličej i, tzv. facies adenoidea (unavený, tupý výraz, pootevřená ústa, obnažené horní řezáky, vyhlazená nazolabiální rýha).

* Převodní nedoslýchavost -je způsobena poruchou ventilace středoušní dutiny, čímž dochází i k poruše barofunkce (jejím projevem je převodní nedoslýchavost).

* Huhňavost – uzávěr obou choan negativně ovlivňuje rezonanční funkci.

* Fokální infekce – často se opakují, bývají to záněty středouší, angíny, rinosinusitidy, laryngotracheobronchitidy aj.

Diagnostika – anamnéza, celkový vzhled pacienta-facies adenoidea, objektivní vyšetření přední a zadní rinoskopie, epifaryngoskopie, otoskopie, eventuálně palpační vyšetření.

Léčba – chirurgické odstranění, tzv. adenotomie. Provádí se nejčastěji u dětí mezi 3. – 6. rokem života. V současné době se rozšiřuje provádění adenotomie v celkové narkóze, které nemá takový vliv na dětskou psychiku. Po operaci se dětem doporučuje 2-3 dny tekutá až kašovitá, chladná a nekořeněná strava. Ranná plocha se zhojí do dvou týdnů po zákroku. Protože samotný výkon trvá jen chvilku, mohou nastat různé komplikace.

Komplikacemi mohou být: peroperační nebo postoperační krvácení (pozor: děti často krev polykají, proto nebývá krvácení AT zpozorováno brzy), aspirace části či celé AV, jizevnaté procesy, zejména v oblasti Eustachovy trubice, komplikace z infekce – teploty, angíny, recidíva zánětu středouší, retrofaryngeální absces, peritonzilární absces.

Kontraindikace – poruchy hemokoagulace, patologie srdečně-cévního systému, chřipková epidemie, nedávno prodělané infekční onemocnění, kontakt s infekční chorobou v posledních dvou týdnech, období menstruace či těsně před ní.

Pooperační rehabilitace – Po adenotomii často dojde ke spontánnímu obnovení dýchání nosem. Pokud dítě i nadále dýchá ústy, dochází k hromadění sekretu v nosohltanu, zánětům jeho sliznice, opakované hyperplazii a recidivě AV. Prevencí je tedy nácvik správného dýchání nosem, čemuž napomáhá dechová gymnastika (nejprve je ale nutné odstranit i další možné překážky v DC, jako je septum, polyp či cizí těleso). Dechová gymnastika se skládá z celkového cvičení a speciálních dechových cviků (smrkání jednou dírkou, bublání do vody, zpěv, plavání, foukací hračky apod.).

Hypertrofie patrových mandlí

Tonzila je párový orgán uložený na rozhraní dýchacího a trávicího ústrojí, mezi kořenem jazyka a měkkým patrem. K formování tonzil a celého Waldeyerova okruhu dochází mezi 4. – 5. měsícem fetálního života. V důsledku svého uložení se patrové mandle setkávají s nejrůznějšími antigény z potravy i vdechovaného vzduchu. Je to jediný orgán lymfatického okruhu, který je v přímém kontaktu se zevním prostředím, čímž také pomáhá vytvářet adaptaci organizmu na zevní prostředí. Tonzily představují první linii mechanické obrany organizmu, kterou ale mohou plnit jen při neporušeném epitelu. V tom ale často vznikají drobné eroze, jimiž do organizmu pronikají toxiny, mikrobi, antigény apod. Tonzily mají význam také v aktivní účasti na imunologických pochodech – vytvářejí T-lymfocyty a B-lymfocyty. Tonzily jsou v dětství fyziologicky zvětšené a s přibývajícím věkem se zmenšují, involují. Rozlišují se tři velikosti – malé (nepřesahují patrové oblouky), velké (přesahují patrové oblouky), obrovské (téměř vyplňují dutinu ústní a střední části se dotýkají). Velké tonzily mohou způsobovat polykací a dechové potíže, zvláště při probíhajícím infektu. Dále způsobují i tzv. knedlíkovou řeč a špatnou výslovnost některých hlásek. Opakované záněty mandlí způsobují patologický proces, kdy dochází ke zmnožení vaziva a úbytku funkčního parenchymu.

Léčba -je podmíněna nálezem na tonzilách, častým zákrokem je operační odstranění patrových mandlí v celkové narkóze – tonzilektomie. Kromě hypertrofie může být indikací k tonzilektomii i tumor tonzil, paratonzilární či parafaryngeální absces, revmatizmus a nefritidy, recidivující angíny, TBC krčních uzlin, pokud je primární ložisko v tonzilách. Po výkonu mohou nastat komplikace, jako je peroperační a postoperační krvácení, infekce a u dětí s asthma bronchiale může dojít k exacerbaci choroby.

Ohodnoťte tento článek!