Opakované používání jednorázových pomůcek

„Od ledna se ve zdravotnictví začíná přísně šetřit,“ toto sdělení uveřejnila ČTK 30. 12. 2005 a dále byly v článku popsány mechanismy, jakými se bude spotřeba v našich zdravotnických zařízeních usměrňovat.

Všichni chápeme, že je nutno šetřit, a často také o tom na svých pracovištích slyšíme. Nikdy bychom se ale neměli uchylovat k praktikám již zastaralým a měli pracovat podle nejnovějších vědeckých poznatků. K anachronismům by mělo patřit například praní břišních roušek, opakované používání tkaninového materiálu bezprostředně používaného v kontaktu s vnitřními orgány nebo použití zastaralé technologie sterilizace, byť by byla na první pohled levnější. Na mnoha pracovištích je ale častým jevem ještě další problém, a tím je bezpochyby resterilizace nástrojů na jedno použití. Tiskovou konferenci na téma „Resterilizace jednorázových zdravotnických prostředků“ iniciovala Česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků Czechmed. Uskutečnila se 15. listopadu 2005 v Praze, kde se sešli novináři, zástupci Czechmed, přizváni byli také odborníci, kterých se tato problematika týká. Pozvání prezidenta sdružení, ing. Tomáše Vicana, MBA, přijala i předsedkyně Společnosti instrumentářek, Zuzana Bittnerová. Rozhovor s reprezentantkou Společnosti instrumentářek vám předkládáme.

Vysvětlila byste krátce problematiku opakovaného používání jednorázových zdravotnických prostředků a proč bychom se jí v českém prostředí měli věnovat?

Jak již z názvu vyplývá, jednorázové zdravotnické prostředky jsou určeny k jednorázovému používání, ale v českém prostředí to tak zcela jednoznačně neplatí. Mnozí uživatelé se mylně domnívají, že pokud tyto prostředky opakovaně využívají, ušetří. Tato úvaha je však velice krátkozraká. Takovým konáním se totiž vystavují vysokému riziku infekce, nozokomiálním nákazám, a to nejen směrem k pacientovi, ale i ke zdravotnickému personálu, který je manipulací při čištění a následné sterilizaci také bezprostředně ohrožen.

Uveďte konkrétní příklady negativních dopadů resterilizace nástrojů na jedno použití.

Jeden z negativních dopadů je již zmíněná infekce, další a neméně závažné riziko jsou komplikace technického rázu. Jednorázový nástroj je vyroben většinou z termolabilních materiálů a jakoukoli, byť sebevíce šetrnou resterilizací, může dojít k poškození jeho mechanismů, a tím se nástroj stává nespolehlivým. Při použití takového nástroje je vždy nebezpečí poškození pacienta.

Má pacient v praxi nějakou možnost zajistit, aby byly v jeho případě použity skutečně sterilní originální jednorázové zdravotnické prostředky?

Podle mých zkušeností nemá, snad pouze v případě, že jej ošetřuje pracoviště akreditované v Evropské unii. Tam je resterilizace zcela nepřípustná. V každém případě by ale pomohlo, kdyby se cíleně ptal. Věřím, že jen minimum zdravotníků by dokázalo resterilizaci zapřít.

Mezi nejčastější argumenty opakovaného používání jednorázových zdravotnických prostředků patří tvrzení typu „dříve se přece sterilizovalo vše a nebyly s tím větší problémy“. Obstojí toto tvrzení v dnešní době?

Podle mého názoru neobstojí. Tradice se mají dodržovat v duchovní rovině lidské činnosti. Nemohou být ale doslovně dodržovány ve vědě a zdravotnické péči. Dříve jsme injekční stříkačky a jehly vyvařovali. Dnes už by se vyvařenou jehlou nenechal očkovat ani ten největší šetřílek. Dříve se operovalo jinými postupy a zlomená kost u staršího člověka často znamenala dlouhodobou imobilizaci a následně smrt pro plicní komplikace. Dnes díky novým a náročnějším metodám tyto lidi úspěšně léčíme a navracíme do běžného života. K provádění takových složitějších operací dopomohly i již zmiňované jednorázové prostředky. Daní za jejich přínos je, že jejich funkčnost není možné při opakovaném čištění a resterilizaci zajistit.

Myslíte si, že je praxe resterilizace a opakovaného používání zdravotnických pomůcek na jedno použití v České republice obvyklá? Jak si v tomto ohledu stojíme ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi?

Srovnání v reálných číslech s ostatními zeměmi nejsou k dispozici. Při svých pobytech v zahraničí jsem se s resterilizací jednorázových zdravotnických prostředků setkala zcela výjimečně, a to ještě v začátku let devadesátých. V roce 2001 by již bylo něco takového jako resterilizace jednorázových zdravotnických pomůcek například v Rakousku a Švýcarsku zcela nepřípustné.

Resterilizace jednorázových zdravotnických pomůcek je od 1. 7. 2005 zákonem zakázána. Řekla byste, že praxe opakovaného používání jednorázových zdravotnických pomůcek je po tomto datu v České republice méně obvyklá, nebo se podle vás situace příliš nezměnila?

Již v předešlé Vyhlášce č. 440 z roku 2000, kterou v roce 2005 nahradila Vyhláška č. 195, stojí v § 9 odstavci (2) toto: „Opakovaně používané zdravotnické prostředky se čistí, dezinfi kují a sterilizují podle doporučení výrobce. Jednorázové pomůcky se nesmí opakovaně používat.“ Zákonné omezení tudíž máme již od roku 2000, ale nějak jsme to nebrali příliš vážně. Situace se však přece jen změnila. Už jen to, že o této problematice veřejně hovoříme, je značný pokrok. V anonymním dotazníku, který jsme rozdali na kongresu pořádaném Společností instrumentářek, zcela vyloučilo resterilizaci jednorázových zdravotnických prostředků jen 11 respondentů, 64 potvrdilo resterilizaci a 105 respondentů na otázku resterilizace neodpovědělo, přestože ostatní otázky dotazníku zodpověděli. Respondenti často při potvrzení resterilizace připisovali poznámku „bohužel“ a „již omezeně, ale přesto …“ Dva respondenti připsali k odpovědi „neresterilizujeme“, že by ale neměli odvahu odmítnout, pokud by jim resterilizaci nadřízený nařídil.

Co podle vás tedy mohou nemocnice udělat pro to, aby omezily resterilizaci, a tím snížily i rozšíření nozokomiálních infekcí?

Je to záležitost všech subjektů ve zdravotnictví. Každý musíme rozumně hospodařit. Ekonomové by své síly měli více zaměřit na strategii, šetřit ráznými škrty přímých finančních prostředků v této problematice nepomůže. Někdy je finančně výhodné koupit prostředek k opakovanému použití, přestože pořizovací náklady jsou vysoké, jindy je účelnější koupit nástroj na jedno použití. Vždy je třeba myslet na možná rizika plynoucí z resterilizace. Musíme brát v úvahu náklady na léčení komplikací způsobených nozokomiálními nákazami, popřípadě náklady na profylaxi, která mnohdy souvisí ještě s dalšími komplikacemi.

www.forum.czechmed.cz


O autorovi: Zuzana Bittnerová, předsedkyně Společnosti instrumentářek, Brno (instrumentarka@volny.cz)

Ohodnoťte tento článek!