Orální zdraví ve stáří

Zubní kazy trápily lidi již od doby kamenné. Etruskové 700 let př. n. l. už vyráběli zubní protézy a dosáhli mistrovství ve zpracování drahých kovů. Náhradní chrup v té době pocházel ze zubů zvířat a jejich velikost byla upravována broušením. Zlatými páskami bylo prováděno zpevnění mezi zuby. V dějinách medicíny vládla představa, že zubní kaz a následnou bolest zubu způsobuje červ, který se v zubu usadil…

Poprvé se s tímto názorem setkáváme ve starých textech Mezopotámie (1800 př. n. l.). Je zde i návod, který doporučoval: „Zaraz jehlu do bolavého zubu, chytni červa za nohu!“ Zubní červ jako nesmysl odsoudil až v roce 1757 řezenský přírodovědec Jacob Christian Schaffer. Nicméně někteří zubolékaři v 17. století radili dát si do děravého zubu havraní lejno, pak se zub konečně zkazí a vypadne sám… A dokonce byla doporučována vlastní moč k leštění zubů. Léčení zubů měli v historii na starosti kováři a potulní operatéři na poutích.
Významný přínos v oboru zubního lékařství představuje dílo italského anatoma a městského lékaře B. Eustachiho (1520–1574). Zdůrazňoval, že zuby jsou samostatným orgánem a je velký rozdíl mezi chrupem dítěte a dospělým. Londýnský chirurg a anatom J. Hunter (1728– 1793) vydal knihu o anatomii zubů a čelisti a otevřel tak cestu zubnímu lékařství. V roce 1728 dal francouzský chirurg podnět ke vzniku stomatologie jako oboru. Jeho pokračovatelé byli v Anglii a Prusku. V 18. století pařížský dentista Nicolas Dubois de Chérmant (1753–1824) vytvořil umělé porcelánové zuby, o které měla zájem zejména šlechta. V roce 1822 umělé zuby vylepšil Američan W. Peale a umělé zuby se začaly v Americe vyrábět sériově v továrně. V roce 1880 byl do léčby zubního kazu zaveden amalgam. Dalším přínosem byl objev anestetických roztoků a antiseptických postupů. V roce 1934 anglický stomatolog zveřejnil první důkazy o tom, že chrup udržovaný v dokonalé čistotě nemůže onemocnět zubním kazem, protože na něm není plak čili povlak z mikroskopických zbytků jídla a jiných nečistot. Plak je bělavá lepivá hmota na povrchu zubu a podle délky působení je živnou půdou pro bakterie, které zubní kaz způsobují. V tomtéž roce se začaly provádět první zubní implantáty. U nás zahájil roku 1922 činnost Státní ústav pro zubní lékařství, jehož hlavním úkolem bylo vychovávat zubní lékaře a zubní techniky. Celosvětově má preventivní stomatologie heslo „čistý zub nemůže onemocnět“.
V roce 1998 u nás vznikla Společnost preventivní stomatologie, která se zabývá vzděláváním v oblasti orální hygieny. Členství je možné nejenom pro stomatology, ale i laiky, kterým není lhostejný stav jejich chrupu. Každý rok probíhají 1–2 kurzy s názvem Týden čistých zubů. Můžeme tedy konstatovat, že obor stomatologie je na vysoké úrovni a praktický zubní lékař a nová profese dentální hygienistky se snaží účelně působit na širokou veřejnost, jak si vytvořit správné návyky na orální zdraví. Jde jen o to, pravidelně docházet na preventivní prohlídky a chtít se dozvědět více o správném čištění zubů.

Jak udržet zdravý chrup nejlépe?

Správná a účelná technika čištění zubů je zárukou celoživotního zachování vlastního chrupu. Je třeba říci, že každá ústa mají jiný anatomický tvar, a tedy přístup k samotnému čištění zubů je velice individuální. Jak říkají stomatologové: „Nenarodili jsme se s kartáčkem v ruce, a tak se musíme učit správnému čištění zubů.“ Musíme ovšem pravidelně navštěvovat stomatologickou ordinaci a zjistit, zda námi zvolený postup čištění vlastního chrupu je opravdu ten pravý.
Mezi základní pomůcky ústní hygieny patří zubní kartáček, dentální nit, mezizubní kartáček či zubní párátko. Zubní pasta je především pomocníkem ke snadnému a rychlejšímu čištění zubů a dodání ochranných látek. Významným doplňkem jsou ústní vody, roztoky a spreje s dezinfekčním a dezodoračním účinkem. Některé tyto výrobky mají také léčebný efekt.
Zubní kartáčky vynalezli Číňané v 15. století. Velký posun ve výrobě zubních kartáčků zaznamenalo až 20. století – třicátá léta díky nylonovým vláknům a léta devadesátá, kdy přibývala na trhu široká škála různých druhů kartáčků. Dnes díky výrobní technice máme na trhu kartáčky, které jsou šetrné k dásním a přizpůsobují se povrchu zubu. Je namístě poradit se se stomatologem, jaký kartáček vybrat pro svůj chrup.
Pro starší lidi má také velký význam úchopová část kartáčku s možností snadného pohybu v dutině ústní. Štětiny kartáčku je třeba volit raději měkké a na koncích zaoblené (soft –weich – měkký). Do dnešní doby bylo popsáno více než 30 různých metod čištění chrupu. Běžným zubním kartáčkem není možné vyčistit riziková místa chrupu, důležité je používat mezizubní kartáček. V dutině ústní se najdou místa, která zůstávají nedotčená zubním kartáčkem a kde se vrství plak, který nakonec způsobí zubní kaz. Mezizubní kartáček je spirálový a jeho průměr i se štětinami je 2–4 mm. Čistí prostory mezi vlastními zuby a není nutné používat zubní pastu.

