Ošetřování ran

Používání oplachových

roztoků v ošetřování ran

Pavlína Kadlecová

Rány jako jsou bércové vředy, popáleniny a proleženiny bývají často pokryty žlutou vrstvou, které se nejčastěji říká nekrotický povlak. Podle typu a stavu rány se nekrotický povlak skládá z nekrotické tkáně, fibrinu a hnisu, který obsahuje bakterie, leukocyty a deoxyribonukleoprotein. Přítomnost nekrotického povlaku predisponuje ránu k infekci a zpomaluje činnost leukocytů v boji proti bakteriím.

Ve studii na morčatech bylo zjištěno, že výskyt infekce byl výrazně zvýšen přidáním malého množství mrtvé tkáně do rány. Z toho vyplývá, že efektivní vyčištění rány je důležité, abychom zabránili infekci a tím zajistili ráně optimální prostředí. Přestože chirurgické odstranění nekrotické tkáně je metoda nejrychlejší, není z mnoha důvodů vždy tím nejvhodnějším způsobem.

V ošetřování ran se používá mnoho rozličných roztoků především k jejich výplachu a čištění. Úkolem čištění rány je odstranění nečistot a zbytků – nekrotické tkáně, popřípadě rezidua předešlého obvazového materiálu.

Antiseptika

Nejčastěji používanými roztoky jsou antiseptika. Antiseptikum můžeme definovat jako netoxický dezinfekční přípravek, který může být aplikován na kůži či do ran a má schopnost usmrtit bakterie a tím předejít jejich množení. Pokud jsou použity pouze k setření povrchu rány a jejího okolí, mají minimální efekt. Antiseptika musí být v kontaktu s povrchem rány minimálně dvacet minut, aby dokázaly bakterie zničit. Výzkum na experimentálních ranách však potvrdil toxický efekt celé řady dezinfekčních připravků, hojně užívaných v ošetřování ran.

Chloramin

Chlorové preparáty byly původně používány v průběhu první světové války na silně infikované rány. Nedávné studie dokazují, že chlorové preparáty mají na vyčištění rány malý efekt, způsobují ale traumatizaci rány. Bloomfield a kol. (1985) zjistil, že hypochloridy mohou způsobit podráždění jak rány, tak i okolní pokožky, mají kumulativní efekt, který způsobuje zčervenání, bolest, a výrazně prodlužují zánětlivou fázi hojení. Chloramin je cytotoxický vůči fibroblastům až do koncentrace 0,0005 % a zpomaluje epitelizaci (Lineaweaver a kol.). Brennan a Leaper (1985) zjistili, že též poškozuje mikrocirkulaci v ráně. Antiseptická schopnost chloraminu je inaktivována v okamžiku kontaktu s organickým materiálem jako je hnis nebo gáza. Zdá se tedy, že se nedají prokázat žádné výhody při používání těchto přípravků.

Tříprocentní hydroxid vodíku

Má oxidační účinky, které usmrcují an-aerobní bakterie, ale v okamžiku kontaktu s organickým materiálem jako je hnis či gáza ztrácí svůj efekt. Studie vypracovaná Graberem a kol. (1975) uvádí, že peroxid vodíku napomáhá odstranění nekrotického povlaku, granulační tkáň je však poškozena. Lineaweaver a kol. (1985) poukazuje na skutečnost, že peroxid vodíku je cytotoxický vůči fibroblastům již v koncentraci 0,003 %, avšak tato koncentrace již není účinná ke zničení bakterií.

Hypermangan

Tento roztok se používá zejména při ošetřování bércových vředů. Je slabě deodorizující a má také slabě dezinfekční účinky.

Povidone-jod

Povidone-jod je širokospektrální antiseptikum. Vodný roztok, používaný zejména v ošetřování ran, obsahuje 10 % povidone-jodu.

Methicillin rezistentní staphylococcus aureus je patogen, který často způsobuje kožní infekce a infekce v ráně. McLure a Gordon (1992) potvrdili velmi dobrou účinnost povidone-jodu v boji nejen proti této nebezpečné bakterii.

Nejoblíbenější a nejčastěji používanou formou přípravku, obsahujícího povidone-jod, je kromě vodného dezinfekčního přípravku také INADINE – neadherentní antiseptický obvaz, hojně aplikovaný v prevenci i terapii infikovaných ran jak akutních, tak chronických.

Ostatní přípravky

Genciánová violeť. Tento přípravek by měl být používán pouze v případě intaktní kůže jako kožní marker. Při užití na mukózní membrány a otevřené rány byly prokázány karcinogenní účinky.

NaCl 0,9%. Chlorid sodný je bezpečný roztok, používaný k oplachu a ošetření ran, a je doporučován výrobci terapeutických obvazů v kombinaci s jejich výrobky.

Pitná voda. V péči o rány je pitná voda používána velmi často u různých ran, zejména u těch, které jsou již kolonizovány (např. bércové vředy, rány po kolorektálních chirurgických zákrocích). Oplach ve formě sprchy má vedle čisticího efektu i efekt irigační, což je v případě bércových vředů velmi prospěšné.

Při používání oplachových roztoků je tedy důležité si vybrat ten nejvhodnější, nejúčinnější, ale hlavně takový roztok, který bude mít minimální cytotoxické účinky na granulační tkáň. Neméně důležitá je i teplota používaného roztoku, neboť čím chladnější roztok na ránu použijeme (např. přímo z lednice), tím více dojde k inhibici hojivých procesů v ráně. Nezapomeňme, že rány potřebují vedle dalších podmínek ke svému hojení teplotu okolo 37 oC!

Použitá literatura:

S. Thomas, Wound Management and Dressing. Carol Dealey, The Care of Wounds. Wound Care Magazine Jan. 1996.

Foto archív autorky

Povleklý sakrální dekubit

Pro hlavní sestry, a nejen pro ně…

Vážené sestry,

hledáte zaměstnání pro sebe nebo po vaše kolegyně? Hledáte sestry pro vaše pracoviště? Pořádáte semináře, konference, workshopy a chcete zajistit co největší účast, či máte jiné osobní či profesní požadavky? V tom případě se můžete obrátit na naše inzertní oddělení. Časopis Sestra vychází od letošního roku děvětkrát ročně. Kromě jiných výhod tato periodicita zjednodušuje rychlost našich inzertních služeb.

Náš časopis má 15 tisíc předplatitelů, čtenářů je čtyřikrát více. Jakákoli osobní inzerce má ve vaší profesi široký dopad. Obracejte se v těchto případech na naše inzertní oddělení:

Ing. Magdalena Etzlerová,

Inzertní oddělení časopisu Sestra, Drtinova 8, 150 00 Praha 5,

t. č. 02/ 570 18 102 (288).

Fax: 02/57 32 35 79.

E-mail: etzlerova.magda@istrategie.cz

Ohodnoťte tento článek!