Doporučované metody čištění

Jedná se o metody horizontální, metody s krouživými pohyby, metody stírací a metody vibrační. Metody horizontální a metody s krouživými pohyby dnes již nejsou doporučovány, neboť docházelo k traumatizaci dásní a zubní sklovina byla příliš vybroušená. Největší efekt mají metody stírací a tuto techniku je nutné doplnit čištěním zubní nití. Při správném mechanickém čistění, tzv. stírací technikou, není nezbytností ani zubní pasta. Používání zubní nitě je nutné správně zvládnout, aby nedošlo k poškození zubu. Troufám si říci, že starší lidé, kteří v minulosti nikdy zubní nit nepoužívali, budou tuto techniku, vzhledem ke snížení jemné motoriky ruky, pravděpodobně odmítat. Je přínosné, pokud mají zachován svůj vlastní chrup, aby používali klasický měkký kartáček, kombinovaný s mezizubním kartáčkem, a využívali párátko. U osob, které mají volnější mezizubní prostory a můstky, je doporučována kombinovaná metoda čištění chrupu vibrační technikou. Čistí nejenom povrch zubu, ale masíruje i dásně. Detailní nácvik jednotlivých technik čištění, které musí trvat minimálně 3 minuty, patří do kompetencí stomatologa či dentální hygienistky. Jedno obecné pravidlo čištění zubů říká, že žádná technika nesmí bolet a neměla by ani způsobovat krvácení z dásní. Způsobuje-li čištění bolest nebo krvácení, je to známka buď nevhodného prostředku, nebo onemocnění dásní. Při používání zubního kartáčku minimálně 2krát denně je nezbytné jej po 2–3 měsících vyměnit.
Jako doplněk mechanického odstraňování zubního plaku zubním kartáčkem je vhodné k potlačení tvorby zubního plaku použít také přípravky pro chemickou kontrolu plaku. V současnosti je nejvýhodnější látkou s dlouhodobým antiplakovým účinkem chlorhexidin obsažený v některých přípravcích. Stomatologové doporučují výplachy dutiny ústní roztokem nebo také v omezené míře používat místo zubní pasty gel s obsahem chlorhexidinu. A to u těch osob, které mají sníženou pohyblivost a čištění zubů se pro ně stává komplikací. Chemická sloučenina chlorhexidin dokáže zahubit škodlivé mikroorganismy v dutině ústní. Dezinfekční účinek trvá 8–12 hodin. Tento preparát také pomáhá u chronicky rozbolavěných ústních koutků, aft, při parodontóze, zvýšené kazivosti zubů. Pomáhá při krvácivosti a zánětech dásní, které jsou způsobeny drážděním zubní protézou.

Příběh s dobrým koncem

Pravidelně docházím do domova důchodců Háje v Praze 4 s budoucími lékaři v rámci seminářů Návaznost zdravotní a sociální péče. Nedávno mi zde jedna klientka s nesmírnou radostí v hlase a výrazu očí ukazovala, jaké využívá prostředky k čištění protézy a jak vůbec zvládá příjem potravy, jaké potraviny má ráda, jak v domově vaří… Před půlrokem utrpěla pád a prodělala operační zákrok levého kyčelního kloubu. Během pooperační doby zhubla a její zubní protéza byla v ústech velmi volná. Díky svému vnukovi, který zajistil během hospitalizace několikrát návštěvu u stomatologa, má dnes 89letá žena nový chrup. Nesmírně si váží své nové zubní protézy a pečlivě využívá ochranných pomůcek, které ji vnuk doporučil, zakoupil a důkladně poučil, jak s nimi zacházet, což mi prakticky ukázala.

Úkol pečujících

Zajímat se o stav chrupu seniorů!
Dohlédnout na hygienu dutiny ústní!
Doporučit vhodný kartáček a zubní pastu a další ochranné pomůcky k zachování funkčnosti přítomných zubů i zubních náhrad! (obr.) * Pomáhat při čištění zubů i zubních náhrad! * Nezapomínat vyjmout zubní náhrady z úst před spánkem!
V případě potřeby ošetřit citlivá místa dásní! * Sledovat výskyt krvácení z dásní, citlivost a bolest zubů!
Zaměřit se také na stav parodontu a ústních sliznic!
Sledovat stabilitu a využívání zubních náhrad! * Zhodnotit stav výživy!
Doporučit a usilovat o návštěvu stomatologa v případě výskytu potíží!

**

Souhrn Jak hluboko do minulosti sahá historie dentální hygieny? Jaké byly tehdejší metody a postupy? Z pohledu současníka trochu hrůzostrašné a úsměvně. Autorka článku kromě historického exkurzu nabízí také praktické rady ostatním zdravotníkům, jak pomoci dentálnímu zdraví pacientů a klientů, kteří již nejsou v této oblasti hygieny zcela soběstační. Klíčová slova: historie ústní hygieny, zdravý chrup, metody čištění zubů, parodont

O autorovi| PhDr. Dana Klevetová chirurgické oddělení, Litomyšlská nemocnice, a. s. (Klevetova@seznam.cz)

Sortiment pomůcek je široký.

Ohodnoťte tento článek!